ČJA 1

186 světnice (151)

1    M         svjetňice (sjetňice 101, 116, 648, svjetňic 640, sjetňic 116, svjedňica 709)

seice (setňice 134, 137, 245, 246, 257) — sedňíce — sence

seíc f. (seic f.)

sekňice (segňica 660, sechňice 107, 109) — sekňíce

sekňic f. (též 115, 148, 157)

(j)izba (též 718, hizba 737)

N          cimra, pokoj

2                 Mapa ukazuje diferenciaci nář. pojmenování pro větší obytnou místnost, zejména ve venkovském stavení, pro niž má spis. jazyk označení světnice. Tato podoba se vyskytuje v nářečích jen zřídka. Stč. svět(l)nice (proti „černé“ kuchyni to byla místnost „světlá“) přecházela do nářečního úzu v různých krajových obměnách (sednice × sednic × sence × seknice × seknic).

Šlo o místnost sváteční v protikladu k všední kuchyni. V bytech městského rázu se v obdobném významu mluví obvykle o pokojích (tento výlučně městský výraz nebyl do konečné verze mapy pojat). Mezi regionálními názvy světnice se v Čechách objevuje též přejaté slovo cimra, jež se dřív běžně vztahovalo k místnostem veřejných institucí (kasárny, ubytovny, nemocnice). Protože z našeho materiálu nelze vždy spolehlivě stanovit, zda jde o pojmenování ve sledovaném významu, nebyl uvedený výraz mapován.

3                 Výrazná je dichotomie slov odvozených od základu světl- a slova jizba. Poslední výraz se vyskytuje ve vých. pol. Moravy a ve Slezsku.

Ostře jsou vymezeny obměny výchozího stč. výrazu světlnice. Podoba sednice zabírá jzč. oblast se záp. úsekem střč. nářečí a s částí jz. Moravy. Vyskytuje se také na svč. okraji (zde často v podobě seňňice). Forma seknice je typická pro střč. a vč. oblast a pro záp. polovinu Moravy. Kompaktní je zč. areál s podobou sence a dále malé areály s podobou sednic (Náchodsko) a seknic (záp. Kyjovsko). Spis. výraz světnice se uplatňuje zvlášť v poli ústupu tradičního výrazu jizba, na česko-moravském pomezí a na sev. okraji Čech. Zejména ze svč. areálu (s výjimkou sev. okraje) se hojně dokládá v podobě se zdlouženým i-ovým vokálem (většinou vedle forem krátkých).


4    jizba  stč. jistba, Jg též jistba, jizdba, SSJČ, SSJ izba, pol. izba, hluž. stwa, dluž. śpa — Psl. přejetí z román., odtud přejato i do germ. (něm. Stube); asi označovalo pův. dokonalejší, vytápěný druh obydlí.

sednic(e), sedníc(e), seknic(e), sence, světnice  stč. světlice, světlnice také ,svítilna‘, Jg světlnice, sednice, světnice,

SSJČ světnice, sednice zast. ob., seknice nář., SSJ svetnica kniž. čes. — Světnice pův. ,světlá místnost‘, sednice příklonem k seděti, seknice po změně tn v kn, sence zjednodušením ze sednice. Též další formy vznikly jako důsledek různých hláskových zjednodušení. Forma sednic, seknic přechodem k typu píseň.


5    sedňice Ju 5, Ru 1–3 — sekňice Ju 1–3, Ru 1, 4 — sekňíce Ju 4 — sekňic Po 1, Ru 5 — sekňic Po 1 — izba Ju 7, Ru 5

6    ASJ IV 183:9b, OLA 3292

Bh