ČJA 1
132 bochník chleba (462) —
1 M bochňík
pecen (pecén 719)
pecének (pecynek, -nyk 818)
S pecňík 751
N kulaté bochňik 610, okruhły pecynek 819, kulatej pecen 116, kulatej chleba 116, 118, 435, kulaty chlyb 84, kolovatej chleba 246
2 Sledovala se nářeční pojmenování pro kulatý bochník chleba. K lexikální dichotomii bochník × pecen se druží slovotvorný rozdíl pecen × pecének.
Často byla zapsána i neterminologizovaná popisná spojení kulatý bochník, k. pecen, k. chleba atd. Tato spojení do mapování pojata nebyla.
3 V celých Čechách a na záp. Moravě je běžný výraz bochník. Zbylé území Moravy je charakteristické slovem pecen, jen na přilehlém okraji Valašska a dále ve Slezsku převládá formální dem. pecének; to je zde pojmenováním základním, slovo pecen má naopak význam ,velký bochník‘. Slovo pecen je nepříliš často a téměř vždy jako dubletní doloženo i z arch. okraj. úseků Čech, kde patří ke starší jaz. vrstvě. Kompaktnější územní celek tvoří na sč. okraji, dále se vyskytuje na Strakonicku, Prachaticku a Doudlebsku. Reliktní mor. slovotvorná varianta pecník měla patrně návaznost na nářečí slovenská.
Ve městech je situace v podstatě shodná s venkovským okolím, v mluvě ml. generace mor. měst však převládá novější výraz bochník.
4 bochník stč. i bochnec, Jg též bocheň, SSJČ, SSJ též říd.
bocheň,
pol. bochenek, též augm. bochen; mor. nář. bochének a
bochníček jen ve specif. významech ,buchta, malý bochá-
nek z pšeničné mouky, houska domácí výroby, velikonoč-
ní buchta‘ — Bochnec z lat. focacius (panis) přes střhn.
fochenz ,druh koláče, bílý chléb‘.
pecen stč. též pecnec, Jg též pecnec, dem. pecének, SSJČ, SSJ peceň — Substantivizované jmenné adj. (pecný chléb = chléb pečený v peci × chléb pečený na otevřeném ohništi).
pecník stč., Jg, SSJČ zast. a nář., SSJ obl. — Snad univerbizací sousloví pecný chléb. Viz pecen.
5 bochňík Ru 2 — bochňik Po 1, Ju 1–5, Ru 3, 4 — pecen Po 1, Ju 6, 7, Ru 5
6 ASJ IV 233, PLPJ 153, SSA 5.78
Bh