ČJA 1

154 židle (272)

1    M         židle (žídle 501, židla 202, 205–208, 223, 225, 241–243, 249–252, 502, 504, 506, 512, 514, 52, 53, 62–64 66, 67, 71–75, 82, 84, 92, 95)

židlice

židlička

stolek (stúłek 747, -yk 818)

stolice

stolička

lenoch

lenošek (lé- 749) — lenúšek (-ušek 510, 511)

lenoška

legát (legat 71, legátek 677)

legátka

sesel (-él 621, 626, 627, 629, 632, 636, 637, 52, 62) — sesl

seslík

sesle (sesla 504–506 a dále na Moravě 631, 643, 655, 677, 680–682, 703, 707, 715, 717–719,
723, 725, 726, 731, 739, 743–745, 749, 756, 817, 64, 71, 72, 74, 75, 79)

2                 Byla zjišťována nářeční pojmenování staré venkovské židle s opěradlem. Materiál je bohatě diferencován lexikálně, slovotvorně (např. židležidlicežidlička, stolekstolicestolička) a hláskoslovně (seslseselsesél, lenošeklenůšek apod.). Jednotlivé rozdíly vytvářejí výrazné areály.

Příčiny terminologické nejednotnosti tkví především v různosti samotné reálie. Užívalo se různých typů

židlí, zvláště v pokojích bývaly rozmanité lepší židle, namnoze i tovární výroby. Proto některé názvy označují
v určitých oblastech převážně staré selské židle (
židlice, židlička, stolice, stolička, lenoch), jiné (židle, sesle,
seslík) jak reálii starou, tak i novější její typy.

3                 Mapa zobrazuje bohatou lexikální diferenciaci projevující se na celém zkoumaném území. Do popředí výrazně vystupuje protiklad mnohovrstevnosti pojmenování v Čechách proti většinou nedubletním termínům na Moravě (kromě Valašska). Pravidelně bývá v Čechách členem dublet, triplet apod. výraz židle (pouze v části svč. nář. byl zachycen jako výraz jediný). Ve spojení s jinými označeními vystupuje vždy jako pojmenování novější. Na Moravě však byl zachycen jen sporadicky, a to jako název nový, proto nebyl mapován (kromě měst). Další člen dublet a triplet tvoří pojmenování specializovaná v určitých oblastech především na označení staré venkovské židle: židlice (porůznu v oblasti střč. nář. a v sev. úseku nář. svč.), židlička (jzč. nář.), stolice (severozápadní Morava s přilehlým úsekem vých. Čech), stolička (záp. Čechy). V dubletách a tripletách bývají rovněž zastoupena pojmenování novějších typů židlí: sesle (severozápadní polovina Čech), seslík (již. a jihovýchodní Čechy a přilehlá část Moravy). Některé názvy vyskytující se v Čechách pokračují na Moravě, ovšem s tím rozdílem, že se stávají univerzálním označením všech druhů židlí. V návaznosti na Čechy vytváří velký areál na záp. Moravě podoba sesel. Na Valašsku se užívá vedle jiných označení též výrazu stolička. Typicky moravské jsou názvy legát, legátka (soustředěné ve středním pásu Moravy), pro Slezsko je charakteristický výraz stolek. Menší okrajové oblasti tvoří lenoch, lenůšek (Novoměstsko s přilehlým úsekem vč.), lenošek, lenoška (Valašsko).

V městské mluvě se málo odráží situace blízkého venkovského okolí. Tento stav je patrně způsoben výskytem jiných typů židlí ve městech, a proto ve všech městech nacházíme převážně pojmenování židle, v Čechách ještě navíc často i sesle.

Formální deminutiva vytvářejí územně navazující celky. Výrazy stolička, židlička, seslík byly zachyceny v již. polovině Čech a přecházejí na Moravu (jihozápadní seslík a severozápadní lenůšek). Rozsáhlý areál tvoří dále pojmenování lenošekstolička na vých. Moravě a stolek ve Slezsku.

4                 Z dokladů v excerpovaných slovnících nelze vždy zjistit, zda přesně odpovídají sledované reálii.

legát  v sledovaném významu jen nář.; SSJČ nář. — Patrně přejato z lat.

legátka  jen nář.; Jg též legátko, obojí mor. a slc. ,stolice dřevěná neb slaměná‘, SSJČ nář. — Od legát, viz tam.

lenoch  v sledovaném významu jen nář.; Jg (SSJČ ,opěradlo židle‘, srov. I-155 opěradlo) — Přejato z něm.

lenošek  v sledovaném významu jen nář. — Dem. od lenoch, viz tam.

lenoška  v sledovaném významu jen nář.; Jg ,sesle se zábradlím, stolice se zábradlím‘, SSJ leňoška ,stolička vzadu s opěradlem, obyčejně čalouněná‘ (SSJČ ,křeslo‘) — Od lenoch, viz tam.

lenůšek  v sledovaném významu jen nář. — Viz lenošek.

sesel  v sledovaném významu jen nář.; Jg mor. — Přejato z něm.

sesl  jen nář. — Viz sesel.

sesle  Jg, SSJČ zast. ob. a nář. — Viz sesel. Formy s -a vznikly na Moravě analogicky podle nepřehlasovaných podob.

seslík  Jg mor. dem., SSJČ zast. ob. a nář. — Dem. od sesel, viz tam.

stolek  SSJČ zast. a nář. (hluž. stoł) — Dem. z psl. *stolъ, kde se ještě funkce stolu a židle neodlišovala.

stolice  stč. stolicě, Jg, SSJČ, SSJ — Odvozeno suf. -ica od *stolъ, snad už v psl.

stolička  v sledovaném významu jen nář.; Jg ,malá stolice‘ (SSJČ ,malé nízké sedátko bez opěradla‘, srov. I-156 stolička) — Od stolice, viz tam.

židle  stč. židla, Jg, SSJČ, pol żydla Přejato ze střhn. sidel(e), to z lat. sedile. Formy s -a vznikly na Moravě analogicky podle nepřehlasovaných podob. K čes. nář. židla srov. I-68 boule.

židlice  Jg, SSJČ poněkud zast. — Od židle, viz tam.

židlička  Jg dem., SSJČ dem. — Od židle, viz tam.

5    židle Po 1, Ju 1–4, Ru 1, 2, 4 — židla Ju 3 — židlice Ju 3, 5, Ru 1, 2, 4 — židlička Ju 2, Ru 2, 3 — stolac Ju 1 — stolice Ju 1, Ru 2 — lenoška Ju 7 — legátka Ju 6, Ru 5

6    AJŚ 391, ALE 416

Pl