Některá slovesa, zapsaná v našem kontextu jako dubletní, mají blízko k sledovanému významu, ale někde navíc označují různý způsob chůze, např. cápat, tla(m)pat, ale i ťápat ,jít těžkým vrávoravým krokem‘, čapat ,jít a našlapovat na celé chodidlo‘, drepsit ,jít drobnými krůčky, přešlapovat na místě‘.

Často byly zapisovány výrazy označující doprovodnou činnost, totiž špinění podlahy, např. marasit, mutit, mjagat, misit, čvancat, mazat, hňapat. Tyto a některé další výrazy neplně adekvátní (čmachtat, madžgat ,brodit se blátem‘, šmancat, šamtat, šámat ,šourat se, jít šoupavým krokem‘) jsme nemapovali.

Územní rozšíření některých výrazů je patrně větší, než ukazuje naše mapa. Např. slovo ťápat (čapat) zasahuje téměř celé území Slezska. Protože však ve srovnání s neutrálním slovesem deptat je výrazně expresivní, explorátoři je přirozeně nezaznamenávali a dávali přednost vyjádření citově neutrálnějšímu.

3                 Na většině zkoumaného území se užívá výrazu šlapat. Ten zabírá téměř celé Čechy a větší část Moravy. Vých. hranice jeho výskytu probíhá zhruba od Litovle na Prostějov a pak na Vsetín. Odtud na východ převládá sloveso šmatlat, na něž ve Slezsku navazuje slovo deptat (v podobě depsat i v sev. Čechách). Výraz drepsit se dokládá z malé oblasti na Frýdecku-Místecku. Z Valašska je poměrně hojně doloženo sloveso stoupat.

Ostatní podoby se objevují zpravidla dubletně vedle některého pojmenování základního: ťápat (čapat) – Valašsko a záp. část Slezska, člapat (Chodsko), člampat (Prostějovsko), tlapat (vých. Čechy a Zábřežsko), štlapat (sv. Čechy).

4                 Nelze vždy prokázat, že uváděné slovníkové doklady lze použít v daném kontextu.

cápat  v sled. významu jen nář. (Jg ,dupat, capat v blátě‘, SSJČ vedle capat ,těžce a zvolna našlapovat‘, SSJ cápať ,šlapat v blátě‘, hluž. capać i campać ,jít těžce‘) — Slovo zvukomalebné, souvisí s ťápat. Podoba campat se zesilovacím m.

člampat  jen nář. — Od člapat se zesilovacím m.

člapat  jen nář.; Kt (pol. czlapać ,jít těžce‘) — Hláskoslovná varianta slovesa šlapat se změnou šl > čl.

deptat  Jg, SSJČ, SSJ deptať, pol. deptać, teptać — Výchozím tvarem je depati, příbuzné s dupati. Obě slovesa jsou zvukomalebného původu.

drepsit  jen nář. (Jg i Bš ,jít drobnými krůčky‘, Bš též ,přešlapovat z nohy na nohu‘) — Patrně od psl. základu *dreb-.

stoupat  Jg, SSJČ, SSJ stúpať, pol. stąpać, hluž. stupać — Psl.

*stNpati; starý kořen stNp- (souvisí se stopa). Patrně jde o útvar původem zvukomalebný.

šlapat  stč., Jg, SSJČ, SSJ i šliapať — Podle Mch nejde o slovo zvukomalebné. Elementárně příbuzné je lit. slempu ,jít tiše‘.

šloupat  jen nář.; Jg šloupiti (šloupám, šloupnu), SSJČ šloupnout nář. — Patrně zkřížením sloves šlapat a stoupat.

šmatlat  v sled. významu jen nář.; Jg, SSJ (stč. ,tlachat‘, SSJČ expr. ,belhat se‘, v témž významu i hluž. šmatać) — Základem je snad motati se a jeho iterativum *matati se.

štlapat  jen nář.; Kt — Kontaminací šlapat a tlapat.

ťápat  Jg ,hloupě šlapat‘, SSJČ ťapat expr., hluž. tapać — Asi zvukomalebného původu.

tlapat  Jg, SSJČ — Patrně souvisí se šlapat. Viz tam.

5    šlapat Po 1, Ju 1-5, Ru 2, 4 — cápať Ju 7

6    AJK 12:2

Bh