2                 Zjišťovala se nář. pojmenování pro ovar, tj. tučné vařené vepřové maso z hlavy a z krku. Vedle rozdílů lexikálních se vyskytují též rozdíly slovotvorné (ovar × obvar × odvar, podhrdek × podhrdlí × podhrlina), rozdíly v rodě (ovar × ovara) a diference hláskové. Zvláštní pozornost byla soustředěna na hláskovou podobu výrazu ovar. Územní rozsah protetického v- u uvedeného slova je v Čechách mnohem menší než u jiných slov s počátečním o- (zcela chybí na jzč. a svč. okraji); na Moravě je jeho rozšíření pravidelné. (Podrobněji viz hláskosloví.)

Z hlediska motivace pojmenování se výrazy pro ovar dělí do dvou skupin: první tvoří deverbativa od ovařit, obvařit a odvařit (ovar, obvar, odvar), do druhé skupiny patří slova související s názvy pro část těla vepře (podbradek, podhrdlí, podkrčí).

Ve staročeském ani Jungmannově slovníku nejsou slova z první skupiny v námi sledovaném významu uvedena. Výraz ovar Jg vůbec nemá. Domněnku o novosti slova ovar podporuje malý rozsah protetického v-.

Pojmenováním ovar bývá místy označováno ,vařené vepřové maso a vnitřnosti při zabijačce‘. Tento širší význam byl však za-
chycen jen rozptýleně (na celé Moravě, ve Slezsku a ojediněle ve vých. Čechách), přestože se na něj pamatovalo při výzkumu doplňují-
cí otázkou. Ve Slezsku byly zapsány výrazy ovara a ovary též ve významu .výslužka ze zabijačky‘. V bodech 732 a 755 je obar ,voda
z vaření knedlíků‘. Ve vm. nář. oblasti se říká zabijačkové polévce ovarovica (apod.) i tam, kde pro ovar slouží pojmenování podbra-
dek a podhrdek. Na vých. Moravě bývá slovo ovar pociťováno jako nové, stejně jako v některých svč. a jzč. obcích.

Ve skupině slov tvořených od pojmenování částí těla zaujímají významné postavení odvozeniny od výrazu hrdlo (podhrdlí, podhrdek, podhrlina) označující jednoznačně ,vařený vepřový podbradek‘ na rozdíl od názvů podbradek a lalok, které mohou být užity i pro pojmenování hlavových a krčních partií u člověka.

3                 Základní protiklad tvoří většinové pojmenování ovar (a jeho varianty) proti ostatním výrazům (lalok, podbradek, podhrdlí aj.), zaujímajícím menší, velmi členité areály zvl. na stř. a vých. Moravě a ve Slezsku.

Slovo ovar je rozšířeno v celých Čechách, na Moravě pak ve střm. nář. oblasti s přesahy do vm. nářečí. Jeho varianta obar se objevuje soustředěně podél řek Svitavy a Svratky, jinde je ojedinělá; v sv. Čechách bývá v podobě obvar. S rodovými obměnami ovara, obvara, obara se setkáváme rozptýleně v sev. Čechách, na Brněnsku a ve vých. Slezsku. Na Novopacku se řídce vyskytuje slovotvorná varianta odvar.

Výraz podbradek vytváří na Moravě tři areály: hlavním pojmenováním je ve vm. nář. oblasti (vyjma sev. Valašska, části Uherskobrodska a Břeclavska) a na Litovelsku a Prostějovsku; mezi Novým Městem na Moravě a Moravským Krumlovem se nachází zpravidla v dubletě s výrazy jinými.

Na záp. Moravě na území vymezeném přibližně Novým Městem na Moravě, Znojmem a Brnem je rozšířeno slovo lalok, laloch, a to většinou jako dubletní s názvy podbradek nebo obar.

Od slova hrdlo vznikly tři odvozeniny: nejčastější je výraz podhrdlí (téměř celé Slezsko); na Jablunkovsku se objevuje varianta podhrlina. Na sev. Valašsku s přesahy do Slezska je areál výrazu podhrdek.

Na Královéhradecku byla řídce zaznamenána pojmenování podkrčí a kotlové (maso).

Ve městech se tato otázka nezkoumala.

4    běl  m. jen nář. (stč. f. ,tuk‘, Jg m., f. ,slanina; jelení lůj‘, SSJČ f. mysl. slang. ,tuk spárkaté zvěře‘, SSJ beľ f. nář. ,vepřový tuk (slanina) pod kůží‘, hluž. f. ,syrové sádlo‘ — Substantivum k adj. bílý, to z psl. *bělъ.

kotlové (maso)  jen nář.; častěji jako substantivizované adj. kotlové — Patrně kalk něm. Kesselfleisch.

laloch  Jg též lalouch říd., SSJČ poněk. zast., též lalouch říd. — Viz lalok.

lalok  Jg též lalouk, SSJČ, SSJ (pol. łałok ,visící kůže na krku vola‘) — Specifikací významu ,ztučnělé maso n. visící kůže, zejm. na krku‘.

lícata  jen nář. — Přenesením z líce ,tvář‘. Plurálová forma lícata příklonem k typu kuře.

obar  jen nář. (SSJ ,ovarová polévka‘ nebo ,zabijačková hostina‘) — Obar < obvar. Viz obvar.

obara  jen nář. — Obara < obvara. Viz obvara.

obvar  jen nář. (Jg ,voda z něčeho uvařeného‘, Kt ,odvar‘) — Deverbativum z obvařit.

obvara  jen nář. (Jg obvárka ,obvaření např. masa‘) — Deverbativum z obvařit.

odvar  v sled. významu jen nář. — Deverbativum z odvařit.

odvárka  jen nář. (stč. otvářka ,povařená omáčka‘, Jg „co odvařeno“, SSJČ též odvářka ,omáčka — zvl. ze sušeného ovoce‘) — Deverbativum z odvařit.

ovar  Kt ,ovařené maso vepřové‘ (též ,droby do jitrnic‘), SSJČ (Jg mor. ,polévka z jitrnic‘, Bš „ovařené v kotle droby vepřové“; ,výslužka‘) — Deverbativum z ovařit.

ovara  jen nář. — Viz ovar.

podbradek  v sled. významu jen nář. (stč., Jg ,lalok‘, SSJČ ,lalok pod bradou‘, SSJ podbradok ,tukem vyplněný lalok pod bradou‘, pol. podbródek jen u člověka, tak i dluž. pódbroda) — Přenesením výrazu označujícího část lidského těla na tělo vepře a následnou specifikací — uvařený podbradek.

podhrdek  jen nář.; Bš laš., též podhrdłek laš., val. (stč. a Jg podhrdlek ,předek hrdla‘) — Specifikací. Z vazby pod hrdlem a zánikem -l-.

podhrdlí  v sled. významu jen nář.; Jg slc., SSJČ nář., SSJ podhrdlie (stč. podhrdlé ,spodek hrdla‘, pol. podgarle, podgardle ,přední část krku u lidí a někt. zvířat‘, tak i hluž. podgordło). — Specifikací výrazu s významem ,místo pod hrdlem‘.

podhrlina  (podgarlina) jen nář.; SSJ podhrdlina — Specifikací výrazu s významem ,místo pod hrdlem‘.

podkrčí  v sled. významu jen nář. (SSJČ ,masitá dolní část krku‘) — Z podkrčí ,místo pod krkem‘, specifikací významu.

5    ovar Ju 6 — vovar Ju 2, 3, 5, Ru 2 — obvar Ru 4 — vobvar Ru 4 — vobar Ju 1 — ouvar Ju 4 — podbradek Ju 2 — potkrči Ju 2

6    ASJ IV 282

Om