128 sítko (na mouku) (344) —

1    M         sítko (sejtko)

síto (sejto, sito, seto)

toček — túček

přetaček

řešétko (-etko 725) — řešítko — řešátko (též 223, 450) — hřešátko (též 437, 442) — řešutko 833, 834

říčička — říťička — řiťička

žýberko

             N          osítko 754

2                 Nář. názvy pro sítko na mouku (jemné, menší síto na rozdíl od síta obilního) jsou diferencovány lexikálně, slovotvorně (sítko × síto, toček × přetaček) i hláskově (např. řešátko × hřešátko × řešétko × řešítko).

Většinové jsou formy dem. sítko (řešátko, žíberko, říčička, přetaček); tyto formy odlišují pojmenování pro sledovanou reálii od názvů pro velká síta, např. na obilí. Tam, kde sítko znamená ,cedník na čaj‘, užívá se pro naši reálii nedeminutivní forma síto.

U výrazů síto, sítko byl nezřídka zachycen shodný nebo neshodný přívlastek (moučné, na mouku); ten na mapě sledován není, neboť nepředstavuje ustálené doplnění názvu. Také nebyly mapovány hláskové změny í > ej > é, popř. í > i > e. Budou v úplnosti zachyceny v oddíle o hláskosloví.

3                 Nářečně se diferencují zejména Čechy, na Moravě a ve Slezsku se projevují větší rozdíly jen v sv. oblasti. Základní lex. protiklad tvoří většinové pojmenování sítko a regionalismy řešátko (nejrozšířenější), toček, přetaček, říčička, žíberko.

Výraz sítko se vyskytuje v sv. polovině Čech, na celé Moravě a ve Slezsku (kromě Valašska, kde převládá žíberko, řešétko, a kromě okraje těšínského – přetaček). V jzč. nářečích (kromě již. úseku) s přesahy do střed. Čech byl zachycen výraz řešátko; protetické h- ve výrazu řešátko (hřešátko) je charakteristické zvláště pro sev. Plzeňsko a Příbramsko. V již. Čechách se užívá pojmenování říčička (na již. okraji řítička a dále pak na Roudnicku a v okolí Prahy řitička). Na Vysokomýtsku bylo zaznamenáno označení toček/tůček.

Názvy sítko, síto hojně pronikají rovněž do oblastí s jiným nář. pojmenováním; zvláště ve městech často nahrazují tradiční termín.