19 kmotra (1843)

1    M         kmotra (paňí kmotra 113) — kumotra 833–836 — chmotra (též 106, 505)

kmotřička (kmotřička 431) — chmotřička

kmotřenka (též kmotřinka 120, kmotřénka 685, 712, 715, 725, 728, 733, 754)

křesňička (křeśňička 805, 830)

křesná (křosna 801)

křesná maťička 817 (k. matka 749, 813, křesňi m. 813, křesná mama 748, 812, 823, k. mamička 747, k. mamjenka 703, krsná mamka 756)

maťička 724, 739, 740, 748

potka

X          kmotra 102, 149, 202–206, 208–210, 212–213, 225–228, 240, 247, 252, 301–305, 307–310, 319–321,
323, 329, 407, 414, 424, 445, 451, 460, kmotřenka 211

2                 Mapa ukazuje nářeční rozrůznění v pojmenování kmotry, tj. zástupkyně dítěte při křtu. Zapsané výrazy jsou často expresivní; expresivita bývá vyjadřována deminutivními formami.

Materiál přinesl nejen rozdíly lexikální, ale i slovotvorné (kmotra × kmotřička × kmotřenka, křesnička × křesná), popř. hláskové (kmotra × chmotra).

3                 Základní lexikální protiklad tvoří na jedné straně většinové pojmenování kmotra (kmotřička, kmotřenka), na druhé straně okrajové názvy křesnička a potka.

Výraz kmotřička se vyskytuje po celých Čechách s malým přesahem na jz. Moravu a na Zábřežsko. Rozsáhlý areál zahrnující sev. část čes.-mor. nář., střm. a téměř celou vm. nář. oblast je charakterizován slovem kmotřenka. Forma kmotra se rozptýleně nachází po celých Čechách, souvisleji a zpravidla nedubletně v okrajových oblastech (Domažlicko, sev. Čechy, záp. Morava). Na Náchodsku je častá hlásková obměna chmotra, chmotřička, na Jablunkovsku se vyskytuje podoba kumotra.

Název křesnička je rozšířen ve Slezsku; na Příborsku a na přilehlém sv. okraji vm. nářečí vytváří menší areál sousloví křesná matka, substantivizované adjektivum křesná bylo zaznamenáno zvláště na Hranicku. Výraz matička je obvyklý na Valašsku. V přechodném pásu čes.-pol. dialektů dominuje název potka.