ČJA 1
162 polštář (282)
1 M polštář (polstář 119, 126, 201, 203, 302, 307) — poštář — po(l)čtář
peřina
peřinka
malá peřina
poduška (malá poduška 249, poruška 450)
podhlavňík (podlavňík 415, 431, 433, 437, 449, 454–456)
podhlavňice (podlavňíce 431)
podhlavec
zhlavec (zlavec 502, 616, 631, 632, 709, 727)
zhlavek (též 92, zhu̯avyk 818, zegłovek 831, złavek 810) — slavek
záhlavek (zohu̯avyk 818, zogu̯uvek 832–836)
2 Mapovány jsou nář. ekvivalenty spis. slova polštář, označujícího měkce vycpanou podušku pod hlavu. Zaznamenané rozdíly jsou jednak lexikální (polštář × deriváty od základu slova hlava × poduška × peřina), jednak slovotvorné: od základu hlav- odvozeniny s předponami pod-, z-, zá- a s příponami -ec, -ek, od základu hlav + n- odvozeniny se sufixy -ík, -ice a s předponou pod-; od slova peřina se vyskytuje dem. forma peřinka a též ekvivalentní slovní spojení malá peřina.
Toto základní rozrůznění doplňují místní hláskové rozdíly u slova polštář (srov. podoby poštář a po(l)čtář) a u výrazu zhlavek (též sla-).
U nář. ekvivalentů zhlavec, podhlavník (-ice) jsou místy věcné rozdíly: zhlavec býval tvrdší (vycpaný pápěrkami nebo horším peřím) – srov. též vostenkáč – podhlavník býval někdy jen slaměný, tvrdší (kladl se pod polštář) – stejně tak místy i podhlavnice. V těchto případech významových rozdílů nebyly tyto výrazy mapovány, podobně jako slova bulán, podouště, popř. i poduška a poduštička (s významem ,malý polštářek pod hlavu‘). Slovo podhlavnice často označovalo polštář větší, sahající až pod záda.
3 Základní zeměpisný rozdíl tvoří nerovnoměrná trichotomie lexémů polštář × deriváty od základu hlav- × peřina; ta je doplněna sporadickým výrazem poduška (v jč. oblasti, v nář. kopaničářských a v Kladsku). Největší část území (Čechy s jz. Moravou včetně nář. znojemského typu) pokrývá areál přejatého slova polštář, většinu Moravy a Slezska pak areál výrazů odvozených od základu hlav- (dále rozčleněný slovotvorně; ten má paralelu v jč. areálu dubletně se vyskytujících odvozenin od slovního základu hlav + n-). Třetí kompaktní oblast tvoří pojmenování peřina na již. Moravě, zasahující až k Prostějovu. S atributem (malá peřina) se vyskytuje rozptýleně zejména v centrálním úseku střm. nář. (viz I-161 peřina).
Mor. areál derivátů od základu hlav- se dále člení slovotvorně. Proti obecně mor. výrazu zhlavec se ve Slezsku užívá formy zhlavek, popř. slavek (na záp. Opavsku), na sev. a vých. okrajích s předponou zá- (záhlavek).
Jihočeská oblast odvozených názvů se základem hlav + n- se na základě rodového rozdílu dělí na dva menší, na sebe navazující areály. Jižnější (Českobudějovicko) je areál formy podhlavník, severnější (Příbramsko a Táborsko) podhlavnice. Forma podhlavec se rozptýleně vyskytuje zejména na záp. Moravě.
Rozdíly hláskoslovné se týkají především slova polštář. Vytvářejí dílčí areály (poštář na Chodsku a Klatovsku, v jzm. úseku a v Podkrkonoší, po(l)čtář v již. Čechách). Název polštář, shodný s pojmenováním spisovným, pronikl do mluvy mladé generace i v mor. městech.
4 malá peřina jako sousloví jen nář. — Slovní spojení specifikujícího adj. malý a subst. peřina, viz tam.
peřina v sled. významu jen nář.; Kt — Od psl. *pero; specifikací významu, popř. přenesením.
peřinka v sled. významu jen nář.; Kt, Bš — Dem. k peřina, viz tam.
podhlavec jen nář.; Jg podhlaví, podhlavek slc., Kt, SSJ (SSJČ nář. ,malá poduška‘, pol. podgłówek, hluž. podhłowak ,podhlavník‘) — Z předložkového spojení pod hlavou, specifikací.
podhlavnice v sled. významu jen nář.; Jg též podhlavní peřina nebo poduška, SSJ podhlavnica (SSJČ ,malá poduška‘) — Od adj. podhlavní, patrně univerbizací z podhlavní peřina.
podhlavník v sled. významu jen nář.; Jg, SSJ (SSJČ říd. ,malá poduška‘) — Od adj. podhlavní, patrně univerbizací z podhlavní polštář.
poduška stč., Jg též podušice zast., SSJČ kniž., SSJ, pol. poduszka — Z předložkového spojení pod ucho.
polštář Jg, SSJČ — Přejato z něm. (Polster).
po(l)čtář, poštář jen nář. — Počtář, poštář zjednodušením souhláskové skupiny, viz polštář.
slavek jen nář. — Z nář. zhlavek patrně progresívní souhláskovou asimilací a zjednodušením souhláskové skupiny (zhlavek > schlavek > slavek). Viz zhlavec.
záhlavek jen nář.; Jg též záhlaví, záhlavek, SSJČ nář., též záhlavec nář., pol. zagłówek, hluž. zahłowk — Z předložkového spojení za hlavou.
zhlavec jen nář.; Jg mor., též zhlaví, SSJČ nář. — Odvozenina od předložkového pádu (psl. *vъz-golvьje ,co je proti hlavě‘), přikloněná k produktivnějšímu slovotvornému typu.
zhlavek jen nář.; Kt, SSJČ nář. — Viz zhlavec.
5 polštář Ju 2, 3, Ru 1–4 — polstář Ju 4 — poštář Ju 7 — peřina Ju 4, Ru 5 — schlavek Po 1 — zhłavec Ju 7 — vaňkuš Ju 1
6 ASJ IV 216, PLPJ 93
Hl