ČJA 1
149 vařečka (325)
1 M vařečka — vařačka
vařejka (vařéjka 659, 715, vařeka 625, 641) — vařajka (vařaja 745, 74, 75, též 753)
vařejčka
vařecha (též 74, 92, 95) — vařacha (vařaška 708)
vařeška (vaříška 670)
vařala
mňechačka (míchačka 113, 116, 117, 333, 449, 453, 461, mňešačka 102)
mňešečka (míšečka 458)
lopatka
plácačka
2 Zjišťovaly se nářeční rozdíly v názvu vařečky, dřevěného kuchyňského náčiní na míchání pokrmů. Kromě diferencí lexikálních byla zaznamenána řada odlišností v rovině slovotvorné (vařecha × vařala × vařaja × vařejka × vařejčka, měchačka × měšečka) a hláskoslovné (vařejka × vařajka, vařečka × vařačka).
Pro některé oblasti Moravy je typický výskyt formálních deminutiv vařejčka, popř. vařeška. V lokalitách s dem. formami označují podoby nezdrobnělé (vařejka, vařecha) velkou dřevěnou vařečku užívanou např. při praní, v bodech 724 a 739 má nedeminutivní forma vařecha význam ,sběračka‘ – tyto podoby se nemapují.
3 Základní protiklad tvoří pojmenování odvozená ze slovesných základů měch- a vař-. Okrajové dialektismy lopatka a plácačka vytvářejí jen malé reliktní areály.
Na většině území (tj. ve vých. polovině Čech a na celé Moravě a ve Slezsku) převládají označení od základu vař-. Záp. polovina Čech se výrazně odlišuje typickým pojmenováním měchačka – o jeho dřívějším rozšíření na větším území svědčí dnes jen okrajový svč. areál tohoto výrazu v podkrk. a náchodském úseku. V celé poměrně ostře ohraničené záp. oblasti je název měchačka většinou nedubletní, pouze na Doudlebsku se objevuje ještě slovotvorná varianta měšečka.
Ve vých. polovině Čech byl zachycen jediný název vařečka, v širším Podkrkonoší (v sousedství výrazu měchačka) pak podoba vařačka. Pro centrální, záp. a již. Moravu (s přesahem až na Vysokomýtsko) je charakteristické označení vařejka s hláskovou obměnou vařajka na jv. areálu. Na zbývajícím území Moravy a ve Slezsku se užívá pojmenování vařecha s variantou vařacha na Valašsku. Na sv. Uherskobrodsku existuje malá oblast odvozeniny vařala.
Další lexémy byly doloženy sporadicky, a to lopatka na Sušicku a plácačka v Kladsku.
Pojmenování vařečka, shodné se spis. jazykem, proniká nejen do moravských měst, ale i do většiny městských bodů v kompaktní oblasti označení měchačka.
4 lopatka v sled. významu jen nář.; Jg — Deminucí a přenesením významu od lopata.
měchačka Jg též michačka, SSJČ — Od míchat.
měšečka jen nář.; Jg, SSJ měšačka — K stč. miešěti.
plácačka v sled. významu jen nář. — Od plácat, přenesením významu.
vařačka jen nář. — Od vařečka, přípona -ačka analogií podle měchačka. Viz vařečka.
vařacha jen nář. — Viz vařecha.
vařajka jen nář. — Podoba s neprovedenou změnou aj > ej, viz vařejka.
vařala jen nář. — Viz vařečka.
vařečka Jg dem., Kt, SSJČ, SSJ varečka dem. nář. — Z dem. vařejčka (Mch), to z psl. *varěja (od psl. *variti).
vařecha jen nář.; Jg mor., SSJ varecha, pol. warzecha, warząchew — Derivací z psl. *varěja sufixem -cha.
vařejčka jen nář.; Jg dem. mor. — Od vařejka, viz tam.
vařejka jen nář.; Jg — Deminucí z psl. *varěja, viz vařečka.
vařeška jen nář.; Jg dem. mor., SSJ vařeška — Od vařecha, viz tam.
5 vařečka Ju 2, 3, 5, Ru 1, 4 — wařečka Po 1 — vařajka Ru 5 — vařéka Ju 6 — vařejčka Ju 4 — vařecha Ju 7 — vařaška Ju 7 — mňechačka Ru 2, 3 — dřevjená žíce Ru 3 — kuvača Ju 1
6 —
Bá