ČJA 1

161 peřina (314)

1    M         peřina

velká peřina (též 409, 503, 667, 834, svrchňí peřina 206, 210, 248, též 136, též vrchňí peřina 409, 413, 430, 450, 503, též dlóhá peřina 650, též hrubá peřina 653, 667, 702)

svrchňice (svrchňíce, vrchňice, vrchňíce 227)

duchna (drchna 418, 427)

devjetňice (devítňice 111, 122)

poduška (velká poduška 249) — poruška (svrchňí poruška 302)

S          desítňice 101, vosmice 109, devíťiloketňice 150, osmiloketňí peřina 213

N          cuchta 202, přikrejvačka 149, 213

2                 Mapovány byly nářeční názvy označující peřinu, tj. ložní přikrývku plněnou peřím do sypku a povléknutou cíchou. Vedle základních jednoslovných pojmenování jsou místy ekvivalentní pouze výrazy dvouslovné (peřina, popř. poduška + atribut velká, popř. vrchní) nebo univerbizované ze substantiva specifikovaného názvem místa nebo rozměru (svrchnice, devětnice, osmice, devítiloketnice). Slovo duchna bývá v Čechách jen expr. pojmenováním pro peřinu horší, velkou a těžkou (tak i SSJČ). Toto expr. zabarvení má zvl. podoba drchna. V oblastech, kde se výrazu peřina užívá ve významu ,polštář‘, se pro odlišení sledovaného významu připojuje atribut (např. velká, srov. I-162 polštář). V oblasti názvu duchna mívá výraz peřina význam ,polštář‘.

Slovo svrchnice bývalo opozitem k paralelnímu názvu spodnice (peřina spodní) a pochází z doby, kdy se užívaly peřiny dvě. Výraz devítnice označoval větší peřinu (pro dvě osoby).

Slovotvorný rozdíl vrchní × svrchní, vrchnice × svrchnice netvoří areály, proto jej mapa nesleduje.

3                 Na mapě se vyčleňuje především areál mor. výrazu duchna proti ostatnímu území, na němž se kromě základního názvu peřina užívá též dalších názvů oblastních. Je to jzč. označení poduška (s okrajovou variantou poruška), svč. výraz svrchnice (s nemapovanou střč. obměnou vrchnice) a pojmenování devětnice v Pojizeří. Výraz duchna se kromě velkého areálu ve střm. a vm. oblasti rozptýleně objevuje i jinde.

Spojení peřina s atributem bylo zachyceno zvl. v záp. části střč. oblasti (velká, popř. svrchní peřina).

Mluva ve městech se zčásti shoduje s nář. okolím; pojmenování peřina proniká i do mor. měst, v mor. pohraničí se rozšířil nář. název duchna.


4    desítnice  jen nář. — Univerbizací z desítiloketní nebo desítiliberní peřina.

devětnice  jen nář. — Univerbizací z devítiliberní nebo devítiloketní peřina.

devítiloketnice  jen nář. — Univerbizací z devítiloketní peřina.

duchna  v sled. významu jen nář.; Jg též dem. duchnice, duchenka, duchnička, SSJČ obl. mor., též ,velká těžká peřina‘, SSJ — Asi pův. slovo slovenské od dúchať ,douti‘.

osmice  jen nář. — Univerbizací výrazů osmiloketní nebo osmiliberní peřina.

osmiloketní peřina  jako sousloví jen nář. — Subst. se specifikujícím adj. univerbizovaným z osm loktů.

peřina  stč., Jg, SSJČ, SSJ perina, pol. pierzyna — Od peří, to kol. k pero.

poduška  v sled. významu jen nář.; Jg též podušice — Přenesením významu, ze spojení pod ucho.

poruška  jen nář. — Nář. hláskovou změnou d > r z poduška, viz tam.

svrchnice  Jg též svrchně, SSJČ ob. — Univerbizací ze svrchní peřina.

velká peřina  jako sousloví jen nář. — Subst. specifikované adjektivem pro odlišení od malé — spodní peřiny nebo od slova peřina ,polštář‘.


5    peřina Ju 1–7 — svrchňice Po 1 — zvrchňice Ru 4 — duchna Ju 6, Ru 5 —  jorgán Ru 2, 3

6    ASJ IV 215, PLPJ 262

Hl