ČJA 1
125 slanina (524)
1 M slaňina (též 672, 673)
słaňiny
špek
špyrka (šperka 826–828)
S łudzynka 819, vyndzunka 832
N su̯uňina 833, 84
2 Položka byla zaměřena na lexikální rozdíly v nář. pojmenování pro slaninu, tj. uzené hřbetní vepřové sádlo. Vedle rozdílů lexikálních byly zachyceny také diference v mluvnickém čísle (slanina × slaniny) a rozdíly hláskoslovné (šperka × špyrka).
Ojediněle byla zapsána též dvojslovná pojmenování typu uzený špek, uzená šperka, aby se odlišila slanina od syrového vepřového sádla. Protože však nejde o ustálená spojení, nebyla přirozeně na mapě zaznamenána.
3 Na většině zkoumaného území je běžný výraz špek. Ten se šíří i do okrajových oblastí s jinými pojmenováními. V podstatě jen v již. a stř. úseku vm. nářečí se zachovalo tradiční slovo slanina, na části uvedeného území, zvl. na již. Valašsku, častěji v pl. podobě slaniny. Z Těšínska a Bohumínska je dokládán přejatý výraz špyrka (popř. šperka). Univerbizovaný výraz uzenka (łudzynka, vyndzunka) byl zachycen pouze ve dvou lokalitách na čes.-pol. pomezí.
Spis. výraz slanina proniká do nářečí jen málo.
4 slanina stč., Jg, SSJČ, SSJ, pol. słonina — Psl. *solnina, od adj. *solnъ ,slaný‘.
slaniny jen nář.; Jg — Viz slanina.
špek Jg, SSJČ ob., SSJ nář., hluž. šp’iak nář. — Přejato z něm.
špyrka jen nář.; Kt šperka mor., pol., szperka, szpyrka zast. (též ,škvarek‘, v témž význ. i na Moravě, srov. I-122 škvarek;
kromě toho v pl. formě na Valašsku ,výslužka z vepřových hodů‘) — Přejato z něm.
uzenka v sledovaném významu jen nář. — Posunutím významu (pol. wędzonka ,uzené prorostlé maso, uzený bůček‘). Od udit (s protetickým ł, v: łudzynka, vyndzunka).
5 slaňina Ju 1–5, 7, Ru 3 — špek Po 1, Ju 2, 5–7, Ru 1, 2, 5
6 SSA 2.98, ALE 362
Bh