ČJA 1
137 houska (480)
1 M houska
pletínka — pleténka — pletenka (pleťenka
721, 738, 747, plecenka 808, 818, plećunka 831–836, 84,
pleteňica 82, pleták 139, pletanec 708)
bjelka (b’yuka 818)
žemle
žemlička
calta
N krušinka 506, kruchofka 518, kajzerka 658, 702, 721, 803, b’ełka 726, bandor, baďák
2 Územní rozdíly v názvu housky, drobného pleteného pečiva pečeného většinou z pšeničné mouky, se projevují především v rovině lexikální. Při tvorbě pojmenování se uplatňovaly různé motivační aspekty: Subst. houska vychází z tvarové příbuznosti s pečenou husou, u slova bělka se zdůrazňuje, že jde o pečivo z bílé mouky, v označení pletýnka je základem splétanost. Kromě těchto názvů se vyskytly i přejaté výrazy žemlička/žemle a calta. Dále jsou na mapě zachyceny i výrazné diference hláskové (pletýnka × pleténka × pletenka). Podřazená varianta plećunka, doložená v návaznosti na polštinu v česko-polském smíšeném pruhu, je důsledkem pravidelného hláskového vývoje.
Zcela výjimečně se objevují odlišnosti rodové a rozdíly slovotvorné (pleták, pletanec, pletenica) – ty zvláštní značkou mapovány nebyly. Nemapovány zůstaly názvy jiného pečiva – nesplétaného či pečeného z podřadnější mouky (baďák, bandor, karásek, krušinka, kajzerka).
3 Česko-moravsko-slezskou trichotomii tvoří pojmenování houska (v celých Čechách), pletýnka (na většině Moravy) a bělka (ve Slezsku s přilehlou vých. částí Valašska a na Zábřežsku).
Na jz. Moravě se užívá formálního deminutiva žemlička, místy i žemle. Tato forma se roztroušeně objevuje i jinde na Moravě a v menších úsecích také na Doudlebsku a Těšínsku. Sporadický je arch. lexém calta zaznamenaný na Chodsku a na Doudlebsku.
Kromě mor. podoby pletýnka byly mapovány i hláskové obměny pleténka (převážně ve vm. dialektech) a pletenka (při sev., již. a jv. okrajích Čech a ve Slezsku).
Městská mluva je v podstatě shodná s územ okolního venkova, do moravských měst navíc místy proniká pojmenování houska a do měst ve Slezsku pletýnka.
4 bělka jen nář.; SSJČ nář. — Od adj. bílý, psl. *bělъ.
calta jen nář.; stč., hluž. całta (SSJČ nář. ,vánočka‘) — Přejato z něm.
houska stč. i húscě, Jg, SSJČ, hluž. huska — Pův. dem. od husa, přenesením významu.
pletenka Jg, SSJČ zast. a nář., SSJ, pol. plecionka, hluž. plećenka — Od adj. pletený.
pleténka SSJČ říd., zast. a nář. — Viz pletenka.
pletýnka Kt, SSJČ i pletynka říd., zast. a nář. — Úžením z pův. pleténka, viz pletenka.
žemle v sled. významu jen nář.; Jg (SSJČ ,bílé pečivo zprav. kulatého tvaru s rýhou uprostřed‘) — Přejato z něm.
žemlička v sled. významu jen nář. (SSJČ dem. ,bílé pečivo zprav. kulatého tvaru s rýhou uprostřed‘) — Formální dem. od žemle, viz tam.
5 houska Po 1, Ju 2, 3, Ru 2–4 — pletýnka Ju 4 — pletenec Ru 2 — spletenec Ru 3 — karásek Ju 3 — kolák Ru 5
6 PLPJ 44, SSA 5.84
Bá
