ČJA 1

136 patka chleba (466) —

1    M         patka (pata 302)

paťička

(v)opatek (op’ytek 832)

skrojek (-ík i -ec 307)

skrovek (skrobek 822)

dokrojek

nedokrojek

vokrojek 112, 118, 208, 212

dojedek (-zek 719, 734, dojídek 303, dojidek 737)

nedojedek (-zek 639, 643, 718)

paňíček (paňík 723, 814)

krajiček 834–836

sklipek (slípek 102, 118, s’lipek 819, slíbek 116)

(v)okolek 104, 105, 751

S          slepička 720, 736, vokřapek 254, zadeček 152, 153, prdelka 658, vdovec 129, skrumka 818, janek 748

N          zbitek 129, 227, posledek 437

2                 Sledovaly se nářeční ekvivalenty pro poslední, zbylou část bochníku chleba. Kromě bohatých rozdílů lexikálních byly zaznamenány i četné diference slovotvorné (např. patka × opatek, skrojek × dokrojek × nedokrojek × okrojek).

Na značné části celého zkoumaného území (zhruba v záp. polovině Čech bez Prachaticka a Českobudějovicka, mezi Ledčí nad Sázavou a Novým Městem na Moravě a téměř v celém Slezsku a na sev. Valašsku) existuje jediné pojmenování pro sledovanou reálii i pro první odkrojenou část z bochníku, viz I-135 skrojek chleba. Týká se to především slov skrojekpatka, ale i sklípek, paníček, krajíček, která někde původně znamenala první část a později byla přenesena na část poslední nebo naopak. V příhraničním pruhu na sv. Čech a v nejjižnějším cípu Moravy označuje obě reálie pouze výraz skrojek. Na zbývajícím území mají obě části různé názvy.

Z hlediska pojmenovávacího procesu je zajímavé užívání derivátů se záporkou ne- nebo bez ní pro označení téže skutečnosti (dojedek × nedojedek, dokrojek × nedokrojek); zřídka ovšem ve vzájemné dubletě. Vyplývá to z různého přístupu k reálii.

3                 Základní protiklad tvoří metaforické pojmenování patka a deverbativa od sloves krojitjíst.

Hranice mezi jednotlivými výrazy jsou málo ostré; častá je dubletnost i tripletnost pojmenování, která plyne zvl. ze sílící tendence nerozlišovat v názvu obě reálie a z novějšího pronikání výrazů patkaskrojek.

Slovo patka je rozšířeno zejména v jz. polovině zkoumaného území, tj. především v oblasti jzč. dialektů, nedubletně pak v záp. části střč. dialektů a v širším areálu na jz. Moravě. Odvozenina opatek byla zapsána zcela sporadicky na jv. Klatovsku a na vých. Moravě (srov. I-90 podpatek).

Na většině území byly zaznamenány podobně tvořené deriváty od sloves krojitjíst. Pojmenování skrojek zaujímá značnou oblast v jz. Čechách a dále se vyskytuje na okraji sv. Čech, mezi Ledčí nad Sázavou a Novým Městem na Moravě, na Břeclavsku a Kyjovsku a ve Slezsku s přesahem na sev. Valašsko (v česko-polském přechodném pruhu je jeho slovotvorná varianta skrovek). Podoba dokrojek se táhne středem Moravy v širokém pruhu od jv. na sz. a přesahuje až na vých. okraj svč. nář. oblasti; dubletně se vyskytuje i v hor. Pojizeří. Varianta nedokrojek je častá v horním Pojizeří a v Podkrkonoší, na Vysokomýtsku a zpravidla jako nedubletní na Prostějovsku a Kroměřížsku.

Deriváty od slovesa jíst byly zaznamenány zejména ve vých. polovině Čech: forma dojedek vytváří značnou oblast na jihu Čech (dubletně je i na Domažlicku, Břeclavsku a řídce i jinde); na ni navazuje směrem k severu podoba nedojedek, která zaujímá velký areál v Polabí a v Posázaví, odděleně pak menší oblast již. od Brna.

Ostatní lexémy vytvářejí jen malé areály na okrajích zkoumaného území: sklípek na záp. Opavsku, krajíček na Jablunkovsku, paníček na sev. Valašsku s přesahy do Slezska a okolek v Podkrkonoší. Výraz okrojek je velmi řídce rozptýlen při sev. okraji Čech.

4    dojedek  jen nář. — Od (do)jíst.

dokrojek  SSJČ — Od (do)krojit.

nedojedek  jen nář. (Jg ,co se nedojedlo‘) — Od (nedo)jíst.

nedokrojek  jen nář. — Od (nedo)krojit.

okrojek  v sled. významu jen nář. — Viz okrujek (I-135 skrojek chleba).

okřapek  jen nář. — Od okřápat ,otlouci‘ (tedy ,otlučené místo‘).

patička  v sled. významu jen nář. — Dem. k patka (I-135 skrojek chleba).

prdelka  v sled. významu jen nář. — Přeneseně a žertovně.

vdovec  v sled. významu jen nář. — Přeneseně a žertovně.

zadeček  v sled. významu jen nář. — Pův. asi neexpresivně ,zadní část chleba‘.

Ostatní výrazy (patka, opatek, skrojek, skrovek, paníček, krajíček, sklípek, okolek, janek, skrumka, slepička) jsou vyloženy v komentáři mapy I-135 skrojek chleba.

5    patku Ju 2 — skrojek Po 1, Ju 1–3, 5, Ru 2, 3 — dokrojek Ju 4, Ru 5 — nedokrojek Po 1 — nedojedek Ju 3 — paňík Ju 7 — zadeček Ju 1 — janek, jaňíček Ju 7

6    —

Či