ČJA 1

179 kosinka (194)

1    M         peroutka

peruť

peruto

peroutko

kosinka

křídlo — skřídlo

N          paruť 306, smejčka 453, šťetka 721, 833, 834, 82, zmietok 749

2                 Mapa podává zeměpisné rozšíření nářečních pojmenování pro husí křídlo na vymetání sazí. Vedle základních rozdílů lexikálních se objevují i varianty slovotvorné (peruť × peroutka × peruto × peroutko) a obměna hláskoslovná (křídlo × skřídlo). Dvojslovná pojmenování s adjektivem husí (husí křídlo, husí peruť, husí peruto) nejsou na mapě zakreslena zvláštní značkou, neboť užití adjektiva je v tomto případě zcela fakultativní.

Ve městech se tato otázka zkoumala pouze u starší generace. Nářeční výrazy se zde v podstatě shodují s venkovským okolím.

Jde o pojmenování reálie dnes již málo používané. Protože ani ve spisovném jazyce není pro ni jedno ustálené označení, nevyvíjí spisovný jazyk tlak na stírání jednotlivých nářečních rozdílů.

3                 Základní lexikální trichotomie vytváří ostré hranice. Ve dvou oddělených areálech na okrajích zkoumaného území (v sz. Čechách a v oblasti nář. slez. a vm. s přilehlým Holešovskem) je doložen výraz křídlo (na slezsko-polském pomezí v podobě skřídlo). Ostatní území se horizontálně dělí mezi výrazy kosinka (sever) a peroutka (jih). V již. Čechách tvoří malou oblast slovotvorná varianta peruto, při jejíž sev. hranici se rozptýleně dokládají další formy, a to peroutkoperuť. Výraz peruť se vyskytuje ojediněle také na Chodsku a na stříbrském ostrůvku.

4                 U slovníkových dokladů nelze vždy jednoznačně stanovit, zda jde o sledovaný specifikovaný význam.

kosinka  stč. kosina, Jg, Kt mor. kosenka, SSJČ — Patrně od psl. *kosa ,kštice, vlasy‘ rozšířením významu na ,peří, peruť, křídlo‘ (Mch přenesením od kosa ,zahnutý nástroj na sečení obilí‘). Pravděpodobná je pozdější kontaminace s kosa ,nástroj na sečení‘.

křídlo  stč., Jg, SSJČ, SSJ — Viz skřídlo.

peroutka  Jg dem. k peruť, SSJČ zast. a obl. — Viz peruť.

peroutko  Kt, SSJČ říd. —  Dem. k peruto. Viz peruť a peruto.

peruť  Jg i perut, SSJČ ,ptačí křídlo‘ — Psl. *perN ,peruť‘.

peruto  jen nář.; Kt v již. Čechách — Forma stř. rodu patrně analogicky podle křídlo. Viz peruť.

skřídlo  jen nář., pol. skrzydło, luž. skřidlo. Forma s náslovným s- navazuje na stav v polštině. Psl. *(s)kridlo, utvořeno jako jméno nástroje (příp. -dlo) od psl. kořene *skrid- ,létat‘.

5    kosinka Po 1, Ju 1–4, Ru 1, 4 — křídlo Ju 7 — peroutka Ju 5, 6 (peruška, st. perótka), Ru 2, 3

6    —

Kl