ČJA 1
17 porodní bába (1841)
1Mbába (porodňí b.; babička, porodňí b.)
bapka (porodňí b.)
babice
babicula
babibába
paňibába
přísažňí bába (přísazňí b. 254, 407)
babicí bába
bába babicí (b. baboucí 441)
bába babivá
hebama (jebama 819)
Shejbába 443, stařena 801
Nasistentka, porodňí asistentka, bábinka 106
2 Sledovala se nářeční pojmenování pro porodní asistentku, pomocnici při porodu.
Vedle starobylého názvu bába byla v Čechách nepříliš často a většinou jen v dubletách zapsána i podoba babička. Ta je běžná především v oslovení a má zpravidla meliorativní charakter; proto není na mapě zachycena. Nesledovali jsme také souslovná označení porodní bába, porodní babička. Jsou totiž hodnocena jako novější a v běžné mluvě se zpravidla nevyskytují. Ze stejných důvodů nebyl mapován ani oficiální výraz porodní asistentka.
V lidovém jazyce se vyskytuje řada svérázně tvořených (odvozených, složených a souslovných) názvů vztahujících se vesměs k základu bába (srov. i zastaralé sloveso babit ,pomáhat dětem na svět‘). U některých sousloví se ukázalo jako závažné i postavení přívlastku (babicí bába × bába babicí).
Výzkum v Čechách byl prováděn pouze na řídké síti, proto řada zanikajících názvů nebyla zachycena v původních areálech. Přesné hranice mezi jednotlivými nářečními ekvivalenty mohly být vedeny jen na Moravě. Situaci v Čechách bylo nutno vyjádřit symboly.
3 Z hlediska lexikálního tvoří základní protiklad přejaté pojmenování hebama ve Slezsku (bez již. úseku) a odvozeniny od základu bab- na ostatním území, z hlediska onomaziologického se staví do opozice na jedné straně Čechy, kde je častá dubletnost i tripletnost pojmenování, na druhé straně Morava a Slezsko s jedním terminologickým výrazem.
Základním pojmenováním v Čechách a na záp. Moravě je bába, zbylá část Moravy a již. úsek slez. dialektů má formální deminutivum babka. (Jako terminologický archaismus se čes. bába a mor. babka územně liší od výrazů babička, bába a stařenka ,matka otce nebo matky‘; srov. I-7 babička.) Menší územní rozsah má reliktní jzč. pojmenování babice a jablunkovský výraz babicula.
Ze souslovných pojmenování v Čechách má větší rozsah zč. babicí bába, jzč. bába babicí, vč. bába babivá (arch. postpozice převládá směrem k východu) a přísažní bába (na Ledečsku a Benešovsku). Spojení přecházející v juxtapoziční složeniny jsou střč. paníbába a jzm. babibába.
4 bába stč. též baba, Jg i SSJČ též babička, SSJ baba lid., hluž. i pol. baba — Přenesením (bába ,stará žena‘ a ‚příbuzná, matka otce nebo matky‘), pův. slovo dětské řeči.
bába babicí, babicí bába jen nář.; Kt babicí bába — Sousloví; adj. babicí k stč. babit ,sloužit jako bába při porodu‘ (Jg babič ,porodník‘, babictví ,porodnictví‘, babický ,porodnický‘). Viz bába.
bába babivá jen nář. — Sousloví; adj. babivá k babit, viz bába babicí.
babibába jen nář. — Univerbizací pův. spojení babivá, babicí bába, viz tam.
babice stč., Jg, SSJ babica — Odvozeno od bába. Viz tam.
babicula jen nář. — Patrně odvozeno od dějového adj. babicí; sufix -ula bývá v slez. nářečích u výrazů pro nositelky vlastností, např. starula.
babka v sled. významu jen nář.; Kt, SSJ lid. — Deminutivum ve specif. významu, viz bába.
hebama jen nář. — Přejato z něm.
hejbába jen nář. — Patrně kontaminací přejatého výrazu hebama a domácího bába. Viz hebama a bába.
paníbába Jg — Složenina vzniklá na základě uctivého oslovení. Srov. panímatka, panímáma.
přísažní bába jen nář. — Sousloví; adj. (SSJČ přísežná, zast. přísežní ,jsoucí pod přísahou‘) od přísahat (porodní asistentky byly pod přísahou). Viz bába.
stařena v sled. významu jen nář. — Přenesením pojmenování stařena ,stará žena‘.
5 bába Ju 3, Ru 4 — babka Po 1, Ju 6, 7, Ru 5 — babička Ju 2, 5, 6 — babice Ru 2 — babica Ju 2, 3, 5 — páňebába Ru 3
6 AJŚ 721, ASJ IV 380
Bh
