ČJA 1
173 pec (196)
1 M pec f.
pekarska pec
zaňňí pec 102, 104, 110 (zaňňice 103)
chlebová pec (chlebná p. 137)
pekárna (-ňa)
pekáreň
pekárka
chlebovka (chlebuu̯ka 132, 136, 146, 147, 160)
chlebňice 103, 105
pec m.
pekarsky pec
pekarčák (pekarák 808, 811, 818, 819, 822, 830, pekarščok 826, 828, 831, 835, 84)
N chlebárna 82, pec na chleba ap.
2 Zjišťovaly se nářeční rozdíly v pojmenování pece na pečení chleba; jde o důležitou starou reálii, která byla v době výzkumu aspoň v paměti všude dobře živá. Základní rozdíl v pojmenování je z hlediska slovotvorného trichotomický: jednoslovné pojmenování pec × specifikovaná souslovná označení chlebová pec, pekarská/-ý pec, zadní pec × univerbizované výrazy, např. chlebovka, pekárka, pekarčák. Z hlediska sémantického se při pojmenování vychází ze tří základů: chleb- (,co se peče‘): chlebová pec, chlebovka, chlebná pec, chlebnice; pec- pek- (,proces pečení‘): pec × pekarský⁄-á pec, pekárna, pekarčák; zad- (,poloha pece‘): zadní pec, zadnice. Dvojí rod je u všech typů pojmenování areálově vyhraněn.
3 Největší územní rozsah mají pojmenování pec a pekárna, k nim se přidružují menší areály ostatních výrazů. Proti jednoslovnému jménu pec na většině území Čech a na vých. polovině Moravy stojí v centru zkoumané oblasti odvozené pojmenování pekárna (ve vých. polovině areálu je varianta pekárňa, hranice -na × -ňa viz kůlna × kůlňa, srov. I-212 dřevník, v zm. oblasti jsou dva ostrůvky varianty pekáreň). Z téhož základu vychází i val. pojmenování pekárka a slezský výraz pekarčák (ve stř. a vých. části slez. území; z Opavska je
doložena podoba pekarák a z Těšínska a Jablunkovska pekarščák). Valašský název pekárka a slezské výrazy
jsou univerbizované, stejně jako chlebovka ve vých. Čechách a chlebnice v
Podkrkonoší (zde je též izolovaná
zadnice). Odpovídající základová sousloví se dochovala pro chlebovku – chlebová pec
(na Prostějovsku
a na Zábřežsku), pro zadnici –
zadní pec (v okraj. podkrk. bodech) a pro
pekarčák – pekarský pec (na
Opavsku, Příborsku a Jablunkovsku). Areály jednotlivých názvů jsou poměrně ostré, někde však vznikají též
oblasti s dubletami: pec/pekárna od jihu Čech do Posázaví a
na již. a záp. Brněnsku a pec/pekárka na Valaš-
sku; ve Slezsku se místní výrazy prolínají bez ostřejších hranic (podobně jako v okrajové podkrk.
oblasti).
Pojmenování rodu muž. jsou kromě západoopavského okraje v celém Slezsku, na ostatním území je rod ženský.
4 chlebnice jen nář. — Univerbizací z chlebná pec, viz chlebová pec.
chlebová pec Jg, SSJČ — Sousloví; podle určení pece; ve stč. adj. chlebný (to častější — Jg chlební pec, SSJČ chlebná pec) a chlebový, z chléb (psl. *chlěbъ).
chlebovka v sled. významu jen nář; SSJČ nář. — Univerbizací z chlebová pec, viz tam.
pec f. stč., Jg, SSJČ, SSJ, hluž. pěc — Z psl. *pek-tь.
pec m. jen nář.; pol. piec, dluž. pjac — Viz pec f.
pekarčák jen nář.; SSJČ nář. ,pekařská pec‘ — Univerbizací z pekarský pec, viz tam.
pekáreň jen nář.; Bš záp. Morava — Viz pekárna.
pekárka jen nář.; Kt, SSJČ nář. pekarka — Univerbizací z pekařská pec. Viz pekárna.
pekárna v sled. významu jen nář.; SSJČ nář., SSJ pekárnica nář., pol. piekarnik — To a ostatní odvozeniny ze základu pek-ar. Viz pec.
pekarská/-ý pec jen nář.; stč. pekarská pec — Sousloví; podle určení pece. Viz pekárna.
zadní pec jen nář. — Sousloví; podle polohy pece.
5 pec Po 1, Ju 3–7, Ru 1–5 — chlebová pec Ju 1, 2, 4 — chlebofka Ju 2 — chlebouka Ju 2 — pekáč Ru 3
6 AJŚ 381, AJK 89:3, SSA 35, OLA 1082
Či
