Slícná 715 (lécná 677), (v)osobná 658, 711, dríčná 731, 757

Xpjekná 102 nedubl., 301, 303, 308, 317

Nfešná 410, 430, 681, pohledná 106, 502, 14, sličná 752, vonaká 306, u̯adna 801, líbivá, krásná

2                 Nářeční ekvivalenty k spis. adj. hezký byly zjišťovány jako atributy k slovu dívka se sémantickým zaměřením ,hezká v tváři‘. Interpretace získaného materiálu je někdy obtížná, protože se sledovaný význam kříží s odstínem ,hezká vůbec‘ (např. postavou). Řadu nář. výrazů podobného významu nebo výrazů převzatých ze spis. jazyka (i polského) – fešná, líbivá, krásná, ladná, sličná, pohledná – bylo však možno odlišit, a proto nebyly mapovány.

3                 Hlavní územní diferenciace nář. ekvivalentů je na Moravě. V Čechách je situace celkem jednoznačná, jako základní je tam všude výraz hezká. Toto adjektivum zabírá též celou záp. polovinu Moravy a jako dubletní se vyskytuje i východněji téměř ve všech městech u mladé generace.

Základní moravskou podobou (počínaje oblastí střm.) je starý výraz pěkná, který pronikl i do Slezska, kdežto v Čechách se jako archaický udržuje jen na záp. a sev. okrajích.

K těmto dvěma adjektivům se řadí na vých. polovině Moravy a ve Slezsku tři navzájem se prolínající menší areály podob oblastních, a to střm. šikovná (Prostějovsko, Kroměřížsko a sev. Valašsko), slez. šumná (s přesahy na Valašsko) a vm. hodná, ve zbytcích též ze sev. Čech (dokládá i Kubín).

Z ostatních slov vytváří menší souvislé území ještě švárná (zejména na vých. Hlučínsku) a fajná (jako řidší dubleta na témž území). Další výrazy – hrská, dríčná, osobná a lícná – byly zachyceny vzácně, poslední uvedené přídavné jméno žilo donedávna v jč. nář., při výzkumu však už zde nebylo zachyceno.

4    dríčná  Kt, SSJČ dryčný zast. a nář., SSJ driečny ,pěkně urostlý, švarný‘ — K dřík ,kmen (stromu), trup (člověka)‘.

fajná  jen nář. — Přejato z něm.

hezká  stč., Jg, SSJČ — Podle Mch je základ v psl. *god-jь, společný s hodný. Z psl. *god-jь je však stěží hláskově vyložitelné. Holub-Kopečný uvažují o možné souvislosti s herský, viz hrská.

hodná  v sled. významu jen nář. — Přeneseně. Viz hezká.

hrská  jen nář.; Jg herský sic., SSJ herský zast., pol. dial. herski, harski — Pův. význam ,po pansku si vedoucí‘. Přejato ze sthn. (herisk ,panský‘).

lícná  jen nář.; stč. líčný ,lepý‘, Jg ,pěkný na pohled‘ (SSJ líčny ,mající kulaté tváře, dobře živený‘) — Souvisí s psl. *likъ, čes. líce.

osobná  jen nář.; stč. ,sličný‘, Jg ,vzhledný, veliký‘ — K subst. osoba.

pěkná  stč., Jg, SSJČ, SSJ pekný, pol. piękny, dluž. pěkny — Psl. *pěkrъ s analog. -ný podle sličný, souvisí s lat. pulcher.

šikovná  v sled. významu jen nář.; SSJ expr. — Přejato z něm.

šumná  Jg mor. a slc., SSJČ expr. a nář., SSJ hovor. (pol. szumny a hluž. šumny ,hlučný, okázalý‘) — Patrně přejato z pol.

švárná  Jg, SSJČ zast., též švarný kniž. a obl., SSJ ,urostlý, pěkný‘, hluž. šwarny (stč. švárný ,čistotný‘) — Přejato patrně z něm.

5    heská Ju 1–7, Ru 2, 3 — pjekná Ru 4 — p’ekná Ju 7 — hodná Po 1, Ru 5

6    ASJ IV 362:34b, AJK 1:5, OLA 1931

Bh