ČJA 1

128 sítko (na mouku) (344) —

1    M         tko (sejtko)

síto (sejto, sito, seto)

toček — túček

přetaček

řešétko (-etko 725) — řešítko — řešátko (též 223, 450) — hřešátko (též 437, 442) — řešutko 833, 834

říčička — říťička — řiťička

žýberko

             N          osítko 754

2                 Nář. názvy pro sítko na mouku (jemné, menší síto na rozdíl od síta obilního) jsou diferencovány lexikálně, slovotvorně (sítko × síto, toček × přetaček) i hláskově (např. řešátko × hřešátko × řešétko × řešítko).

Většinové jsou formy dem. sítko (řešátko, žíberko, říčička, přetaček); tyto formy odlišují pojmenování pro sledovanou reálii od názvů pro velká síta, např. na obilí. Tam, kde sítko znamená ,cedník na čaj‘, užívá se pro naši reálii nedeminutivní forma síto.

U výrazů síto, sítko byl nezřídka zachycen shodný nebo neshodný přívlastek (moučné, na mouku); ten na mapě sledován není, neboť nepředstavuje ustálené doplnění názvu. Také nebyly mapovány hláskové změny í > ej > é, popř. í > i > e. Budou v úplnosti zachyceny v oddíle o hláskosloví.

3                 Nářečně se diferencují zejména Čechy, na Moravě a ve Slezsku se projevují větší rozdíly jen v sv. oblasti. Základní lex. protiklad tvoří většinové pojmenování sítko a regionalismy řešátko (nejrozšířenější), toček, přetaček, říčička, žíberko.

Výraz sítko se vyskytuje v sv. polovině Čech, na celé Moravě a ve Slezsku (kromě Valašska, kde převládá žíberko, řešétko, a kromě okraje těšínského – přetaček). V jzč. nářečích (kromě již. úseku) s přesahy do střed. Čech byl zachycen výraz řešátko; protetické h- ve výrazu řešátko (hřešátko) je charakteristické zvláště pro sev. Plzeňsko a Příbramsko. V již. Čechách se užívá pojmenování říčička (na již. okraji řítička a dále pak na Roudnicku a v okolí Prahy řitička). Na Vysokomýtsku bylo zaznamenáno označení toček/tůček.

Názvy sítko, síto hojně pronikají rovněž do oblastí s jiným nář. pojmenováním; zvláště ve městech často nahrazují tradiční termín.


4    hřešátko  jen nář. — Podoba s protetickým h-. Viz řešátko.

přetaček  jen nář. (Jg přetáčka ,řešeto na hrách, pol. przetak ,síto na obilí‘) — Dem. od tok ,řešeto‘ (tak Jg), přetak ,řešeto‘ (tak Kt), deverbativum od točit, přetáčet; to k přetéci protéci sítem‘.

řešátko  SSJČ dem. v nespecifikovaném významu (Jg ,cedidlo‘) — Přenesením a deminucí z nář. řešato ,síto na obilí‘. (Nář. jzč. změna ’e > ’a je rozšířena v některých slovech až do přilehlých úseků středočeských.)

řešétko  SSJČ řešetko dem., říd., v nespecifikovaném významu (Jg ,cedidlo‘) — Přenesením a deminucí z řešeto, psl. *řešeto ,síto na obilí‘.

řešítko  SSJČ dem., říd., v nespecifikovaném významu (Jg ,cedidlo‘) — Z řešétko úžením é > í. Viz řešétko.

řešutko  jen nář. — Přenesením a deminucí z nář. řešuto ,síto na obilí‘, jež se vyskytuje na Těšínsku v návaznosti na polské jazykové území.

říčička  jen nář.; Jg dem. — Specifikací a deminucí z říčice ,velké síto’.

řitička, řítička  jen nář. — Z říčička disimilací č > t. Viz říčička.

sítko  stč., Jg dem., SSJČ, SSJ sitko, pol. sitko dluž. sytko  — Dem. k síto, viz tam.

síto  stč. sieto, Jg, SSJČ, SSJ síto, pol. sito, dluž. syto Psl. *sito.

toček  jen nář. (Kt tok ,síto, řešeto‘, SSJČ nář. tok ,řešeto‘) — Viz přetaček.

tůček  jen nář. (Kt ,síto, řešeto‘). — Viz přetaček.

žíberko  jen nář. (Bš žíbro ,mlýnské síto‘, Kt žíbro ,říčice‘ mor.) — Dem. k žíbro, deverbativu od žibrovat nář. ,čistit obilí pomocí žejbrovny, později i fukarováním‘. Přeneseně pak užíváno ve význ. ,točit řešetem‘ při čištění obilí. Z něm. säubern.


5    sitko Ru 5 — sejtko Po 1, Ju 1–4, Ru 1, 4 — síto Ju 6 — řešátko Ju 5, Ru 2, 3 — žiberko/ží- Ju 7

6    SSA 5.71

Pl