187 strop (153)

1    M         strop

podlaha (též 727)

tło

tla f.

poval (povol 825, 826, 831–836)

ve významu ,dřevěný strop‘: poval, povalovej strop (poválkovej strop, poválek 107, púval 247, púvalí
301, 305, 307, oválovej strop)

S          trám 611, 614

N          štukátor, štokator, rótpudna, ordeka, ro(l)deka, tiplovej strop, tipl 430, 437, 447, sklepení

2                 Mapa zachycuje nářeční pojmenování pro strop, tj. vodorovnou nosnou konstrukci uzavírající shora místnost. Sledovaly se jednak obecné výrazy pro strop vůbec, jednak výrazy specifikované pro omítnutý rovný, popř. klenutý strop a dále výrazy pro strop dřevěný s neomítnutými trámy. Materiál přinesl místně rozrůzněná pojmenování, avšak ne vždy s jasným vymezením významů. Na mapě jsou proto zachyceny jen obecné názvy pro strop, jež jsou však obvykle shodné s názvy dřevěného stropu neomítnutého, zejména tam, kde se reálie dlouho uchovávala.

Specifická pojmenování pro dřevěný strop mapována nebyla, kromě slova poval (a názvů odvozených a souslovných) v Čechách; to je jinak v obecném významu ,strop‘ doloženo jen ze Slezska.

Nebyly mapovány zvláštní výrazy pro omítnutý rovný strop, zpravidla přejaté z němčiny, a to štukátor (Valašsko, vých. část střm. nář.), rotpudna (střm. nář.), ordeka (Slezsko) a tipl, tiplový strop (již. Čechy a jz. Morava), které se vyskytují v řadě hláskových obměn, ani pojmenování stropu klenutého (sklepení).

K lexikálním protikladům přistupuje morfologická diferenciace tlo n. × tla f. Vyjma lexému strop vznikla všechna pojmenování přenesením názvů pro jednotlivé díly, z nichž byl strop sestaven. Podlaha a tlo znamenaly podle Machka původně podlahu a teprve později strop.

3                 Většinové je pojmenování strop vyskytující se v Čechách a na záp. Moravě až po řeky Svitavu a Svratku a na Zábřežsku; jako novější dubleta proniká na zbývající území střm. nářečí a zčásti i do nář. vm., téměř pravidelně do mluvy měst. Výraz podlaha zaujímá vých. polovinu střm. nářečí (s výjimkou Holešovska) a již. úsek nářečí vm. Název poval tvoří výrazný areál ve Slezsku a na sev. Valašsku. Na zbývající části vm. nářečí se vyskytuje lexém tlo, slovotvorná varianta tla zabírá zejména území Holešovska. Sporadické pojmenování trám je doloženo ze Znojemska.

Výraz pro dřevěný strop poval (s odvozeninami a souslovími) se hojněji vyskytuje v sv. a jz. Čechách.