ČJA 1

100 knedlík (406a)

1    M         knedlík

knedle f. (kňedla 755, 756)

buchta (vařená buchta 303)

šiška (též 79)

haluška

halečka

S          knofel 737, -él 736 (obě nedubl.)

N          śliška 831, kluska 817, knedlík kinutej, kisanej, houskovej, rohlíkovej, tvrdej; knedle housková, žemlová, žemličková, rohlíková; šiška kvasňicová, kvasená, kvašená, kisaná, kislá, rohlíková, z rohlíkama; hałečka bjełkova; buchta moučná, velká, vařená

2                 Mapa sleduje zeměpisné rozdíly v označování knedlíku, tj. vařeného moučného jídla válcovitého tvaru, které se krájí jako příloha k masu (ne tedy samostatného jídla sladkého).

Vedle diferencí lexikálních byly zjištěny rozdíly slovotvorné (knedlík × knedle, haluška × halečka) a také morfologický rozdíl knedle/-a.

Podoba knedle/-a má poněkud větší rozsah, než je uvedeno v PRO E6 (zasahuje až na Zábřežsko a Jevíčsko). Fakultativní nář. atributy (např. knedle žemlová, šiška kvasená apod.) nebyly mapovány. U výrazu buchta pro odlišení od významu ,sladké pečivo‘ býval připojován atribut obligatorní (vařená buchta).

V horských oblastech jsou knedlíky jakožto moučné jídlo patrně pokrm novější, jinak šiškaknedlík jsou slova v sledovaném významu už středověká.

Srovnáním s nářečními názvy knedlíků ovocných (samostatného pokrmu sladkého) bylo zjištěno, že v tomto významu se slovního spojení vařená buchta užívalo častěji (též 301, 316 a body na Náchodsku a na Kladsku). Pak patrně přeneseno i na sledovaný význam (,knedlík k masu‘).

3                 Mapa znázorňuje lexikální a slovotvorné rozdíly, vytvářející nestejně velké ohraničené oblasti. Rozlohou výrazně převažuje areál slova knedlík, jež se užívá v této formě v celých Čechách a na Novoměstsku; navazuje na něj slovotvorná varianta knedle (na záp. polovině Moravy). Východní polovinu Moravy pak zaujímá oblast slova šiška, na niž navazuje ve Slezsku areál názvu haluška (na Příborsku, Frýdecku-Místecku a v přechodových nář. čes.-pol.) s variantou halečka (v opavské nář. skupině). Areál názvu knedlík je v již. Čechách dubletně doplněn archaickým pojmenováním buchta (často jen v úzu staré generace), jež se reliktně dochovalo též na Chodsku a na Kladsku. Slovo knedle proniklo, patrně později, i na sev. Valašsko a do přechodových nář. čes.-pol.

V mluvě měst se užívá téměř výhradně název knedlík, ve střm. oblasti častěji ve formě knedle.

4    buchta  v sled. významu jen nář.; Jg „k Bavorům knedlíkům říkají buchty, jinde toliko pečenému těstu na pekáči“, SSJČ vařené buchty nář. — Nejasného původu, snad z psl. *buch-, *puch- ,zvětšovat se, kynout‘ nebo přejato z něm., přenesením.

halečka  jen nář. (Jg hálečka nespecif. ,kulička‘) — Dem. od hálka z psl. *gala ,koule‘, specifikací významu.

haluška  jen nář.; Jg slc., SSJČ obl. ,různá jídla z těsta, např. knedlíky‘, SSJ ,druh vařeného moučného jídla‘ — Viz halečka.

knedle  Jg mor., SSJČ pomn., ob., často expr., SSJ knedl’a ,vaře


né moučné jídlo‘, např. ,ovocný knedlík‘, pol. knedel — Viz knedlík.

knedlík  stč., Jg, SSJČ, SSJ knedlík „správně knedl’a“, hluž. knedlík — Přejato z jihoněm. nář.

knofel  jen nář.; Kt — Přejato z něm., přenesením významu ,knoflík‘.

šiška  v sled. významu jen nář.; stč., Jg mor., SSJČ nář. (SSJ ,moučník z jemného kynutého těsta‘) — Z psl. *šišьka (od *šъka reduplikací pro krátkost slova), specifikací významu.

5    knedlík Ru 3 — knedlik Ju 1–6 — knedle Ju 6 — knedla Ju 6 — křesná knedla Ru 5 — šiška Ju 7

6    —

Hl