ČJA 1

139 hrníček (302)

1Mhrňíček

hrnéček — hrnýček (též 201, 434)

hrneček (harneček 301, hərneček 301–305, 308, 318, 319, gorneček 831–836, 84, též hrnček 202, hrnečok 801)

hrnčík 315, 318, 321

Nhrnec, hrnek, hrňíček 333, 404, 409, 436, 445, hrnďoulek

2                 Mapa zachycuje diference v pojmenování hrníčku, tj. asi čtvrtlitrové kuchyňské nádobky sloužící k pití. Byly zaznamenány rozdíly slovotvorné (hrníček × hrneček × hrnčík) a hláskoslovné (hrnéček × hrnýček).

Dvojice hrnec/hrnek byla jako ne zcela adekvátní z mapy vyloučena; rovněž jč. deminutiva dalšího stupně (hrníček v bodech 333, 404, 409, 436, 445 ,menší než hrneček‘ a hrnďoulek) nebyla mapována.

3                 Základní protiklad dnes tvoří podoby hrneček (v jz. polovině Čech, na vých. polovině Moravy a ve Slezsku) a hrníček (na většině ostatního území; v dubletě proniká i do jz. poloviny Čech). Výraz hrnéček tvoří ostrov na sev. Valašsku. Jeho hlásková varianta hrnýček (s provedeným úžením é > í) se vyskytuje v okrajových svč. úsecích a v široké oblasti stř. a záp. Moravy.

Archaismus hrnčík byl zachycen sporadicky na záp. okraji Čech.

Ve městech se zpravidla objevují obě základní podoby, jež jsou zároveň spisovné, tj. hrníčekhrneček.

4    hrnčík  jen nář.; stč. dem. k hrnec, pol. garnczyk — Viz hrneček.

hrneček  stč. hrnček, Jg, SSJČ, SSJ hrnček, pol. garnczek, hluž. hornčk (u všech dem.) — Deminutivní příponou -ek z hrnec, psl. *gъrnьcь.

hrnéček  jen nář.; Jg — Resufixací z hrnec, viz hrneček a hrníček.

hrníček  SSJČ dem. — Příponou -íček, resufixací z hrnec, viz hrneček.

hrnýček  jen nář.; Jg — Viz hrnéček. Podoba s provedeným úžením é > í (takto vzniklé í neměkčí předchozí souhl.).

5    hrňíček Ju 1, 3, 4, 6, Ru 4 — hrňiček Ju 1, 2, Ru 1, 4 — hrnéček Ju 7 — hrníček Po 1 — hrneček Ju 5, Ru 2, 3, 5

6    PLPJ 320, SSA 5/108, OLA 1171