ČJA 1
139 hrníček (302)
1 M hrňíček
hrnéček — hrnýček (též 201, 434)
hrneček (harneček 301, hərneček 301–305, 308, 318, 319, gorneček 831–836, 84, též hrnček 202, hrnečok 801)
hrnčík 315, 318, 321
N hrnec, hrnek, hrňíček 333, 404, 409, 436, 445, hrnďoulek
2 Mapa zachycuje diference v pojmenování hrníčku, tj. asi čtvrtlitrové kuchyňské nádobky sloužící k pití. Byly zaznamenány rozdíly slovotvorné (hrníček × hrneček × hrnčík) a hláskoslovné (hrnéček × hrnýček).
Dvojice hrnec/hrnek byla jako ne zcela adekvátní z mapy vyloučena; rovněž jč. deminutiva dalšího stupně (hrníček v bodech 333, 404, 409, 436, 445 ,menší než hrneček‘ a hrnďoulek) nebyla mapována.
3 Základní protiklad dnes tvoří podoby hrneček (v jz. polovině Čech, na vých. polovině Moravy a ve Slezsku) a hrníček (na většině ostatního území; v dubletě proniká i do jz. poloviny Čech). Výraz hrnéček tvoří ostrov na sev. Valašsku. Jeho hlásková varianta hrnýček (s provedeným úžením é > í) se vyskytuje v okrajových svč. úsecích a v široké oblasti stř. a záp. Moravy.
Archaismus hrnčík byl zachycen sporadicky na záp. okraji Čech.
Ve městech se zpravidla objevují obě základní podoby, jež jsou zároveň spisovné, tj. hrníček i hrneček.
4 hrnčík jen nář.; stč. dem. k hrnec, pol. garnczyk — Viz hrneček.
hrneček stč. hrnček, Jg, SSJČ, SSJ hrnček, pol. garnczek, hluž. hornčk (u všech dem.) — Deminutivní příponou -ek z hrnec, psl. *gъrnьcь.
hrnéček jen nář.; Jg — Resufixací z hrnec, viz hrneček a hrníček.
hrníček SSJČ dem. — Příponou -íček, resufixací z hrnec, viz hrneček.
hrnýček jen nář.; Jg — Viz hrnéček. Podoba s provedeným úžením é > í (takto vzniklé í neměkčí předchozí souhl.).
5 hrňíček Ju 1, 3, 4, 6, Ru 4 — hrňiček Ju 1, 2, Ru 1, 4 — hrnéček Ju 7 — hrníček Po 1 — hrneček Ju 5, Ru 2, 3, 5
6 PLPJ 320, SSA 5/108, OLA 1171
Bá