(v)opjeradlo (opjera 805) — opiradlo

křidlo (křídlo 302)

záda

řbet

mádlo 148, 161

legát 701, 707, 722

S          žydla 832

N          vopíradlo 118, 203, 211, 213, 457, 651, lojnštel 306

2                 Pro část dřevěné židle určenou k opírání se v nářečích užívá řada odlišných pojmenování, z nichž nejrozšířenější je přejatý výraz lenoch a jzč. ekvivalent zábradlí (s četnými variantami). Ještě podle Jungmannova slovníku měla obě tato slova širší význam ,zábradlí‘, ale z dokladů je zřejmé, že se v něm zahrnoval i význam námi sledovaný. Oba významy podržuje také sporadický vč. výraz mádlo.

Při ústupu tradičních názvů dochází místy i k významovému rozlišení. Např. tradiční jzč. pojmenování zábradlí se častěji udržuje jako ,opěradlo u lavice‘, kdežto pronikající výrazy označují spíše novější typ reálie (opěradlo ,opěradlo u židle‘, lenoch ,čalouněné opěradlo‘).

Metaforického původu jsou výrazy záda, hřbet a křídlo. V ojedinělých případech se sledovaná část označuje názvem užívaným jinak pro celou židli (např. vm. legát, slez. žydla), jindy se zase židle pojmenovává výrazem běžným jinde pro opěradlo (např. lenoch a varianty lenůšek, lenošek, lenoška, viz I-154).

3                 Hlavní zeměpisný rozdíl vytváří slovo zábradlí, které výrazně vymezuje jzč. oblast, a přejatý výraz lenoch na téměř celém ostatním území. Tento základní lexikální protiklad je doplněn několika menšími ostrovy nář. výrazů, a to chod. křídlo, čm. a val. záda a opavským hřbet. Výraz opěradlo – jak to dosvědčuje pro vm. oblast Jungmann – je nářečním označením jen na vých. Moravě a ve Slezsku (zde též v podobě opíradlo). Jinak je to slovo v nářečích nové.

Jzč. výraz zábradlí má řadu variant. V rovině slovotvorné jsou to podoby se změněnou morfologickou charakteristikou (zábradlo, žabřadlo), obměny v rovině hláskoslovné jsou mnohem pestřejší. Při detailnějším pohledu, který už nemohl být na mapě podrobně zachycen, se hláskoslovné varianty vrství v soustředných izoglosách zvl. na Strakonicku, a to -bř- (zábřadlí, žabřadlo), ř- (řabřadlo), -e- (žebřadlo, řebřadlo). Některé varianty (např. zábřahadlí a doudl. zavrhadlo) jsou od výchozí podoby už dost vzdálené.

Nový výraz opěradlo, shodný se spis. jazykem, proniká do nářeční vrstvy nerovnoměrně, v mluvě městské mládeže je však už na celém území zcela běžný. Mapa je zároveň výrazným příkladem situace, kdy mladá generace nepřejímá žádné z nářečních slov, a to ani někdejší pojmenování územně nejrozšířenější.

4    hřbet  v sled. významu jen nář.; SSJ chrbát (stoličky) — Z psl. *grьbьtъ, přenesením ob. významu ,záda‘, viz též záda.

křídlo  v sled. významu jen nář. — Přenesením významu slova křídlo.

legát  v sled. významu jen nář. — Specifikací významu přejatého nář. slova legát ,židle‘.

lena  jen nář. — Viz lenoch.

lenoch  Jg též ,zábradlí‘, SSJČ, SSJ leňoch zast. — Přejato z něm., též lid. etymologií k lenoch ,líný člověk‘.

mádlo  SSJČ zast. a nář., též madlo (Jg madlo, jimadlo, jmadlo ,zábradlí‘) — Z psl. *jьmadlo od *jьmati ,chytat‘, specifikací významu.

opěradlo  SSJČ, SSJ operadlo, pol. oparcie (Jg slc. ,zábradlí') — Od opírat.

opíradlo  jen nář. (Jg ,zábradlí‘) — Viz opěradlo.

zábradlí, zábradlo  v sled. významu jen nář.; Jg též ,zábradlí‘ — Specifikací pův. širšího významu, od bradla n. pl. ,zábradlí‘.

zábřadlí, žabřadlo  jen nář. — Viz zábradlí.

záda  v sled. významu jen nář. — Přenesením významu slova záda (od psl. *zadъ).

židle  v sled. významu jen nář. —  Specifikací významu slova židle, přejatého z něm.

5    lenoch Po 1, Ju 1–5, Ru 1, 4 — zábradlí Ru 2, 3 — záda Ju 7 — legátka Ju 6 — léna Po 1 — naslaňač Ju 2

6    —

Jč