194/222.1 koupelna (180) —

1    M         koupelna (-ňe, též kupelna 81, též kupalňa 801)

koupelka (kum- 831–836, 84)

2                 Byla zjišťována nář. pojmenování koupelny, tj. místnosti zařízené pro koupání. Materiál dokládá slovotvornou diferenciaci (koupelna × koupelka). Hranici morf. rozdílu koupelna × -ňa viz I-212 dřevník (u výrazu kůlna × -ňa).

Na venkově byly koupelny hromadně zřizovány teprve v nedávné době (padesátá, šedesátá léta 20. stol.); dříve tato reálie v některých oblastech nebyla vůbec známa. Např. při výzkumu na vých. Moravě a ve Slezsku byla pojmenování v sledovaném významu často uživateli hodnocena jako nová.

3                 Izoglosa vyděluje areál maximálního rozsahu výrazu koupelka; ten zaujímá stř. a vých. Moravu a celé Slezsko. Většinová forma koupelna se vyskytuje téměř po celém zkoumaném území: v Čechách, na záp. a již. Moravě jako jediné označení sledované reálie, ve stř. části Moravy celkem pravidelně a v oblasti vm. nářečí sporadicky v dubletě s formou koupelka (bez generačního rozlišení). Pouze ve Slezsku převládá podoba koupelka. Pojmenování koupelna se zde až na malé výjimky uplatnilo jen ve městech. Jinak se v městské mluvě odráží situace blízkého venkovského okolí.

4    koupelka  v sled. významu jen nář.; SSJČ nář. (Jg koupelky
,necky na koupání dětí‘) — Viz koupelna.

koupelna  SSJČ, SSJ kúpel’ňa, hluž. kupjelnja (Jg koupadlna
,místo, kde se koupají, lázeň‘) — Od koupel, to
z koupati, psl. *kNpati.

5    koupelna Ju 1, 3 — kópelna Ju 6 — kúpelňa Ju 7, Ru 5 — koupel (f.) Ru 3 — kópel Ju 6 — bája Ru 5

6    SSA 7.7

Pl