sousek

kostna (mélkostna 306)

kisna (moučná k., k. na mouku) 202, 203, 315

fachufka 826, 833 (fakufka 825, fach 832)

štrych

S          stravňa 752, špajstrun 722, špajza 116

N          násipka 256, 418

2                 Sledovala se lexikální diferenciace nář. pojmenování pro truhlu na mouku. Kromě výrazných rozdílů lexikálních (např. moučnice × truhla × špižírna × židle × sousek) byly – zejména u slova židle – zaznamenány i bohaté diference hláskoslovné (židle × žíhle × žigle × žingle), řidčeji pak byly zachyceny rozdíly slovotvorné (špižírna × špížerna, vařenice × vařenka). Morfologický rozdíl špižírna × špižírňa mapován není, protože na těchto slovech není možno postihnout celý průběh izoglosy -na × -ňa. Ten viz I-212 dřevník (hranice kůlna × -ňa).

Některá pojmenování jsou terminologickými označeními pouze pro sledovanou reálii (např. moučnice), jiná znamenají prvotně truhlu na obilí (sousek) nebo na potraviny vůbec (špižírna, vařenka). Víceznačný název truhla byl někdy zapsán se zpřesňujícím přívlastkem (moučná/-ní t., t. na mouku), jehož se však v kontextu zpravidla neužívá, proto byl mapován jen většinový holý výraz.

Velká část názvů jsou výpůjčky z němčiny; ke starší vrstvě přejatých výrazů patří židle, špižírna a truhla, k mladší vrstvě fachuvka, štrych, kostna a kysna. Také u jmen domácího původu je možno rozlišit výrazy velmi staré (sousek) a mladší, univerbizované (moučnice < moučná/-ní truhla, vařenice < truhla s vařením).

3                 Největší areály zaujímají pojmenování moučnice, špižírna, židle a truhla, k nim se přidružují menší oblasti ostatních názvů.

Za základní výraz lze pokládat pojmenování moučnice; užívá se ho v rozsáhlé oblasti v sv. Čechách a téměř na celé Moravě a v odděleném areálu v již. Čechách, kromě toho proniká i do oblastí ostatních výrazů. Slovo špižírna zaujímá velkou centrální část Čech s přesahem na Novoměstsko; na Chodsku, již. Jindřichohradecku a na sev. Třebíčsku byla zaznamenána varianta špížerna. Výraz židle zaujímá dvě protilehlé kompaktní oblasti: jz. Čechy (zde má podobu s prodlouženým kmenovým vokálem žídle) a území záp. skupiny slez. nářečí. Byly zaznamenány ještě další hláskoslovné varianty tohoto pojmenování: žigle (roztroušeně ve vých. polovině Moravy), žingle (v malém kompaktním areálu mezi Vsetínem a Uh. Brodem), žíhle (na sev. Plzeňsku). Pojmenování truhla má oblasti většího výskytu (často v dubletě s jinými výrazy) v sz. Čechách, v jz. cípu Moravy a na Valašsku a Jablunkovsku, jinak se objevuje rozptýleně i jinde, zejména na širším Brněnsku.

Ostatní lexémy zabírají jen malá území: sousek je doložen ze tří okrajových oblastí – z Rakovnicka, Podkrkonoší a Moravskobudějovicka, vařenice se vyskytuje ojediněle na Hořovicku, vařenka v Podorlicku. Mladší přejímky z němčiny byly zachyceny na územích sousedících s dřívějším něm. osídlením: kostna a kysna v sz. Čechách, štrych v jv. části Slezska a fachuvka na Těšínsku.

4    fachuvka  jen nář. — Odvozeno z fach, to přejato z něm. (SSJČ foch, fach ,přihrádka, oddělení‘, fachuvka je tedy ,truhla s přihrádkami‘).

kostna  jen nář. — Přejato z něm.

kysna  v sled. významu jen. nář. — Specifikací (SSJČ poněkud zast. ob. ,bedna‘). Přejato z něm.

moučnice  stč. múčnicě, Jg, SSJČ, SSJ múčnica, pol. mącznica — Univerbizací z moučná truhla.

sousek  v sled. významu jen nář.; SSJ súsek — Specifikací (stč. súsěk a SSJČ zast. a nář. ,truhla na obilí‘, Jg ,truhla s příhradami na vařivo‘). Psl. *sNsěkъ ,schránka ze dřev dohromady sroubených, sesekaných‘, to od *sěkati.

stravně  jen nář. — Univerbizací a specifikací ze stravní truhla.

špajstrun  jen nář. — Přejato z něm.

špajza  jen nář. — Specifikací (SSJČ špajzka ob. ,skříň nebo truhla na potraviny‘). Přejato z něm.

špížerna  jen. nář. — Viz špižírna.

špižírna  v sled. významu jen nář. — Specifikací (stč. šp-/spižérna, šp-/spižierna ,zásobárna‘, Jg „truhla potravná“, SSJČ říd. ,truhla na zásoby vařiva‘). Podoby se s- vznikly disimilací š-ž > s-ž. Odvozeno sufixem -írna od stč. špížiti ,opatřo

vat potravou‘, zákl. spíže z něm.; srov. i mladší přejetí špajza.

štrych  v sled. významu jen nář.; Kt — Přejato z něm.

truhla  v sled. významu jen nář.; Jg moučná i mouční t. — Specifikací (SSJČ ,někdejší kus nábytku v podobě bedny se sklápěcím víkem, určený k úschově šatstva, potravin a jiných předmětů‘, v témž významu SSJ, pol. trugła, truhła, hluž.). Přejato z něm.

vařenice  v sled. významu jen nář. — Specifikací (Jg „truhla pro všeliké vařivo“).

vařenka  v sled. významu jen nář. — Specifikací (Jg „truhla pro všeliké vařivo“, SSJČ nář. ,skříň nebo truhla na potraviny‘).

židle  v sled. významu jen nář.; Jg — Přejato z něm. (střhn. sidel(e) — srov. I-154 židle).

žídle, žigle, žíhle, žingle  jen nář.; Jg žigla — Mor. a slez. varianty zakončené na -la se nacházejí v obl. neprovedené přehlásky ’a > ’e a vznikly analogií podle nepřehlasovaných podob. Podoba s -h- vznikla snad kontaminací s truhla přes deriváty židlice — truhlice > žihlice.

5    moučňice Ju 1, 4, Ru 4 — truhla Ru 2, 5 — truhła Ju 7 — špižírna Ju 2, 3 — kisna Ru 2, 4 — kisňa Ju 7 — kchisna Ju 6 — kisna na mouku Ju 5 , Ru 3 — kchisňa, kchisna na múku Ru 5 — k’ista Po 1

6    ASJ (IV 211:37 a t. na šaty)

Či