ČJA 1
110 sýr (454b) — tvaroh (454a)
1 Význam ,naložený domácí sýr‘
M sýr — sr
sejra m. (též sýra 703, 704, 706, syra 722)
starý s. (sér na staro 640, 707)
starej tvaroh
voklihlej tvaroh (uklihlej t. 139, 158, klihlej t. 128), voslizlej t. 138, 149
klihák
pernej tvaroh
perňák (perňina 116)
peprný s.
peprňák
hořky s.
hořčák
kiselej sejra (ukisanej s. 446)
uležalej s. 104, 110 (uleženej s. 108, též uležatej t. 127, zaleženy s. 808, 819, 822, zaležany s. 818, 830,
zaležyny s. 819)
ležák 102 (uležák 105)
kakánek (kakán 207)
čapčoch
S uhňilej tvaroh 130, uhňiłý s. 744, 757, zezdřany s. 832, 84
N naložený s., mazlavý s., smradlavej s. 325, smradatej s. 315, 323, skařenej s. 234
Význam ,tvaroh‘
M sýr — sr
sejra (též 237)
sireček ,bochánek tvrdého tvarohu‘
X tvaroh
2 Mapa je založena na zjištěných nářečních pojmenováních k dvěma tematicky příbuzným položkám dotazníku, a to pro tvaroh, získávaný podomácku z ohřátého kyselého mléka, a pro naložený domácí sýr, připravovaný z tvarohu, který se nechal „uležet“. Na mapě se postihuje především sémantický vztah mezi slovy sýr a tvaroh, který spočívá v tom, že v některých oblastech se slovem sýr označuje tvaroh (srov. např. spojení buchty ze sejrem, sejrový koláče 241, 248 aj.). Výraz tvaroh proniká do nářeční vrstvy těchto oblastí až nověji a bývá spojen s významovým posunem (tvaroh ,připravená tvarohová náplň do bucheť × sýr ,tvaroh v normálním stavu‘ 237, 248). V souvislosti s tím má v jiné oblasti dem. syreček specifikovaný význam ,bochánek tvrdého tvarohu‘ a tvaroh zde znamená ,měkký tvaroh‘. Jinak označuje dem. syreček v Čechách zpravidla tzv. ,olomoucký syreček‘ (viz I-111).
Naložený domácí sýr se tedy v nářečích označoval slovem sýr. Tam, kde sýr znamená ,tvaroh‘ – a to zřejmě odpovídá i staršímu stavu –, bylo však často třeba tento druhý význam odlišit, zpravidla určujícím adjektivem (starý sýr, hořký sýr, peprný sýr aj.). Někdy se atributem odlišují oba významy navzájem (kyselej sejra ,domácí sýr‘ × sladkej sejra ,tvaroh na koláče‘ 448).
V svč. oblasti bývá naopak základem těchto sousloví subst. tvaroh (starej t., pernej t., voklihlej t. × tvaroh ,sladký tvaroh‘). Některé tyto přívlastky jsou zřejmě motivovány spíše počátečním stadiem kvasného procesu (voklihlej t., „třetí den už tvaroh perná“ 116) a pro výsledné stadium bývá určen spíše výraz sýr („sejr, když to zkysalo“ 123, 161). Místy však v této oblasti patří slovo sýr k výrazům méně užívaným a je vyhrazeno spíše pro mlékárenské výrobky („sejr, tj. v tom zlatém papíře“ 127).
Jednoslovná pojmenování (perňák, klihák) jsou většinou paralelní k výrazům dvojslovným; je však zajímavé, že výrazy hořčák a perňák se vyskytují v jiných areálech než odpovídající sousloví se základem sýr. Střč. výrazy kakánek a čapčoch dvojslovné paralely nemají a jsou expresivní („když už moc teče“ 210, hodně starý, uleželý 227).
Na mapě se jednoslovná a dvojslovná pojmenování odlišují plnými a dutými značkami. Zeměpisně nevyhraněná sousloví, která mají spíše popisný charakter (naložený, mazlavý, smradlavý sýr), nebyla do mapy pojata.
Jinak se na mapě sledují i některé obměny slova sýr (pův. gen. tvar sýra ve funkci nominativu a hlásková varianta sr). Slovo tvaroh není na mapě z technických důvodů vyznačeno.
3 Území s hlavním sémantickým rozdílem – kde slovo sýr znamená ,tvaroh‘ – je poměrně ostře vyhraněno a na mapě je vyznačeno šrafováním. Jsou to dvě oddělené oblasti, jednak v Čechách v uzavřené enklávě na přechodu mezi střč. a jč. nářečími (s jádrem na Příbramsku a Benešovsku), která přechází až na pošumavské okrajové úseky, jednak na vých. Moravě a ve Slezsku (s výjimkou záp. Opavska). Českou část doplňuje ještě navazující areál sémanticky příbuzného dem. syreček s významem ,bochánek tvrdého tvarohu‘ v záp. části střč. nářečí.
Zhruba na témž území se význam ,naložený domácí sýr‘ vyjadřuje zpravidla souslovími. Z nich nejrozšířenější je střč. a vm. označení starý sýr, další dvojslovná označení (jč. kyselý sýra, slez. zaležený sýr, hořký sýr a val. peprný sýr) vytvářejí menší úseky. Sousloví se základem tvaroh jsou zase soustředěna do svč. oblasti; je to především rozptýleně se vyskytující označení oklihlý tvaroh (v b. 138 a 149 oslizlý t.), dále starý t. (v Podještědí) a perný t. (v okrajovém úseku náchodském).
Celkový obraz těchto lexikálních variant doplňují v Čechách ještě úseky s jednoslovnými pojmenováními, a to podkrk. ležák a hořčák, svč. klihák a perňák, jzč. peprňák (na Sušicku) a expresiva čapčoch a kakánek (v záp. části střč. nář.).
Nevyšrafovaná území jsou zároveň oblastmi, kde se významy slov sýr a tvaroh odlišují jako ve spis. jazyce. Přitom nemapované slovo tvaroh proniká v současné době i do archaických oblastí výrazu sýr s významem ,tvaroh‘; jen na Slovácku se slova tvaroh v nářeční vrstvě ještě neužívá.
Pokud jde o rozdíly slovotvorné a hláskoslovně, představuje se na mapě ještě výrazná oblast podob sýra, zahrnující víc než záp. polovinu Čech (zde všude jen v hláskové podobě sejra); přesahy do vč. oblasti mají patrně charakter inovační. Malý ostrůvek těchto podob na záp. Vsetínsku není na mapě zachycen. Vyznačen je však areál hláskové varianty sr ve Slezsku.
4 čapčoch jen nář. — Expresivum nejasného původu.
hořčák jen nář.; Kt podkrk., SSJČ nář. — Univerbizací, viz hořký sýr.
hořký sýr jen nář.; Kt podkrk. — Sousloví; adj. hořký (psl. *gorьkъ) a subst. sýr, viz tam.
kakánek jen nář.; Jg — Od kakat ,kálet‘, to z psl. *kakati.
klihák jen nář. — Univerbizací, viz oklihlý tvaroh.
kyselý sýra jen nář. — Sousloví; adj. kyselý (psl. *kysělъ) a subst. sýra, viz tam.
ležák jen nář. — Univerbizací, viz uleželý sýr.
oklihlý tvaroh jen nář. — Sousloví; adj. oklihlý (od slovesa oklihnout) a subst. tvaroh, viz tam.
oslizlý tvaroh jen nář. — Sousloví; adj. oslizlý (od slovesa osliznout) a subst. tvaroh, viz tam.
peprný sýr jen nář. — Sousloví; adj. peprný (od přejatého pepř) a subst. sýr, viz tam.
peprňák jen nář. — Univerbizací, viz peprný sýr.
perný tvaroh jen nář. — Sousloví; adj. perný (SSJČ zast.) z peprný (viz tam) a subst. tvaroh, viz tam.
perňák jen nář. — Univerbizací, viz perný tvaroh.
sr jen nář. — Sekundární slabikotvorné r, vzniklé hyperkorekcí, viz sýr.
starý sýr Jg, SSJČ ,uleželý sýr‘ — Sousloví; adj. starý a subst. sýr, viz tam.
starý tvaroh jen nář. — Sousloví; adj. starý a subst. tvaroh, viz tam.
sýr stč., Jg, SSJČ též ob. sejr, SSJ syr, pol. ser, hluž. sydr — Z psl. *syrъ. Předslovanská podoba nepochybně souvisí s *tvar-ogъ.
sýra SSJČ ob. sejra — Pův. látkový genitiv ve funkci nominativu, viz sýr.
sýr ,tvaroh‘ stč. (sled. význam nelze bezpečně ověřit ani vyloučit), Kt han. a val., SSJČ zast. a nář. ,tvrdý tvaroh‘ (!) — Viz sýr.
sýra ,tvaroh‘ SSJČ zast. a nář. ,tvrdý tvaroh‘ — Viz též sýr, sýra.
syreček ,bochánek tvrdého tvarohu‘ SSJČ zast. a nář. ,tvrdý tvaroh‘ — Dem. od sýr, viz tam.
tvaroh stč., Jg, SSJČ, SSJ, pol. twarog — Z psl. *tvar-ogъ, nejasného původu, patrně přejaté.
uhnilý sýr/tvaroh jen nář. — Sousloví; adj. uhnilý od slovesa hnít (z psl. *gniti) a subst. sýr/tvaroh, viz tam.
uleželý sýr jen nář. — Sousloví; adj. uleželý (tj. ,ležením změněný‘) od slovesa ležet (psl. *ležati) a subst. sýr, viz tam.
zezdřaný sýr jen nář. — Sousloví; adj. k zralý (od slovesa zrát, psl. *zьrěti) a subst. sýr, viz tam.
5 ,naložený domácí sýr‘:
starej sejra Ju 3, Ru 3 — staré sír Ju 6 — syr na staro Ju 7 — sejr Ju 2, 4, Ru 4 — sejra Ju 2, 3,
Ru 1 — sír Ju 6,
Ru 5 — sir Ru 5 — naloženej sejr Ju 1 — kézeopfol Po 1 — homolka ,sýr‘ Po 1
,tvaroh‘: tvaroh Po 1, Ju 1–4, 6, Ru 4 — sejra Ju 5 , Ru 2, 3 — syr Ju 7 — sír Ju 6, Ru 5 — sir Ru 5
6 sýr: SSA 2.88, OLA 1138
tvaroh: ASJ IV 281, AJŚ 287, AJPP 367, AJK 137
Jč