197 sklep (135)

1    M         sklep

pivňica (též pinvice 306, též penvice 306)

loch

N          pádoł 740, 827, dúlek 678, kameňice 161

2                 Sledovala se nář. pojmenování pro sklep, tj. podzemní místnost, zvl. v domě, sloužící k ukládání věcí (zásob). Původně nebyla venkovská stavení podsklepena a v řadě oblastí jsou dosud běžné sklepy ve stráních mimo dům, popř. u domu. Pro měšťanské domy bylo příznačné sklepení, ,sklepy s klenbou‘; právě toto označení se přeneslo na sklep vůbec. V jz. Čechách přešel název sklep na klenutou spodní část sýpky a pro sklep se začalo užívat názvu loch, původně označujícího jen jámu na zásoby, zpravidla mimo půdorys domu.

Protože se ve sklepě uchovávaly nápoje, dostal už ve středověku jméno pivnice; to je v starší dialektologické literatuře doloženo kromě ze Slezska též z jzč. oblasti, naším výzkumem však zde bylo zachyceno už jen v jediné obci na Stříbrsku (v podobě pinvice, penvice). Na Chodsku i jinde v záp. Čechách bývalo dříve rovněž deminutivum pinvička pro označení místnosti pod lochem (sklepem), užívané zvl. k ochlazení mléka.

V jzč. oblasti zůstává dvojí název sklepa sklep/loch, přičemž je příznačné, že tu zároveň s příslušnými reáliemi ustupuje jak tradiční regionální výraz loch ve významu ,sklep mimo dům‘, ,nevyzděná zásobní jáma‘, tak regionální sklep ve významu ,klenutá místnost ve sroubku, sýpce‘. V nedávné minulosti byl výraz loch ,sklep, zvl. mimo dům‘ dosvědčen na širší oblasti a též v sv. Čechách.

3                 V ostře vymezené trichotomii sklep – pivnice – loch má již dlouho centrální postavení výraz sklep, shodný se spis. jazykem. Rozšířil se nověji i do celého souvislého jzč. a jzm. areálu slova loch, proniká i do okrajového slez. areálu pivnice a u mladé městské vrstvy je už obecný.