ČJA 1

160 prostěradlo (280) —

1    M         prosťeradlo —  prosťíradlo (prosťijadlo 454, 455, 456, 458, 460)

poclanka (poctlánka 120, potstlánka 121, naclanka 139) — poclamka (též 616, 617, 630, poclámka
138, 447, poclamňik 108)

pos(t)lanka (pos(t)lánka) — pos(t)laňka — poslamka (poslámka, poslamek 303)

plachta (łožňí p. 730, 746, łožná p. 710, postelná p. 756)

S          ložňica 638, 710, postelňica 728, łochtuša 749, 827, betlaka 118, 119

N          lajntuch

2                 Mapa sleduje zeměpisné rozdíly v nář. pojmenováních prostěradla, tj. plátěné pokrývky lůžka, na níž se leží. Nář. ekvivalenty jsou především deverbativa motivovaná funkcí předmětu (odvozeniny od stlát, prostírat); některá z nich jsou v důsledku zvukové blízkosti lidovou etymologií spojována se slovem sláma (podstlankapodslamka). Některá z nář. pojmenování vznikla specifikací významu slov s původně širším významovým využitím (srov. plachta, loktuše, prostěradlo).

Starý nář. název podslamka, postlanka označoval místy v Čechách jen předmět z hrubší režné tkaniny (později užívané pouze k zhotovení slamníků). Jemnější pokrývku pak i stará generace nazývala přejatým slovem lajntuch nebo spis. výrazem prostěradlo. V okrajových oblastech patří však slovo prostěradlo do staré nářeční slovní zásoby, což zde dosvědčuje nejen jeho nedubletní výskyt, ale i odlišná hlásková podoba prostíradlo. Přejatý výraz lajntuch, jehož se užívalo na většině území Čech vedle slova prostěradlo, se pro přetíženost mapy nesleduje.

3                 Mapa konfrontuje v rovině lexikální především pojmenování podslamka (popř. postlanka) užívané na většině území Čech a sev. Moravy a slovo plachta na území ostatním. V Čechách tuto situaci doplňuje dubletně pojmenování prostěradlo. Nář. ekvivalent plachta vytváří kromě velkého areálu na Moravě ještě dva menší úseky v Čechách, a to při okraji svč. oblasti a na Jindřichohradecku.

Také rozdíly v rovině slovotvorné, vytvářející varianty pojmenování podslamka, se projevují zeměpisně. Je to především rozdíl předpon po- × pod- (v střč. oblasti je soustředěnější výskyt formy poslamka).

Hláskoslovně se obměňují a kontaminují i základy těchto odvozených výrazů. Výchozí podoba postlanka se vyčleňuje zejména při sev. okraji střč. areálu výskytu forem s předponou po-. Zvláštní lokální hlásková varianta postlaňka se soustředila v menším areálu nář. typu znojemského.

Situace v českých městech se liší od situace moravské. V Čechách se obecně (i u staré generace) užívá název prostěradlo, zatímco v mor. městech se pojmenování většinou shodují s nářečním okolím a slovo prostěradlo užívá většinou jen generace mladá.


4    betlaka  jen nář. — Přejato z něm.

lochtuše  jen nář.; pol. łoktusza (stč., Jg i SSJČ loktuše ,plachetka, šátek‘) — Přejato z něm.

ložnice  v sled. významu jen nář. — Univerbizací z ložní plachta.

plachta  v sled. významu jen nář.; SSJČ obl. mor., SSJ — Specifikací významu.

podslamka  SSJČ nář. a říd. — Spojením předpony pod- a základu slam-, hlásková obměna způsobená lid. etymologií, přikloněním základu slova stlát k základu slova sláma.

podslanka  jen nář. — Od pod-stlát, zjednodušením souhláskové skupiny stl > sl.

poslamka  Jg též poslamek ,plachta mezi slámou a peřinou‘, SSJČ zast. a nář., též poslámka říd. a zast. — Spojením předpony po- a základu slam-, viz podslamka.

postelnice  jen nář. — Univerbizací z postelní plachta.

postlanka  jen nář.; SSJČ nář. — Od po-stlát.

postlaňka  jen nář. — Viz postlanka, -ň- hláskovou obměnou (analogickou typu baňka).

prostěradlo  stč., Jg, SSJČ, SSJ prostieradlo, pol. prześcieradło Od prostírat.

prostíradlo  SSJČ zast. — Viz prostěradlo.


5    potslamka Ju 2, 4, 5 — poslamka Ju 2, 3, Ru 2 — poslámka Ru 3 — postlanka Ju 2 — poslanka Ru 1, 2, 4 — plachta Po 1, Ju 1, 2, 6, Ru 5 — płachta Ju 7

6    AJŚ 87, AJPP 59

Hl