143 nádobí (300)

1    M         nádobí

náčiňí (náčyňo 701, náčiňjé 755, načyňie 801) — náčeňí (též 72, 93)

hrnce pl. (hence 103, 110, henki 104, 105, 110, garce 831, 833, 834, 84, gorki 836)

čepaňe pl.

střepi (třepi 106)

kšír

S          capary 812, čepary 812

X          karhani 303, 305

2                 Sledovalo se označení pro soubor kuchyňských nádob, ve kterých se vaří a z nichž se jí a pije. Materiál přináší kromě diferencí lexikálních též rozdíly hláskoslovné, např. náčiní × náčení. Okrajová pojmenování – hrnce, střepy, kšír, příp. čepaně – jsou v různé míře expresivní a vyskytují se vesměs v dubletě s centrálními výrazy nádobí a náčiní.

3                 Základní protiklad tvoří české a západomoravské pojmenování nádobí a výraz náčiní/náčení dále na východ, ostatní označení zaujímají menší oblasti většinou na okrajích zkoumaného území.

Na severu a východě vm. nář. skupiny, na centrální Hané a na většině Slezska bylo zaznamenáno slovo náčiní, zbytek Moravy východně od hranice areálu slova nádobí je charakterizován hláskoslovnou variantou náčení (sev. od Boskovic a Prostějova je však -e- z původního -i-).

Na sev. a vých. okraji Čech byl řídce zachycen výraz střepy, v Podkrkonoší a na Těšínsku a Jablunkovsku jsou menší areály pojmenování hrnce (a variant), střední část Slezska má označení čepaně. Slovo kšír se vyskytuje rozptýleně na záp. a již. Moravě a ve vých. Slezsku, na Chodsku bylo vzácně zaznamenáno pojmenování karhany.

Téměř do všech mor. měst pronikl u mladé generace výraz nádobí.