129 ošatka (461)

1M(v)ošatka

vošitka (vošipka 306)

ošífka

košatka

košinka (chlebová košinka 302)

košík 404, 405, 414 (chlebovej košík)

víčko

(v)okřín

(v)okřínek

slamňenka (slamňénka, su̯aménka 757, též slamenka 149, slameňice 755, též 106) — slamjánka (též su̯amňánka 701, slamjunka, su̯um’unka 831–836) — slaminka

slamňenec (słameňák 750)

Schlebofka 307, chlebňík 305

2                 Mapa názvů okrouhlé mělké slaměné nebo proutěné misky, původně určené na kynutí vymíseného chleba, přináší lexikální rozdíly, realizované přenesením významu (víčko), slovním spojením (chlebový košík) a především slovotvorně, a to derivací od slovních základů slovesných (šít) i jmenných (koš, sláma). Kontaminací dvou základních oblastních českých pojmenování pak vznikl výraz ošatka, který se stal obecně českým i spisovným. V oblastech s pevnou tradicí dřevařské výroby (tedy i dřevěných tesaných mis – okřínů), jako např. na Valašsku a v Pošumaví, se název této běžné starší reálie (okřín) přenesl na reálii materiálem i funkcí odlišnou (tj. na slaměnou ošatku).

3                 Základní lexikální protiklad vytváří střč. pojmenování ošatka a mor. výraz slaměnka. V Čechách je pojmenování ošatka doplněno směrem k okrajům dalšími, poměrně vyhraněnými areály, tvořenými především odvozeninami od základu slovesa šít a od subst. koš. Je to jednak zč. forma ošitka, mající paralelu ve vm. podobě ošívka, jednak forma košatka, vyskytující se ve dvou oddělených areálech ve vč. a jč. oblasti, chod. odvozenina košinka a jč. varianta košík, vystupující zpravidla v sousloví chlebový košík. Celkový obraz doplňuje výskyt názvu víčko na Benešovsku a Táborsku a pojmenování okřín (s formálně deminutivní variantou okřínek), vytvářející tři oddělené areály (na Klatovsku, v centrální části čm. oblasti a na sev. Valašsku spolu s vých. okrajem střm. oblasti).

Ve velkém areálu mor. lexému slaměnka se na Vsetínsku sporadicky vyskytuje forma slaměnec, pro Slezsko jsou charakteristické podoby slaminka na Opavsku (reliktně též v Podještědí) a slamjánka ve vých. polovině slez. nářečí.

V městské síti se názvy této tradiční venkovské reálie nesledovaly.