147 sběračka (324)

1    M         zbjeračka (žbjeračka) — zberačka — zbiračka (žbiračka, zbíračka 429, 440, 510, 519)

nabjeračka (nabíračka, nábjeračka 450, 93, nábjerka 161, 429)

šufánek (šufan, šafánek 652) — žufánek (též 61, 64, žofana 516, též žufan 92, 93)

šeblefla (šeplefla 701, 802, 818, 831, šeblefl 805, šebleška 804, šeblefka 822, šepkela 818)

fornefla (forlefla 703, 817, 836, 83)

velká leška (velká łyška 812, 833, 835, polifkova łyška, u̯eška 830, u̯yška 834, 836)

velká žíce 107, 149, 312, 313, 407 (velká łužica 812, 813, poléfková łužyca 721, łužyca 722)

vodlífka (nálífka 305, 310)

vařecha

S          lebaňa 747, šaufel 834

2                 Zjišťovaly se především lexikální diference v pojmenování sběračky, tj. kuchyňského náčiní určeného k nabírání tekutin. Na celém území zřetelně převládají jednoslovná označení (sběračka, šufánek), sousloví se vyskytují v Čechách spíš jen výjimečně (velká lžíce), soustavně – jako základní způsob pojmenování – existují v slezských nářečích (velká ležka). Spolu s nimi se často objevují přejaté složeniny typu fornefla, šeblefla.

Ze slovotvorných rozdílů se sledují především odvozeniny prefixální (sběračka × naběračka, odlívka × nálívka). Typické mor. formy šufánek, žufánek jsou deminutivy formálními.

Z četných hláskoslovných diferencí jsou na mapě zachyceny podoby sbiračka a sberačka a u lexému šufánek obměny s počátečním ž-; forem žběračka a žbiračka se užívá bez výrazného zeměpisného vymezení. Hláskové varianty přejatých výrazů šeblefla a fornefla mapa neuvádí.

3                 Základní pojmenování sběračka, šufánek a názvy související se slovem lžíce představují výrazný rozdíl česko-moravsko-slezský.

Celočeský název sběračka (v sev. polovině území častěji sbiračka) se porůznu vyskytuje s počátečním ž- (žběračka, žbiračka). Zejména na Královéhradecku a v zč. okrajových úsecích se ojediněle objevují podoby sberačka, žberačka.

Odvozeniny s předponou na- (naběračka, nabíračka), zachycené v Čechách spíše jen jako okrajová dubleta, mají v městské mluvě charakter inovací, ve Slezsku se však vyskytují běžně i ve vesnických lokalitách.

Pro Moravu je příznačné pojmenování šufánek, na okrajích areálu se četněji vyskytuje též hláskoslovná obměna žufánek.

Nejvíce je diferencovaná oblast Slezska, pro niž je typická dubletnost i tripletnost pojmenování. Většinou jde o různé obměny slova lžíce. Souslovné pojmenování velká ležka převládá zejména v záp. části Slez