15 družička (1836)

1    M         družička — drúžička (též drúščka 739)

drouška (drúška 336, 429, 430, 42, 45)

družice — družice

druženka

S          družija 757

2                 Mapa sleduje nářeční slovotvornou diferenciaci slova družička, názvu slavnostně oděné dívky, průvodkyně při svatbě, popř. i při jiných obřadech. Nejsou registrovány obtížně postižitelné místní významové rozdíly v pojmenování malého děvčete a názvu dívky dospívající. Zpravidla je však obecně rozšířená forma družička pojmenováním neutrálním, bez významové specifikace, zatímco dubletní formy tradiční, regionálně příznakové, označují děvče starší. V svč. dubletě družice/družička je významový rozdíl téměř důsledný (družice ,dívka velká, starší‘ × družička ,dívka malá – do čtrnácti let‘. Také na Chodsku mívají formální dublety rozdíl významový (droužka – při svatbě × družička – v průvodu církevní slavnosti tzv. Božího těla). Rozdíly v pojmenování se též uplatňují při větším počtu družiček o svatbě (droužka, dróžka ,hlavní, první družička‘ × družička – označení ostatních dívek v průvodu).

Mapa slovotvorných nářečních variant slova družička znázorňuje sufixální rozdíly přechýlených odvozenin od jediného slovního základu druž- (< druh), z nichž výrazy družička a druženka jsou z hlediska diachronního deminutiva. Archaická forma s příponou -ice mívá význam augmentativní, popř. odstín expresivní. Vedle slovotvorných rozdílů mapa registruje nepravidelné dloužení kmenové samohlásky (drůžička, drůžice).

Všechny zaznamenané výrazy patří vlivem věcných okolností dnes už k ustupující části slovní zásoby.

3                 První zeměpisný protiklad vytváří velká oblast české většinové formy družička (rozšířená též jako dubletní na záp. polovině Moravy) a oblast mor. a slez. formy droužka, zachované v tradiční starší vrstvě též v celých záp. Čechách s přesahem do úseku prachatického. Naznačené hrubé dělení doplňují okrajové areály archaických dubletních nář. forem družice (při sev. a vých. okraji svč. oblasti, v úseku doudlebském a jako forma nedubletní při vých. okraji vm. oblasti) a druženka (v nář. znojemském).

Ve městech zcela převládá spis. forma družička, pouze na vých. Moravě a ve Slezsku se užívá také ještě nář. formy droužka.