ČJA 1
143 nádobí (300)
1 M nádobí
náčiňí (náčyňo 701, náčiňjé 755, načyňie 801) — náčeňí (též 72, 93)
hrnce pl. (hence 103, 110, henki 104, 105, 110, garce 831, 833, 834, 84, gorki 836)
čepaňe pl.
střepi (třepi 106)
kšír
S capary 812, čepary 812
X karhani 303, 305
2 Sledovalo se označení pro soubor kuchyňských nádob, ve kterých se vaří a z nichž se jí a pije. Materiál přináší kromě diferencí lexikálních též rozdíly hláskoslovné, např. náčiní × náčení. Okrajová pojmenování – hrnce, střepy, kšír, příp. čepaně – jsou v různé míře expresivní a vyskytují se vesměs v dubletě s centrálními výrazy nádobí a náčiní.
3 Základní protiklad tvoří české a západomoravské pojmenování nádobí a výraz náčiní/náčení dále na východ, ostatní označení zaujímají menší oblasti většinou na okrajích zkoumaného území.
Na severu a východě vm. nář. skupiny, na centrální Hané a na většině Slezska bylo zaznamenáno slovo náčiní, zbytek Moravy východně od hranice areálu slova nádobí je charakterizován hláskoslovnou variantou náčení (sev. od Boskovic a Prostějova je však -e- z původního -i-).
Na sev. a vých. okraji Čech byl řídce zachycen výraz střepy, v Podkrkonoší a na Těšínsku a Jablunkovsku jsou menší areály pojmenování hrnce (a variant), střední část Slezska má označení čepaně. Slovo kšír se vyskytuje rozptýleně na záp. a již. Moravě a ve vých. Slezsku, na Chodsku bylo vzácně zaznamenáno pojmenování karhany.
Téměř do všech mor. měst pronikl u mladé generace výraz nádobí.
4 capary, čepary jen nář. — Původ nejasný.
čepaně jen nář. — Souvisí asi se střep. Viz střepy.
hrnce v sled. významu jen nář. — Rozšířením pův. významu ,válcovitá kuchyňská nádoba s uchy‘. Podoba hence (henky) vznikla patrně uchováním průvodního vokálu na místě vypuštěného slabikotvorného konsonantu. Z psl. *gъrnьcь.
karhany v sled. významu jen nář.; SSJČ nář. — Rozšířením pův. významu (stč. karhan, karchan ,hrnec, nádoba k pití‘). Srov. I-152 květináč. Původ nejasný.
kšír jen nář. — Přejato z něm.
náčení jen nář.; Jg — Viz náčiní.
náčiní Jg, SSJČ, pol. naczynie — Specifikací (stč. náčinie ,náčiní, stroj‘). Od čin, pův. ,způsob, řád‘; srov. ná-řad-í, ná-dob-í.
nádobí stč., Jg, SSJČ, SSJ říd., hluž. nadoba — Od doba. Viz náčiní.
střepy v sled. významu jen nář. — Přenesením (stč. třěp, střěp ,úlomek, střepina‘. Od psl. *čerpъ).
5 nádobí Ju 3, 5, Ru 1–3 — nádobi Po 1, Ju 1, 2, 4, Ru 4 — náčiňí Ju 7 — náčeňí Ju 6, Ru 5 — blindžile Ru 3
6 ASJ IV 228, AJŚ 48 nářadí vůbec, 49
Mi