134 brousek (u chleba) (464) —

1    M         brousek (brus)

zákalec (zákal 755, 805, 812)

zákalek

zákalka

slípka (sklípek 215, 229)

kaňička

pentlička (pantlečka 654)

mašlička 147, 151

šňúrka 137, 323 (šňúra 334)

jedlička 150, 214, 216

kohouťi mliko 661, 670, 672

kliška 215, 217, 218

chodňíček (též 820, chodňík 679, 707, 709)

steška (stežička 142, stežňiček 650)

cesťička 144

pješinka 122, 142

sražený chléb (chleba) — zrazený chléb (chleba)

slitej chléb (chleba)

S          pinta 102, kimpa 110, špint 306, 307, mank 323, 324, štráfek 652, žíla 417

2                 Zjišťovaly se nářeční ekvivalenty pro sraženou část chleba při kůrce, spis. brousek. Kromě četných diferencí lexikálních jsou doloženy i rozdíly slovotvorné (např. zákalec × zákalek × zákalka). Vedle plně ekvivalentních substantivních pojmenování byly zejména na jihu Čech, ve vých. části střč. oblasti a na mor.-slov. pomezí zachyceny adj. výrazy hodnotící celý sražený bochník (sražený / srazený / slitý chléb). Tato spojení zde mnohdy suplují i pojmenování sledované reálie. Všechna byla mapována menšími značkami.

Ve střč. oblasti se výraz brousek vyskytuje častěji jen ve srovnávacích obratech „chleba jako brousek“.

Většina výrazů je původu metaforického. U některých pojmenování se obráží žertovné pojetí reálie (např. kohoutí mléko, jedlička). Archaický stav uchovávají nářečí Moravy a záp. okraje Čech (zákalec), slovo brousek je novější.

Pro pojmenování motivovaná v podstatě stejně (pěšinka, cestička, stežička; kanička, mašlička, pentlička aj.) byl volen blízký symbol, aby uvedená shoda v motivaci byla dobře patrna.

3                 Hranice mezi oběma základními pojmenováními (tj. mezi brousek a zákalec) sleduje v sev. části zhruba hranici česko-moravskou a od Nového Města na Moravě směřuje na Znojmo. Výraz brousek je od uvedené linie na západ, výraz zákalec na východ. Arch. slovo zákalec se dokládá též ze širšího Manětínska a varianta zákalka z Podještědí a hor. Pojizeří. Mezi Novým Městem na Moravě a Boskovicemi se vyskytuje podoba zákalek. Slovo brousek je obecně české (na sev. a již. okrajích Čech má také zřídka slovotvornou variantu brus).

V Čechách se poměrně ostře vyděluje území s výrazem slípka (vých. Roudnicko a Mělnicko) a území se slovem kanička (na Domažlicku a Plzeňsku, rozptýleně též na svč. okraji). Na značném území stř. Moravy se užívá pojmenování chodníček. Některé další lexémy se vyskytují buď jen na velmi malých územích (jedlička, kližka, špint, mank, kohoutí mléko), nebo nevytvářejí homogenní oblasti (výrazy metaforického původu pěšinka, stežka, cestička; pentlička — sv. Čechy a Zábřežsko).

U ml. gen. ve městech tato položka nebyla zkoumána, u st. generace je situace shodná s nář. okolím.

4                 Kromě výrazů brousek a zákalec jsou všechna ostatní doložená pojmenování jen nářeční nebo v sledovaném významu jen ná-
řeční.