135 skrojek chleba (465) —

1    M         skrojek (-ík 332, 337)

skrovek

patka (pátka 426, paťka 317, pata 302)

slípek (s’lipek 819, slíbek 116, 117)

slipánek 155–157

sklípek (sklibek 802, 803)

sklípánek 156, 221 (skřipánek 156, skripánek 157)

slépka (slípka 717)

slepička

janek

náčinek — náčínek

náčinka 303, 308

paňíček

krajiček 834–836

S          člebek 801, husička 735, 658, kolípka 333, skrumka 818, šklebítko 312, vokolek 104, 105, 727, 751,
vokrujek 319, (v)opatek 324, 333, 504

2                 Mapa podává územní rozšíření nář. výrazů pro skrojek, tj. pro první odkrojenou část z bochníku. Kromě rozdílů lexikálních byly zachyceny i diference slovotvorné (např. slépka × slepička), rozdíly v rodu (náčinek × náčinka) a v menší míře hláskoslovné (náčinek × náčínek).

Na značném území, zejména v jzč. oblasti, v záp. části střč. nářečí, na větší části Slezska a na sev. Valašsku se pojmenováním nerozlišuje první a zbylá část bochníku. (Srov. I-136 patka chleba.) Uvedený rozdíl nepostihuje ostatně ani spis. jazyk (viz SSJČ).

Ojediněle se na jz. Čech liší skrojek od patky velikostí designátu; skrojek je větší, patka označuje vlastně zbytek skrojku.

V sledovaném významu je doloženo také slovo slípek (slípánek, slepička, …). To označuje původně místo slepení bochníku při pečení. Protože se zpravidla tam začínal bochník skrojovat, došlo k přenesení významu a výraz slípek (slípánek) označuje též první (méně často i poslední) odkrojenou část bochníku. Lidovou etymologií se uvedené slovo modifikovalo v podoby jako sklípek, slípka, slepička, skřipánek.

Některá ojediněle zapsaná, citově zabarvená pojmenování jsou metaforického původu (např. kolíbka, husička). Stejného původu je vlastně i slovo patka.

Výrazy skrojek a patka mají tendenci se šířit na území s jinými pojmenováními. S tím také souvisí stále častější záměna výrazů pro obě různé reálie a dále hojná dubletnost a tripletnost výrazů u téhož mluvčího.

3                 Téměř na celém zkoumaném území se vyskytuje slovo skrojek (v čes.-pol. smíšeném pruhu v podobě skrovek), jež má tendenci vytlačovat i jiná tradiční pojmenování.

V záp. úseku střč. nářečí tvoří kompaktní území výraz patka. Ten tu slouží k označení první i poslední části bochníku. Dále se vyskytuje v jzč. oblasti, ale zde je většinou dubletní. Téměř pravidelný je v městské mluvě, zejména ml. generace.

Na Chodsko a na již. Čechy se omezuje výskyt slova náčinek (na Českobudějovicku v podobě náčínek); to se na Chodsku vzácně střídá s rodovou variantou náčinka.

Na sv. okraji Čech, na Zábřežsku a v záp. skupině slez. nářečí je výraz slípek, sklípek. Malé území Chrudimska se vyděluje slovotvornou variantou slipánek a jejími obměnami. Pojmenování slépka, slepička pochází z Břeclavska a z Kyjovska.