129 ošatka (461)

1    M         (v)ošatka

vošitka (vošipka 306)

ošífka

košatka

košinka (chlebová košinka 302)

košík 404, 405, 414 (chlebovej košík)

víčko

(v)okřín

(v)okřínek

slamňenka (slamňénka, su̯aménka 757, též slamenka 149, slameňice 755, též 106) — slamjánka (též
su̯amňánka 701, slamjunka, su̯um’unka 831–836) — slaminka

slamňenec (słameňák 750)

S          chlebofka 307, chlebňík 305

2                 Mapa názvů okrouhlé mělké slaměné nebo proutěné misky, původně určené na kynutí vymíseného chleba, přináší lexikální rozdíly, realizované přenesením významu (víčko), slovním spojením (chlebový košík) a především slovotvorně, a to derivací od slovních základů slovesných (šít) i jmenných (koš, sláma). Kontaminací dvou základních oblastních českých pojmenování pak vznikl výraz ošatka, který se stal obecně českým i spisovným. V oblastech s pevnou tradicí dřevařské výroby (tedy i dřevěných tesaných mis – okřínů), jako např. na Valašsku a v Pošumaví, se název této běžné starší reálie (okřín) přenesl na reálii materiálem i funkcí odlišnou (tj. na slaměnou ošatku).

3                 Základní lexikální protiklad vytváří střč. pojmenování ošatka a mor. výraz slaměnka. V Čechách je pojmenování ošatka doplněno směrem k okrajům dalšími, poměrně vyhraněnými areály, tvořenými především odvozeninami od základu slovesa šít a od subst. koš. Je to jednak zč. forma ošitka, mající paralelu ve vm. podobě ošívka, jednak forma košatka, vyskytující se ve dvou oddělených areálech ve vč. a jč. oblasti, chod. odvozenina košinka a jč. varianta košík, vystupující zpravidla v sousloví chlebový košík. Celkový obraz doplňuje výskyt názvu víčko na Benešovsku a Táborsku a pojmenování okřín (s formálně deminutivní variantou okřínek), vytvářející tři oddělené areály (na Klatovsku, v centrální části čm. oblasti a na sev. Valašsku spolu s vých. okrajem střm. oblasti).

Ve velkém areálu mor. lexému slaměnka se na Vsetínsku sporadicky vyskytuje forma slaměnec, pro Slezsko jsou charakteristické podoby slaminka na Opavsku (reliktně též v Podještědí) a slamjánka ve vých. polovině slez. nářečí.

V městské síti se názvy této tradiční venkovské reálie nesledovaly.