ČJA 1
178 kominík (195)
1 M komiňík — komeňík
kominář (komynář 682, 702, 703, 706, 708, 723, 739, komňynář 701, komínář 411, 504) — komiňář
komínek
2 Mapa zachycuje nářeční pojmenování pro čističe, vymetače komínů. Materiál je diferencován slovotvorně: kominík × kominář × komínek. Bohaté je též rozrůznění hláskoslovné; na mapě zaznamenáváme jen nepravidelné hláskové jevy komeník, komiňář.
3 Výrazný je protiklad české varianty kominík a moravské podoby kominář; předěl mezi oběma výrazy jde zhruba po staré zemské hranici. Podoba komínek je omezena na Chodsko.
Hlásková varianta komeník je rozšířena na rozsáhlém území ohraničeném přibližně řekami Vltavou a Sázavou a linií měst Klatovy, Strakonice, Tábor a Jihlava; dále vytváří malý areál východně od Prachatic, sporadicky se vyskytuje i na Mělnicku. Tato podoba je ve starší dialektologické literatuře doložena ještě ze svč. okrajů (Kubín). Pravidelné krácení sufixu (-ík > -ik) má menší rozsah, než je uvedeno v PRO A1c (není na Rychnovsku a širším Hlinecku).
Dvě menší oddělené oblasti tvoří hlásková obměna komiňář (mezi Brnem a Boskovicemi a podél Ostravice a dolní Opavy).
Do mluvy měst proniká zpravidla spis. podoba kominík.
4 komeník jen nář. — Obměněno z kominík, asi analogií podle výrazů typu kameník, dráteník, pláteník.
kominář jen nář.; Jg mor. a slc., SSJČ nář., SSJ kominár, pol. kominiarz — Odvozeno sufixem -ář od komín, viz kominík.
komiňář jen nář. — Viz kominář.
komínek v sled. význ. jen nář. — Přenesením pojmenování věci na osobu.
kominík stč. kominník, Jg komíník, SSJČ — Odvozeno od komín, to cizího původu.
5 komiňík Po 1, Ju 1–4, Ru 4 — komeňík Ru 2 — komeňik Ru 3 — kominář Ju 5–7, Ru 5 — komínár Ju 5
6 SSA 8.40
Fi