ČJA 1

142 drobenka (491)

1    M         drobenka (též 61, 71, 82, též drobénka 631, drobinka 255, též 666, drobjenka 251, 403, 409, 415, drobínki 407, 43, dropky 461, též 635, 705, droboťina 257, též drobeňina 156, drobeňice 201, též 156)

drobeňí (též 617, 624, 61)

trolenka (též trolinka 221) — drolenka (též drolénka 631)

troleňí — droleňí

sipanka (též 311, 334, též sipánka 216, 217, 427)

sipáňí (chudí sipáňí 329)

posypátko (též sipátko 61)

posypka (též 450, 454, 59, 63, 65, 75, 79, 91–95, posipanka 144, též posipánka 639, posipačka 735, 736, též 75, posipáfka 736, též 464, též posip 454, též zásip 460)

posýpka (též 437, 462, 520, 602, 635, 639, 63, též posejpánka 449, též posépánek 622)

posípátko (posýpadlo 142, též 155, 505)

posýpáňí (též posipáňi 144, 464, 635, též zasejpáňí 453)

žmolenka (též 316, 612, žmoulenka 216, 310, šmolenka 432, žmolinka 149, 216, též 130, žmoleňice
201, žmolka 413, 419, 445, 518, šmolka 44, žmolečki 408, 426, 433, 437)

eliška (melíška 53)

jíška (híška 636, jíha 239, cukrová jíška 229, 436, 441)

krupička (krupice 125)

moučka (mouka 237)

zasmáška (zásmaška 647, 649)

S          štrajzl 105, 652, 67, štrézl 118, 133, štrízl 133, kerštl 626, keřtl 626, 720

N          slatká mouka 454, mastná mouka 426, ščepta 641, múčka 757, sťerek 676, ščerek 67, poťírka 752, chumlanda 238, vochumelka 238, drceňí 106, 148, 157, drťinky 663, 744, mňeleňí 319, troušeňí 105, potrušování 162, prašivina 236, 401, pracharanda 238, 248, 334, strouhanka 613, 52, strouhání 243, 501

2                 Mapa zobrazuje zeměpisné rozdíly v pojmenování drobenky, tj. směsi mouky, cukru a rozdrobeného másla, užívané k sypání koláčů. Nesleduje názvy těch reálií, které se odlišují způsobem přípravy nebo používanými potravinami (např. strouhaný chléb, perník nebo sušené ovoce).

Nář. pojmenování jsou nejčastěji deverbativa od sloves označujících činnosti, jimiž vznikají sypké hmo

ty, např. drobit, drolit, mlít (srov. eliška, pův. melíška), strouhat (též přejaté kerštl), žmolit a také od slovesa
sypat. K pojmenování sledovaného denotátu se užívá i názvů přenesených, původně označujících jiné sypké
potraviny (
mouka, krupice, jíška, zásmažka, strouhanka).

Zachycené nář. rozdíly jsou jednak lexikální (diferencované slovní základy deverbativ i slova neodvozená a metaforická pojmenování), jednak slovotvorné (byly zaznamenány zejména bohatě diferencované sufixy, a to ženského a stř. rodu: -an/-an-ka, -en/-en-ka × -ní, -tko). U slovesného základu syp- lze uvažovat také o regionálním rozdílu v odvozování od slovesa sypat, dok. posypat a sekundárního nedok. posýpat (popř. vm. posypovat). U dokonavého slovesa posypat a nedokonavého slovesa posýpat je společná oblastně vyhraněná předpona po-. Slovotvorná kvantita kmenové samohlásky (posyp- × posýp-) je však rozdílná i tam, kde se užívá nedokonavých slovesných forem shodně tvořených (posýpat, ale posypátkoposýpátko).

Technika zobrazení nář. rozdílů je poněkud odlišná; lexikální areály deverbativ vyznačené izoglosami představují jen slovní základy, rozdílné sufixy zobrazuje šrafování; pojmenování metaforická znázorňují v mapě značky.

3                 V zobecněné podobě představuje mapa zeměpisnou konfrontaci dvou základních lexikálních areálů: Morava s přilehlou velkou částí svč. oblasti vytváří areál slovesného základu syp- a zbývající území Čech je areálem odvozenin od základů žmol- nebo drob-, s výjimkou zč. areálu odvozenin od základu zvukově blízkého trol- (s hláskovou variantou drol- v úseku manětínském). Různé deriváty od základu syp- (zejména forma sypání) se rozptýleně vyskytují téměř po celých Čechách i za hranicí areálu, zejména v jihozápadočeské oblasti.

Při okraji svč. regionu zasahuje do areálu deverbativ výrazně menší oblast pojmenování neodvozených, metaforických. Je to zejména moučka, vyskytující se místy i v střč. oblasti (zvláště v prostoru jz. od Prahy). Dalším pojmenováním tohoto typu je název jíška, užívaný v sled. významu rozptýleně v svč. a jč. oblasti, kde se zároveň vyskytují i pojmenování eliškakrupička. Na Zábřežsku se vytvořil kompaktní areál výrazu zásmažka.

Slovotvorná diferenciace je též značně komplikovaná. Při zeměpisně rozlišených slovních základech se rozdílně uplatňují i četné sufixy. Přípony rodu ženského (-en-ka/-an-ka) převažují v centru Čech, na sev. Moravě a ve Slezsku, sufixy rodu středního (-ní, -tko) se v Čechách soustřeďují do areálů periferních (zejména do oblasti svč., ale též do menších areálů jč. a zč.) a uplatňují se pak výrazně zejména ve střm. oblasti. Areál sufixů rodu žen. začíná čes. sufixem -enka (drobenka), který přesahuje do zm. oblasti a pokračuje pak příponou -ka (posypka), jež je příznačná pro záp. a sev. Moravu a Slezsko.

Lexikální makroareál základu syp- je prefixací rozdělen na část větší (tj. celou Moravu a Slezsko s přilehlou vč. oblastí), jež je areálem odvozenin od slovesných základů s předponou po- (posypat, posýpat), a na část zbývající, tj. areál se základem syp- bez předpony.

4    drobení  v sled. významu jen nář. — Viz drobenka.

drobenka  SSJČ — Od drobit, psl. *drobiti.

drolení  jen nář. — Kontaminovaná hlásková podoba od základů trol- a drob-.

drolenka  jen nář. — Viz drolení.

eliška  jen nář. — Pův. melíška, od mlít žertovnou lid. etymologií — připodobněním k ženskému osobnímu jménu.

jíška  v sled. významu jen nář. — Přenesením, psl. *jucha, označovalo pokrmy husté nebo k zahuštění určené.

kerštl, keřtl  jen nář. — Přejato z něm. Gerstel ,strouhanka‘ a přenesením.

krupička  v sled. významu jen nář. — Přenesením.

moučka  SSJČ, hluž. mučka — Dem. od mouka, specifikací.

posýpání  jen nář. — Od posýpat, to frekventativum k psl. *sypati.

posypátko  jen nář. — Od posypat, dok. k sypat.

posýpátko  jen nář. — Viz posýpání.

posypka  jen nář.; pol. — Viz posypátko.

posýpka  SSJČ, SSJ — Viz posýpání.

sypání  SSJČ — Od sypat.

sypanka  SSJČ též sypánka Viz sypání.

štrajzl, štrézl, štrýzl  jen nář. — Přejato z něm. Streusel.

trolení  jen nář. — Od trolit < trochlit, to patrně k psl. *trochati ,drobit‘.

trolenka  jen nář. — Viz trolení.

zasmážka  jen nář. — Od smahnout, smažit, psl. *smagnNti, přenesením.

žmolenka  SSJČ — Od žmolit (k žmu, srov. I-167 ždímat).

5    drobečki Po 1, Ru 4 — sipáňí Ju 5 — sipáňi Ju 1 — posipáňi Ju 1 — posejpáňi Ju 2–4 — posípadlo Ju 7 — posípka Ju 7 — posipánki Ju 1 — jíška Ju 1

6    —

Hl