186 světnice (151)

1    M         svjetňice (sjetňice 101, 116, 648, svjetňic 640, sjetňic 116, svjedňica 709)

sedňice (setňice 134, 137, 245, 246, 257) — sedňíce — sence

sedňíc f. (sedňic f.)

sekňice (segňica 660, sechňice 107, 109) — sekňíce

sekňic f. (též 115, 148, 157)

(j)izba (též 718, hizba 737)

N          cimra, pokoj

2                 Mapa ukazuje diferenciaci nář. pojmenování pro větší obytnou místnost, zejména ve venkovském stavení, pro niž má spis. jazyk označení světnice. Tato podoba se vyskytuje v nářečích jen zřídka. Stč. svět(l)nice (proti „černé“ kuchyni to byla místnost „světlá“) přecházela do nářečního úzu v různých krajových obměnách (sednice × sednic × sence × seknice × seknic).

Šlo o místnost sváteční v protikladu k všední kuchyni. V bytech městského rázu se v obdobném významu mluví obvykle o pokojích (tento výlučně městský výraz nebyl do konečné verze mapy pojat). Mezi regionálními názvy světnice se v Čechách objevuje též přejaté slovo cimra, jež se dřív běžně vztahovalo k místnostem veřejných institucí (kasárny, ubytovny, nemocnice). Protože z našeho materiálu nelze vždy spolehlivě stanovit, zda jde o pojmenování ve sledovaném významu, nebyl uvedený výraz mapován.

3                 Výrazná je dichotomie slov odvozených od základu světl- a slova jizba. Poslední výraz se vyskytuje ve vých. pol. Moravy a ve Slezsku.

Ostře jsou vymezeny obměny výchozího stč. výrazu světlnice. Podoba sednice zabírá jzč. oblast se záp. úsekem střč. nářečí a s částí jz. Moravy. Vyskytuje se také na svč. okraji (zde často v podobě seňňice). Forma seknice je typická pro střč. a vč. oblast a pro záp. polovinu Moravy. Kompaktní je zč. areál s podobou sence a dále malé areály s podobou sednic (Náchodsko) a seknic (záp. Kyjovsko). Spis. výraz světnice se uplatňuje zvlášť v poli ústupu tradičního výrazu jizba, na česko-moravském pomezí a na sev. okraji Čech. Zejména ze svč. areálu (s výjimkou sev. okraje) se hojně dokládá v podobě se zdlouženým i-ovým vokálem (většinou vedle forem krátkých).