ČJA 1

132 bochník chleba (462) —

1    M         bochňík

pecen (pecén 719)

pecének (pecynek, -nyk 818)

S          pecňík 751

N          kulaté bochňik 610, okruhły pecynek 819, kulatej pecen 116, kulatej chleba 116, 118, 435, kulaty chlyb 84, kolovatej chleba 246

2                 Sledovala se nářeční pojmenování pro kulatý bochník chleba. K lexikální dichotomii bochník × pecen se druží slovotvorný rozdíl pecen × pecének.

Často byla zapsána i neterminologizovaná popisná spojení kulatý bochník, k. pecen, k. chleba atd. Tato spojení do mapování pojata nebyla.

3                 V celých Čechách a na záp. Moravě je běžný výraz bochník. Zbylé území Moravy je charakteristické slovem pecen, jen na přilehlém okraji Valašska a dále ve Slezsku převládá formální dem. pecének; to je zde pojmenováním základním, slovo pecen má naopak význam ,velký bochník‘. Slovo pecen je nepříliš často a téměř vždy jako dubletní doloženo i z arch. okraj. úseků Čech, kde patří ke starší jaz. vrstvě. Kompaktnější územní celek tvoří na sč. okraji, dále se vyskytuje na Strakonicku, Prachaticku a Doudlebsku. Reliktní mor. slovotvorná varianta pecník měla patrně návaznost na nářečí slovenská.

Ve městech je situace v podstatě shodná s venkovským okolím, v mluvě ml. generace mor. měst však převládá novější výraz bochník.


4    bochník  stč. i bochnec, Jg též bocheň, SSJČ, SSJ též říd. bocheň,
pol. bochenek, též augm. bochen; mor. nář. bochének a
bochníček jen ve specif. významech ,buchta, malý bochá-
nek z pšeničné mouky, houska domácí výroby, velikonoč-
ní buchta‘ — Bochnec z lat. focacius (panis) přes střhn.
fochenz ,druh koláče, bílý chléb‘.

pecen  stč. též pecnec, Jg též pecnec, dem. pecének, SSJČ, SSJ peceň — Substantivizované jmenné adj. (pecný chléb = chléb pečený v peci × chléb pečený na otevřeném ohništi).

pecník  stč., Jg, SSJČ zast. a nář., SSJ obl. — Snad univerbizací sousloví pecný chléb. Viz pecen.


5    bochňík Ru 2 — bochňik Po 1, Ju 1–5, Ru 3, 4 — pecen Po 1, Ju 6, 7, Ru 5

6    ASJ IV 233, PLPJ 153, SSA 5.78

Bh