ČJA 1
137 houska (480)
1Mhouska
pletínka — pleténka — pletenka (pleťenka 721, 738, 747, plecenka 808, 818, plećunka 831–836, 84, pleteňica 82, pleták 139, pletanec 708)
bjelka (b’yuka 818)
žemle
žemlička
calta
Nkrušinka 506, kruchofka 518, kajzerka 658, 702, 721, 803, b’ełka 726, bandor, baďák
2 Územní rozdíly v názvu housky, drobného pleteného pečiva pečeného většinou z pšeničné mouky, se projevují především v rovině lexikální. Při tvorbě pojmenování se uplatňovaly různé motivační aspekty: Subst. houska vychází z tvarové příbuznosti s pečenou husou, u slova bělka se zdůrazňuje, že jde o pečivo z bílé mouky, v označení pletýnka je základem splétanost. Kromě těchto názvů se vyskytly i přejaté výrazy žemlička/žemle a calta. Dále jsou na mapě zachyceny i výrazné diference hláskové (pletýnka × pleténka × pletenka). Podřazená varianta plećunka, doložená v návaznosti na polštinu v česko-polském smíšeném pruhu, je důsledkem pravidelného hláskového vývoje.
Zcela výjimečně se objevují odlišnosti rodové a rozdíly slovotvorné (pleták, pletanec, pletenica) – ty zvláštní značkou mapovány nebyly. Nemapovány zůstaly názvy jiného pečiva – nesplétaného či pečeného z podřadnější mouky (baďák, bandor, karásek, krušinka, kajzerka).
3 Česko-moravsko-slezskou trichotomii tvoří pojmenování houska (v celých Čechách), pletýnka (na většině Moravy) a bělka (ve Slezsku s přilehlou vých. částí Valašska a na Zábřežsku).
Na jz. Moravě se užívá formálního deminutiva žemlička, místy i žemle. Tato forma se roztroušeně objevuje i jinde na Moravě a v menších úsecích také na Doudlebsku a Těšínsku. Sporadický je arch. lexém calta zaznamenaný na Chodsku a na Doudlebsku.
Kromě mor. podoby pletýnka byly mapovány i hláskové obměny pleténka (převážně ve vm. dialektech) a pletenka (při sev., již. a jv. okrajích Čech a ve Slezsku).
Městská mluva je v podstatě shodná s územ okolního venkova, do moravských měst navíc místy proniká pojmenování houska a do měst ve Slezsku pletýnka.
4 bělka jen nář.; SSJČ nář. — Od adj. bílý, psl. *bělъ.
calta jen nář.; stč., hluž. całta (SSJČ nář. ,vánočka‘) — Přejato z něm.
houska stč. i húscě, Jg, SSJČ, hluž. huska — Pův. dem. od husa, přenesením významu.
pletenka Jg, SSJČ zast. a nář., SSJ, pol. plecionka, hluž. plećenka — Od adj. pletený.
pleténka SSJČ říd., zast. a nář. — Viz pletenka.
pletýnka Kt, SSJČ i pletynka říd., zast. a nář. — Úžením z pův. pleténka, viz pletenka.
žemle v sled. významu jen nář.; Jg (SSJČ ,bílé pečivo zprav. kulatého tvaru s rýhou uprostřed‘) — Přejato z něm.
žemlička v sled. významu jen nář. (SSJČ dem. ,bílé pečivo zprav. kulatého tvaru s rýhou uprostřed‘) — Formální dem. od žemle, viz tam.
5 houska Po 1, Ju 2, 3, Ru 2–4 — pletýnka Ju 4 — pletenec Ru 2 — spletenec Ru 3 — karásek Ju 3 — kolák Ru 5
6 PLPJ 44, SSA 5.84
Bá
