ČJA 1

173 pec (196)

1Mpec f.

pekarska pec

zaňňí pec 102, 104, 110 (zaňňice 103)

chlebová pec (chlebná p. 137)

pekárna (-ňa)

pekáreň

pekárka

chlebovka (chlebuu̯ka 132, 136, 146, 147, 160)

chlebňice 103, 105

pec m.

pekarsky pec

pekarčák (pekarák 808, 811, 818, 819, 822, 830, pekarščok 826, 828, 831, 835, 84)

Nchlebárna 82, pec na chleba ap.

2                 Zjišťovaly se nářeční rozdíly v pojmenování pece na pečení chleba; jde o důležitou starou reálii, která byla v době výzkumu aspoň v paměti všude dobře živá. Základní rozdíl v pojmenování je z hlediska slovotvorného trichotomický: jednoslovné pojmenování pec × specifikovaná souslovná označení chlebová pec, pekarská/-ý pec, zadní pec × univerbizované výrazy, např. chlebovka, pekárka, pekarčák. Z hlediska sémantického se při pojmenování vychází ze tří základů: chleb- (,co se peče‘): chlebová pec, chlebovka, chlebná pec, chlebnice; pec- pek- (,proces pečení‘): pec × pekarský⁄-á pec, pekárna, pekarčák; zad- (,poloha pece‘): zadní pec, zadnice. Dvojí rod je u všech typů pojmenování areálově vyhraněn.

3                 Největší územní rozsah mají pojmenování pec a pekárna, k nim se přidružují menší areály ostatních výrazů. Proti jednoslovnému jménu pec na většině území Čech a na vých. polovině Moravy stojí v centru zkoumané oblasti odvozené pojmenování pekárna (ve vých. polovině areálu je varianta pekárňa, hranice -na × -ňa viz kůlna × kůlňa, srov. I-212 dřevník, v zm. oblasti jsou dva ostrůvky varianty pekáreň). Z téhož základu vychází i val. pojmenování pekárka a slezský výraz pekarčák (ve stř. a vých. části slez. území; z Opavska je

doložena podoba pekarák a z Těšínska a Jablunkovska pekarščák). Valašský název pekárka a slezské výrazy
jsou univerbizované, stejně jako chlebovka ve vých. Čechách a chlebnice v Podkrkonoší (zde je též izolovaná
 zadnice). Odpovídající základová sousloví se dochovala pro chlebovku – chlebová pec (na Prostějovsku
a na Zábřežsku), pro zadnici – zadní pec (v okraj. podkrk. bodech) a pro pekarčák – pekarský pec (na
Opavsku, Příborsku a Jablunkovsku). Areály jednotlivých názvů jsou poměrně ostré, někde však vznikají též
oblasti s dubletami: pec/pekárna od jihu Čech do Posázaví a na již. a záp. Brněnsku a pec/pekárka na Valaš-
sku; ve Slezsku se místní výrazy prolínají bez ostřejších hranic (podobně jako v okrajové podkrk. oblasti).

Pojmenování rodu muž. jsou kromě západoopavského okraje v celém Slezsku, na ostatním území je rod ženský.

4    chlebnice  jen nář. — Univerbizací z chlebná pec, viz chlebová pec.

chlebová pec  Jg, SSJČ — Sousloví; podle určení pece; ve stč. adj. chlebný (to častější — Jg chlební pec, SSJČ chlebná pec) a chlebový, z chléb (psl. *chlěbъ).

chlebovka  v sled. významu jen nář; SSJČ nář. — Univerbizací z chlebová pec, viz tam.

pec  f. stč., Jg, SSJČ, SSJ, hluž. pěc — Z psl. *pek-tь.

pec  m. jen nář.; pol. piec, dluž. pjac — Viz pec f.

pekarčák  jen nář.; SSJČ nář. ,pekařská pec‘ — Univerbizací z pekarský pec, viz tam.

pekáreň  jen nář.; Bš záp. Morava — Viz pekárna.

pekárka  jen nář.; Kt, SSJČ nář. pekarka — Univerbizací z pekařská pec. Viz pekárna.

pekárna  v sled. významu jen nář.; SSJČ nář., SSJ pekárnica nář., pol. piekarnik — To a ostatní odvozeniny ze základu pek-ar. Viz pec.

pekarská/-ý pec  jen nář.; stč. pekarská pec — Sousloví; podle určení pece. Viz pekárna.

zadní pec  jen nář. — Sousloví; podle polohy pece.

5    pec Po 1, Ju 3–7, Ru 1–5 — chlebová pec Ju 1, 2, 4 — chlebofka Ju 2 — chlebouka Ju 2 — pekáč Ru 3

6    AJŚ 381, AJK 89:3, SSA 35, OLA 1082

Či