ČJA 1
17 porodní bába (1841) —
1 M bába (porodňí b.; babička, porodňí b.)
bapka (porodňí b.)
babice
babicula
babibába
paňibába
přísažňí bába (přísazňí b. 254, 407)
babicí bába
bába babicí (b. baboucí 441)
bába babivá
hebama (jebama 819)
S hejbába 443, stařena 801
N asistentka, porodňí asistentka, bábinka 106
2 Sledovala se nářeční pojmenování pro porodní asistentku, pomocnici při porodu.
Vedle starobylého názvu bába byla v Čechách nepříliš často a většinou jen v dubletách zapsána i podoba babička. Ta je běžná především v oslovení a má zpravidla meliorativní charakter; proto není na mapě zachycena. Nesledovali jsme také souslovná označení porodní bába, porodní babička. Jsou totiž hodnocena jako novější a v běžné mluvě se zpravidla nevyskytují. Ze stejných důvodů nebyl mapován ani oficiální výraz porodní asistentka.
V lidovém jazyce se vyskytuje řada svérázně tvořených (odvozených, složených a souslovných) názvů vztahujících se vesměs k základu bába (srov. i zastaralé sloveso babit ,pomáhat dětem na svět‘). U některých sousloví se ukázalo jako závažné i postavení přívlastku (babicí bába × bába babicí).
Výzkum v Čechách byl prováděn pouze na řídké síti, proto řada zanikajících názvů nebyla zachycena v původních areálech. Přesné hranice mezi jednotlivými nářečními ekvivalenty mohly být vedeny jen na Moravě. Situaci v Čechách bylo nutno vyjádřit symboly.
3 Z hlediska lexikálního tvoří základní protiklad přejaté pojmenování hebama ve Slezsku (bez již. úseku) a odvozeniny od základu bab- na ostatním území, z hlediska onomaziologického se staví do opozice na jedné straně Čechy, kde je častá dubletnost i tripletnost pojmenování, na druhé straně Morava a Slezsko s jedním terminologickým výrazem.
Základním pojmenováním v Čechách a na záp. Moravě je bába, zbylá část Moravy a již. úsek slez. dialektů má formální deminutivum babka. (Jako terminologický archaismus se čes. bába a mor. babka územně liší od výrazů babička, bába a stařenka ,matka otce nebo matky‘; srov. I-7 babička.) Menší územní rozsah má reliktní jzč. pojmenování babice a jablunkovský výraz babicula.
Ze souslovných pojmenování v Čechách má větší rozsah zč. babicí bába, jzč. bába babicí, vč. bába babivá (arch. postpozice převládá směrem k východu) a přísažní bába (na Ledečsku a Benešovsku). Spojení přecházející v juxtapoziční složeniny jsou střč. paníbába a jzm. babibába.
4 bába stč. též baba, Jg i SSJČ též babička, SSJ baba lid., hluž. i pol. baba — Přenesením (bába ,stará žena‘ a ‚příbuzná, matka otce nebo matky‘), pův. slovo dětské řeči.
bába babicí, babicí bába jen nář.; Kt babicí bába — Sousloví; adj. babicí k stč. babit ,sloužit jako bába při porodu‘ (Jg babič ,porodník‘, babictví ,porodnictví‘, babický ,porodnický‘). Viz bába.
bába babivá jen nář. — Sousloví; adj. babivá k babit, viz bába babicí.
babibába jen nář. — Univerbizací pův. spojení babivá, babicí bába, viz tam.
babice stč., Jg, SSJ babica — Odvozeno od bába. Viz tam.
babicula jen nář. — Patrně odvozeno od dějového adj. babicí; sufix -ula bývá v slez. nářečích u výrazů pro nositelky vlastností, např. starula.
babka v sled. významu jen nář.; Kt, SSJ lid. — Deminutivum ve specif. významu, viz bába.
hebama jen nář. — Přejato z něm.
hejbába jen nář. — Patrně kontaminací přejatého výrazu hebama a domácího bába. Viz hebama a bába.
paníbába Jg — Složenina vzniklá na základě uctivého oslovení. Srov. panímatka, panímáma.
přísažní bába jen nář. — Sousloví; adj. (SSJČ přísežná, zast. přísežní ,jsoucí pod přísahou‘) od přísahat (porodní asistentky byly pod přísahou). Viz bába.
stařena v sled. významu jen nář. — Přenesením pojmenování stařena ,stará žena‘.
5 bába Ju 3, Ru 4 — babka Po 1, Ju 6, 7, Ru 5 — babička Ju 2, 5, 6 — babice Ru 2 — babica Ju 2, 3, 5 — páňebába Ru 3
6 AJŚ 721, ASJ IV 380
Bh
