ČJA 1
133 podlouhlý chléb (463)
1Mveka (beka 301, 302, vika 512)
šiška
štrycle f. (štricła 709, 711, štrícle 644, štricna 321) — štrucla (též 819, 834) — strucla
štricka (též 105, též stricka 61, štrice 147)
štricl m. (-el 323)
trocilka 651, 662, 666
kukla
houska
husička 518, 603, 604 (-se- 519, 520)
calta (celta 323)
dlouhý chléb(a) (dlouhatej chleba 119)
Sdušička 229, 230
Nžemle 502, longa 836, bochňək 611, dlóhaté bochňək 611, pecynek 818, dlóhé pecinek 646, dlouhá houska 118, mňechourka, večka, caletka 332, 444, podłužny bochynek 833
2 Zjišťovala se nář. pojmenování pro šišku chleba, podlouhlý chléb. Nář. výrazivo je diferencováno lexikálně, ale i slovotvorně (např. houska × husička; štrycle × štrycka × trocílka) a hláskoslovně (např. štrycla × štrucla × strucla).
Jde o reálii novou. Doma se pekly jen bochníky (kulaté), kdežto šišky se kupovaly u pekaře, hlavně ve městech. Proto jsou v některých oblastech pojmenování pro uvedenou reálii vzácná (zejména na Mladoboleslavsku a v hor. Pojizeří).
Dvouslovná pojmenování typu dlouhý chléb jsou mapována jen tam, kde jde o označení ustálená. Výraz calta znamená převážně ,menší podlouhlý bochánek‘.
3 Hlavní izoglosa zachycuje maximální rozsah přejatého výrazu štrycle. Ten zabírá téměř celou Moravu a sv. Čechy. Uvnitř oblasti slova štrycle vystupují dva samostatné územní celky varianty štrycka (svč. okraj a Jihlavsko), záp. skupina slez. nářečí se pak vyčleňuje podobami štrucle a strucle. Na širším Plzeňsku se vyskytuje ojediněle též forma štrycl, ze tří lokalit od Prostějova a Litovle pocházejí doklady na slovo trocílka.
Ve střední části Čech je rozšířeno slovo šiška. Zejména do jz. Čech se soustřeďuje výskyt výrazu veka. Toto pojmenování je doloženo nezřídka i z ostatního území Čech a ze záp. Moravy, ale tam je zpravidla dubletní. Také většinou jako dubletní se dokládá z jv. Plzeňska výraz calta. Mikroareály vytvářejí dále slova husička (Jemnicko) a houska (Novoměstsko a vých. Čechy). Kompaktní oblast na Frýdecku a Těšínsku tvoří pojmenování kukla. Na Jablunkovsku, Ratibořsku a Kladsku je obvyklé spojení dlouhý chléb.
V městské mluvě je stav zpravidla shodný s venkovským okolím, v mor. městech se u ml. generace začíná šířit výraz šiška.
4 Pojmenování pro sledovanou reálii byla namnoze přenesena z názvů pro jiné druhy pečiva.
calta v sled. významu jen nář. (stč. ,houska, druh pečiva‘, Jg též calda, dem. caletka ,placka, vdolek, vánočka‘, ale též ,koláč z režné(!) mouky‘, SSJČ zast. ,druh koláčů, vdolek, placka‘, nář. ,vánočka‘, SSJ ,neplněný pletený koláč‘, hluž. całta ,houska‘) — Přejato z něm. dialektů, dále hláskově upraveno.
dlouhý chléb jako sousloví jen nář. — Terminologizací dvojslovného spojení.
dušička v sled. významu jen nář. — Přeneseně podle názvu podlouhlého pečiva pečeného místy v Čechách na Dušičky.
houska, husička v sled. významu jen nář.; Jg houska, mor. husečka ,podlouhlý chléb pšeničný, houska‘ (stč. húska, húscě ,bílé pečivo‘, SSJČ houska ,drobné pletené pečivo obyč. z pšeničné mouky‘, obl. ,vánočka‘, pol. gąska zast. ,pečivo podlouhlého tvaru‘) — Přenesením podle podoby (upomíná velikostí a tvarem na upečenou husu) a další specifikací. Dem. husička. Srov. I-135 skrojek chleba.
kukla v sled. významu jen nář.; Kt kukelka — Přeneseno na základě podobnosti (stč. ,část oděvu‘, SSJČ ,vývoj, stadium hmyzu‘). Přejato z lat. přes něm.
strucle, štrucle, štrycka, štrycl m. jen nář. — Přejato z něm.
šiška SSJČ (stč. ,knedlík‘, SSJ ,pečivo podobné koblihám‘) — Přeneseno na základě podobnosti.
štrycle stč., Kt štruca, štrucla, SSJČ poněkud zast. ob. — Přejato z něm.
trocilka jen nář. — Patrně hláskosl. vývojem z dem. štrucílka > (š)trocílka. — Viz štrycle.
veka Kt, SSJČ, SSJ hovor. zastar. vekl’a, vekňa — Přejato z něm.
5 veka Ju 3 — vekna Ju 2–6 — veknchleba Ru 3 — štrycla Ju 7 — štruca Ju 1
6 ASJ IV 234
Bh