146 konvička na mléko (309) —

1    M         konvička, komvička (kombička 607)

konéfka, konífka (kunyfka 836)

konvice, komvice

baňka — banka

bandaska (banďaska 203, 208, 211, bambaska 147)

banda (též 30), banďička (též 252, 433)

(d)žbánek (žbunyk 818, žbunek 830)

butelka (putélka 105, putelka 110)

plešna 201, 206–208

pleška 104, 106, 123, 11

S          pula 202, 203, cénka 647

N          bančička 117, 118, 135, 143, 243, 253, 417, baňička 211, 213, 227, plechač 821, 822, konva

2                 Mapa zachycuje nář. názvy válcovité plechové, někdy též smaltované nádoby opatřené víčkem — konvičky na nošení mléka (nikoli však názvy pro větší konev mlékárenského typu). Získaný materiál vykázal hojné lexikální, slovotvorné a hláskové rozdíly. Na bohaté lex. diferenciaci má jistě svůj podíl ta skutečnost, že k označení této nové reálie byla specifikována rozličná pojmenování pro válcovité a kulaté nádoby na tekutinu (baňka, butelka, bandaska, džbánek, konvice).

V dubletách typu banda/bandička, konvička/konvice se nepochybně odráží skutečná deminutivnost vycházející z faktu, že sledovaná reálie žije v několika velikostech. Zejména z již. Čech byly častěji doloženy uvedené dublety, v nichž jeden člen označoval nádobu menší (konvička, konévka), druhý pak nádobu větší (konvice). Při výzkumu byl zachycen též výraz konva (zejména na již. a vých. Moravě), který sice někdy mohl sledovanou reálii označovat, ale většinou sloužil jako pojmenování podobné nádoby větších rozměrů. Z těchto důvodů nebyl mapován.

Názvy jako plešna, pleška se patrně dostaly do venkovského prostředí až v době novější.

Nář. materiál dokládá častou spodobu souhl. n k následující retnici (kon- > kom-). Asimilované podoby jsou rozšířeny s různou hustotou v areálech příslušného lexému, především však v již. části zkoumaného území. Protože nejsou výrazněji územně vyhraněny, nebyly do mapování pojaty. Rovněž nebylo na mapě sledováno úžení é > í (konéfka > konífka), viz hláskosloví.

3                 V hierarchii rozmanitých nář. protikladů stojí nejvýše lex. diferenciace nářečních názvů. V Čechách tvoří velké areály pojmenování baňka (spolu s původně expresivními obměnami bandaska, banda/-ička), džbánek, na Moravě je proti tomu téměř výhradně označení konvička, které přesahuje ještě do velké části již. Čech. V podobě konévka bylo zachyceno též na jč. a jzč. okraji a dále v záp. úseku slez. dialektů. Forma konvice byla doložena několikrát na Roudnicku, poněkud hojněji byla zachycena v již. Čechách a na vých. Moravě. Název baňka se nachází ve třech velkých oblastech: největší areál vytváří na území sev., sv. a středních Čech, na území vých. Slezska a menší pak na zč. okraji (v podobě banka). Výrazy banda, bandička koexistují v záp. Čechách a přesahují do střč. nářečí až ku Praze. Vedle obou těchto pojmenování žije v této oblasti i podoba bandaska; ta se však sporadicky vyskytuje i po celých Čechách. Kompaktní okrajový areál zaujímá svč. výraz džbánek, doložený též ze sev. okraje slezských nářečí. Na Královéhradecku a Novopacku byl za