zhlavec (zlavec 502, 616, 631, 632, 709, 727)

zhlavek (též 92, zhu̯avyk 818, zegłovek 831, złavek 810) — slavek

záhlavek (zohu̯avyk 818, zogu̯uvek 832–836)

2                 Mapovány jsou nář. ekvivalenty spis. slova polštář, označujícího měkce vycpanou podušku pod hlavu. Zaznamenané rozdíly jsou jednak lexikální (polštář × deriváty od základu slova hlava × poduška × peřina), jednak slovotvorné: od základu hlav- odvozeniny s předponami pod-, z-, zá- a s příponami -ec, -ek, od základu hlav + n- odvozeniny se sufixy -ík, -ice a s předponou pod-; od slova peřina se vyskytuje dem. forma peřinka a též ekvivalentní slovní spojení malá peřina.

Toto základní rozrůznění doplňují místní hláskové rozdíly u slova polštář (srov. podoby poštář a po(l)čtář) a u výrazu zhlavek (též sla-).

U nář. ekvivalentů zhlavec, podhlavník (-ice) jsou místy věcné rozdíly: zhlavec býval tvrdší (vycpaný pápěrkami nebo horším peřím) – srov. též vostenkáč – podhlavník býval někdy jen slaměný, tvrdší (kladl se pod polštář) – stejně tak místy i podhlavnice. V těchto případech významových rozdílů nebyly tyto výrazy mapovány, podobně jako slova bulán, podouště, popř. i poduška a poduštička (s významem ,malý polštářek pod hlavu‘). Slovo podhlavnice často označovalo polštář větší, sahající až pod záda.

3                 Základní zeměpisný rozdíl tvoří nerovnoměrná trichotomie lexémů polštář × deriváty od základu hlav- × peřina; ta je doplněna sporadickým výrazem poduška (v jč. oblasti, v nář. kopaničářských a v Kladsku). Největší část území (Čechy s jz. Moravou včetně nář. znojemského typu) pokrývá areál přejatého slova polštář, většinu Moravy a Slezska pak areál výrazů odvozených od základu hlav- (dále rozčleněný slovotvorně; ten má paralelu v jč. areálu dubletně se vyskytujících odvozenin od slovního základu hlav + n-). Třetí kompaktní oblast tvoří pojmenování peřina na již. Moravě, zasahující až k Prostějovu. S atributem (malá peřina) se vyskytuje rozptýleně zejména v centrálním úseku střm. nář. (viz I-161 peřina).

Mor. areál derivátů od základu hlav- se dále člení slovotvorně. Proti obecně mor. výrazu zhlavec se ve Slezsku užívá formy zhlavek, popř. slavek (na záp. Opavsku), na sev. a vých. okrajích s předponou zá- (záhlavek).

Jihočeská oblast odvozených názvů se základem hlav + n- se na základě rodového rozdílu dělí na dva menší, na sebe navazující areály. Jižnější (Českobudějovicko) je areál formy podhlavník, severnější (Příbramsko a Táborsko) podhlavnice. Forma podhlavec se rozptýleně vyskytuje zejména na záp. Moravě.

Rozdíly hláskoslovné se týkají především slova polštář. Vytvářejí dílčí areály (poštář na Chodsku a Klatovsku, v jzm. úseku a v Podkrkonoší, po(l)čtář v již. Čechách). Název polštář, shodný s pojmenováním spisovným, pronikl do mluvy mladé generace i v mor. městech.

4    malá peřina  jako sousloví jen nář. — Slovní spojení specifikujícího adj. malý a subst. peřina, viz tam.

peřina  v sled. významu jen nář.; Kt — Od psl. *pero; specifikací významu, popř. přenesením.

peřinka  v sled. významu jen nář.; Kt, Bš — Dem. k peřina, viz tam.

podhlavec  jen nář.; Jg podhlaví, podhlavek slc., Kt, SSJ (SSJČ nář. ,malá poduška‘, pol. podgłówek, hluž. podhłowak ,podhlavník‘) — Z předložkového spojení pod hlavou, specifikací.

podhlavnice  v sled. významu jen nář.; Jg též podhlavní peřina nebo poduška, SSJ podhlavnica (SSJČ ,malá poduška‘) — Od adj. podhlavní, patrně univerbizací z podhlavní peřina.

podhlavník  v sled. významu jen nář.; Jg, SSJ (SSJČ říd. ,malá poduška‘) — Od adj. podhlavní, patrně univerbizací z podhlavní polštář.

poduška  stč., Jg též podušice zast., SSJČ kniž., SSJ, pol. poduszka — Z předložkového spojení pod ucho.

polštář  Jg, SSJČ — Přejato z něm. (Polster).

po(l)čtář, poštář  jen nář. — Počtář, poštář zjednodušením souhláskové skupiny, viz polštář.

slavek  jen nář. — Z nář. zhlavek patrně progresívní souhláskovou asimilací a zjednodušením souhláskové skupiny (zhlavek > schlavek > slavek). Viz zhlavec.

záhlavek  jen nář.; Jg též záhlaví, záhlavek, SSJČ nář., též záhlavec nář., pol. zagłówek, hluž. zahłowk — Z předložkového spojení za hlavou.

zhlavec  jen nář.; Jg mor., též zhlaví, SSJČ nář. — Odvozenina od předložkového pádu (psl. *vъz-golvьje ,co je proti hlavě‘), přikloněná k produktivnějšímu slovotvornému typu.

zhlavek  jen nář.; Kt, SSJČ nář. — Viz zhlavec.

5    polštář Ju 2, 3, Ru 1–4 — polstář Ju 4 — poštář Ju 7 — peřina Ju 4, Ru 5 — schlavek Po 1 — zhłavec Ju 7 —  vaňkuš Ju 1

6    ASJ IV 216, PLPJ 93

Hl