ČJA 1
168 hadr (288)
1 M hadr (hader 450, 452, 457, handr m. 125, 146)
hadra — handra
lavičňík (lejčňák 454)
S mokřice 148
N handrlák 146
2 Sledovaly se lexikální rozdíly v nářečním pojmenování pro kus látky k mytí podlahy. Jako výraznější se však ukazují rozdíly rodové a hláskoslovné (hadr × hadra; hadra × handra).
Původně specifický lavičník mívá místy i posunutý význam ,hadr na nádobí nebo na nábytek‘, ale i generalizovaný význam ,hadr na mytí vůbec‘. Také výraz hadr(-a) má ve spis. jazyce i v nářečích obecný význam, tj. ,kus opotřebované látky, event. určený k mytí, čištění‘. Vzácně doložená jč. obměna hader je patrně jedním z mála reliktů průvodního vokálu u r.
3 Výrazný je protiklad rodový: hadr m. (jz. a stř. Čechy se záp. Moravou) × ha(n)dra (na ostatním území). Podoba s -n- (handra) zabírá sv. Čechy a izolovaně již. a vých. část Slezska s přilehlým sev. Valašskem (na tuto oblast navazuje i podoba slovenská).
Slovo lavičník je na ústupu a dokládá se (vždy v dubletách se slovem hadr) z území jv. Čech.
4 Slovníkové doklady uvádějí výraz hadr v obecném významu.
hadr stč., Jg, SSJČ, hluž. st. hadr m. a hadro, hadrješćo n. — Přejato z něm.
hadra jen nář.; stč., Jg, SSJČ nář. — Z hadr přechodem k žen. rodu.
handra jen nář.; Kt, SSJČ nář., SSJ — Forma se zesilovacím -n-. Viz hadra.
lavičník v sled. významu jen nář.; Jg (SSJČ ob. ,hadr na utírání nábytku‘) — Od lavice.
mokřice jen nář.; Kt — Od mokrý.
5 hadr Ju 1–5, Ru 2–4 — hadra Ju 2–4, 6, Ru 5 — handra Po 1, Ju 2
6 —
Bh