V mladší vrstvě na Moravě byl zachycen významový rozdíl obou sloves. Výraz ždímat, pronikající jako spis. inovace, se užívá o mechanizované činnosti (ždímání ve ždímačce), kdežto tradiční výraz kroutit označuje práci ruční.

Sloveso kroutit je plně terminologizováno, předmět (prádlo) není obligatorní.

3                 Základní lexikální protiklad tvoří celočeské, zm. a zábřežské sloveso ždímat proti lexému kroutit, užívanému na vých. polovině Moravy a ve Slezsku. Tato základní diferenciace je doplněna rozdíly slovotvornými a hláskoslovnými. Při okrajích areálu slovesa ždímat je zachována jeho archaická forma žmout (v úseku podkrk. a náchodském a na Jindřichohradecku). Tvarem žmýchat se vyděluje velký areál na Českobudějovicku. Velký jzč. a zm. areál vytváří původní podoba žímat, která má hláskovou paralelu v podkrk. žmout.

V mor. areálu slova kroutit se vyčlenil ve vm. oblasti široký pruh s tvarovou variantou kroucat.

Města se shodují většinou s nář. okolím venkovským, ale v mluvě mladé generace mor. měst převládá sloveso ždímat.

4    kroucat  jen nář. — Přechodem k 5. tř. slovesné od kroutit, viz tam.

kroutit  v sled. významu jen nář.; Jg — Specifikací významu ,otáčet‘, psl. *krNtiti.

ždímat  stč., Jg, SSJČ — Pův. žmu, žieti z psl. *žęti ,mačkat‘; zpravidla s -d-, pak proniká iterativní ž(d)ímat s formálním přechodem k 5. tř. slovesné. Podoba s -d- je z prefigova

ného iterativa sъ-žimati nebo jьz-žimati (disimilací zž > žž > žď).

žímat  jen nář.; stč. žmu, žieti, pol. wyżymać, hluž. žimać — Viz ždímat.

žmout  jen nář.; Jg — Přechodem k 2. tř. slovesné, viz ždímat.

žmýchat  jen nář.; Jg žmíkat, SSJ žmýkať — Forma s intenzifikačním sufixem od starého žieti.

5    žďímat Po 1, Ju 1–5, Ru 2–4 — krúcat Ru 5 — krúťiť Ju 7 — vikróťit, vikrócet Ju 6

6    ASJ IV 400:2a žmýkať (bielizeň), SSA 6.84

Hl