133 podlouhlý chléb (463) —

1    M         veka (beka 301, 302, vika 512)

šiška

štrycle f. (štricła 709, 711, štrícle 644, štricna 321) — štrucla (též 819, 834) — strucla

štricka (též 105, též stricka 61, štrice 147)

štricl m. (-el 323)

trocilka 651, 662, 666

kukla

houska

husička 518, 603, 604 (-se- 519, 520)

calta (celta 323)

dlouhý chléb(a) (dlouhatej chleba 119)

S          dušička 229, 230

N          žemle 502, longa 836, bochňək 611, dlóhaté bochňək 611, pecynek 818, dlóhé pecinek 646, dlouhá houska 118, mňechourka, večka, caletka 332, 444, podłužny bochynek 833

2                 Zjišťovala se nář. pojmenování pro šišku chleba, podlouhlý chléb. Nář. výrazivo je diferencováno lexikálně, ale i slovotvorně (např. houska × husička; štrycle × štrycka × trocílka) a hláskoslovně (např. štrycla × štrucla × strucla).

Jde o reálii novou. Doma se pekly jen bochníky (kulaté), kdežto šišky se kupovaly u pekaře, hlavně ve městech. Proto jsou v některých oblastech pojmenování pro uvedenou reálii vzácná (zejména na Mladoboleslavsku a v hor. Pojizeří).

Dvouslovná pojmenování typu dlouhý chléb jsou mapována jen tam, kde jde o označení ustálená. Výraz calta znamená převážně ,menší podlouhlý bochánek‘.

3                 Hlavní izoglosa zachycuje maximální rozsah přejatého výrazu štrycle. Ten zabírá téměř celou Moravu a sv. Čechy. Uvnitř oblasti slova štrycle vystupují dva samostatné územní celky varianty štrycka (svč. okraj a Jihlavsko), záp. skupina slez. nářečí se pak vyčleňuje podobami štrucle a strucle. Na širším Plzeňsku se vyskytuje ojediněle též forma štrycl, ze tří lokalit od Prostějova a Litovle pocházejí doklady na slovo trocílka.

Ve střední části Čech je rozšířeno slovo šiška. Zejména do jz. Čech se soustřeďuje výskyt výrazu veka. Toto pojmenování je doloženo nezřídka i z ostatního území Čech a ze záp. Moravy, ale tam je zpravidla dubletní. Také většinou jako dubletní se dokládá z jv. Plzeňska výraz calta. Mikroareály vytvářejí dále slova husička (Jemnicko) a houska (Novoměstsko a vých. Čechy). Kompaktní oblast na Frýdecku a Těšínsku tvoří pojmenování kukla. Na Jablunkovsku, Ratibořsku a Kladsku je obvyklé spojení dlouhý chléb.

V městské mluvě je stav zpravidla shodný s venkovským okolím, v mor. městech se u ml. generace začíná šířit výraz šiška.

4                 Pojmenování pro sledovanou reálii byla namnoze přenesena z názvů pro jiné druhy pečiva.