ČJA 1

191 síň (147)

1    M         ň (sejň 713)

dúm — dum

domeček

chodba

N          forhaus, konk, gaňk, chodba (městská se schodištěm)

2                 Zjišťovala se nář. pojmenování síně, tj. prostoru uvnitř venkovského stavení za domovními dveřmi, z něhož se vcházelo do obytných místností.

V mluvě měst se běžně vyskytuje výraz chodba; ten však tu má zpravidla poněkud jiný význam. Na mapě je uvedené slovo zaznamenáno jen tam, kde se jím pojmenovává sledovaný prostor venkovského obydlí. Nebyly mapovány ani názvy konk, předsíň, forhaus, neboť se rovněž nevztahují k síni venkovského stavení.

Výraz domeček je častěji doložen v sledovaném významu i staršími sběry.

3                 Proti většinově českému a celomoravskému výrazu síň stojí na jz. od linie Rakovník–České Budějovice označení dům, realizované až na úsek manětínský a budějovický krátce jako dum; v již. části této oblasti je doložena též dem. forma domeček. Především na rozmezí výrazů dům/síň se řídce jako dubleta vyskytuje také pojmenování chodba.


4    domeček  v sled. významu jen nář. — Viz dům.

dům  jen nář. — Viz dům.

dům  v sled. významu jen nář.; Jg, SSJČ nář. — Psl. *domъ (lat. domus). Význam ,síň‘ se vyvinul patrně paralelně s něm. nář. Haus (Vorhaus).

chodba  v sled. významu jen nář. — Původně dějové podst. jméno, později místní. (Stč. ,chůze‘, tak ještě i Jg.) Od psl. *choditi.

síň  Jg, SSJČ, SSJ sieň, pol. sień, dluž. seň — Specifikací, psl. *sěnъ ,klenba‘ (stč. sien, siencě spíš ,podloubí‘, ,pokojík‘).


5    síň Po 1, Ju 1–7, Ru 1, 4, 5 — gaňk Ru 3 — gaňek Ju 3 — konk Ju 5, Ru 1, 2

6    ASJ IV 183: 9a pitvor, AJK 89:2

Bh