2                 Pojmenování měchuřiny, tj. vysušeného močového měchýře vepře, jsou výrazně územně diferencována, a to především v rovině lexikální a slovotvorné.

Lexikální rozdíly (měchýř, puchýř, pouk a buben) jsou způsobeny různou motivací vycházející z příznaku oblosti, vypouklosti a možného zvětšování objemu. Neobvyklé jsou rozdíly slovotvorné – sufixy -ýř, -ařina a -eřina se totiž shodně pojí s oběma nejrozšířenějšími základy měch- i puch-; k základu měch- se navíc připojuje přípona -uřina. Místy bylo zachyceno formální deminutivum pouček.

Z méně podstatných variant hláskových mapa postihuje pouze obměnu pukeřina.

3                 Na většině území se užívá pojmenování tvořených od základu měch-, proti nim stojí výrazné východomoravské ekvivalenty se základem puch-, dále středomoravské označení pouk a ojedinělý jč. a jm. název buben.

Téměř po celých Čechách bylo zaznamenáno maskulinum měchýř, objevující se rovněž v centrálním střm. nářečí s přesahem až na Kyjovsko. Ve vých. a jv. polovině Čech (od Šumperka až k Českým Budějovicím) se vyskytuje odvozenina měchuřina, která zasahuje v úzkém pruhu od Kolína podél Labe až na Lounsko. Na vých. Doudlebsku se vedle ní užívá také derivátů měchařina (podél řek Vltavy a Malše) a měcheřina (v přilehlém vých. příhraničním úseku).

Východomoravská pojmenování se základem puch- korespondují po stránce slovotvorné se situací v Čechách. Na moravský areál názvu měchýř navazuje označení puchýř užívané na Valašsku a sev. Slovácku. Na Valašsku a v záp. slez. skupině existuje femininum pucheřina (při horním toku Odry v hláskové obměně pukeřina), v přechodném pásu česko-polském pak pachařina – všechny tyto podoby byly zaznamenány i na přilehlém území Polska.

Na Brněnsku, Třebíčsku a Boskovicku se objevuje pojmenování pouk s formálním deminutivem pouček. Okrajový dialektismus buben byl zachycen na Břeclavsku, odděleně pak v již. Čechách, záp. od Českých Budějovic.

Protože jde o reálii spjatou převážně s venkovským prostředím a celkově ustupující, zjišťovala se situace ve městech pouze u staré generace. Vesměs odpovídá venkovskému okolí.

4    bachořina  jen nář. — K bachor (slovo ne zcela jasné, souvislost s puchýř, puchnout není vyloučena).

bróza  jen nář. — Změnou likvidy z dial. blóza, to přejato z něm. Blase.

buben  v sled. významu jen nář. (SSJ bubenica nář. ,váček, nádobka na tabák‘) — Metaforické pojmenování.

měchařina  jen nář.; pol. macharzyna — Od základu měch-, viz měchýř.

měcheřina  jen nář.; Jg měchejřina ,močový měchýř‘ — Od základu měch-, viz měchýř.

měchuřina  SSJČ — Od základu měch-, viz měchýř.

měchýř  stč. ,močový měchýř‘, Jg, SSJČ, SSJ mechúr — K psl. *měchъ.

pachařina  jen nář. (Kt pachořiti se sloven. ,nadouvat se, nafukovat se‘) — Od základu puch-, viz pouk.

pouček  v sled. významu jen nář.; Kt dem. k pouk — Form. dem. k pouk, viz tam.

pouk  v sled. významu jen nář. (Kt ,širší konec vejce‘, přeneseně ,hlíza, hrouda‘, SSJČ nář., zast. ,širší tupý konec vejce, vyfouknuté vejce‘, sporadicky ,něco vypouklého‘). Buď souvisí s puchnout (snad příbuzné i něm. Bauch), nebo z psl. *pNk- ,pukat‘.

pucheřina  jen nář.; Jg puchořina slc. — Od základu puch-, viz pouk.

puchýř  v sled. významu jen nář.; pol. pęcherz — Viz pouk.

pukeřina  jen nář. — Hláskovou obměnou základu puch-, viz pouk.

5    mňechejř Ju 1–6, Ru 1-3 — mňechuřina Ru 4 — puchejř Ru 2 — pucheřina Ju 7 — blouza Po 1 — bubec Ru 5

6    AJŚ 630 (,zvířecí vůbec‘)

Bá