S          lícná 715 (lécná 677), (v)osobná 658, 711, dríčná 731, 757

X          pjekná 102 nedubl., 301, 303, 308, 317

N          fešná 410, 430, 681, pohledná 106, 502, 14, sličná 752, vonaká 306, u̯adna 801, líbivá, krásná

2                 Nářeční ekvivalenty k spis. adj. hezký byly zjišťovány jako atributy k slovu dívka se sémantickým zaměřením ,hezká v tváři‘. Interpretace získaného materiálu je někdy obtížná, protože se sledovaný význam kříží s odstínem ,hezká vůbec‘ (např. postavou). Řadu nář. výrazů podobného významu nebo výrazů převzatých ze spis. jazyka (i polského) – fešná, líbivá, krásná, ladná, sličná, pohledná – bylo však možno odlišit, a proto nebyly mapovány.

3                 Hlavní územní diferenciace nář. ekvivalentů je na Moravě. V Čechách je situace celkem jednoznačná, jako základní je tam všude výraz hezká. Toto adjektivum zabírá též celou záp. polovinu Moravy a jako dubletní se vyskytuje i východněji téměř ve všech městech u mladé generace.

Základní moravskou podobou (počínaje oblastí střm.) je starý výraz pěkná, který pronikl i do Slezska, kdežto v Čechách se jako archaický udržuje jen na záp. a sev. okrajích.

K těmto dvěma adjektivům se řadí na vých. polovině Moravy a ve Slezsku tři navzájem se prolínající menší areály podob oblastních, a to střm. šikovná (Prostějovsko, Kroměřížsko a sev. Valašsko), slez. šumná (s přesahy na Valašsko) a vm. hodná, ve zbytcích též ze sev. Čech (dokládá i Kubín).

Z ostatních slov vytváří menší souvislé území ještě švárná (zejména na vých. Hlučínsku) a fajná (jako řidší dubleta na témž území). Další výrazy – hrská, dríčná, osobná a lícná – byly zachyceny vzácně, poslední uvedené přídavné jméno žilo donedávna v jč. nář., při výzkumu však už zde nebylo zachyceno.

4    dríčná  Kt, SSJČ dryčný zast. a nář., SSJ driečny ,pěkně urostlý, švarný‘ — K dřík ,kmen (stromu), trup (člověka)‘.

fajná  jen nář. — Přejato z něm.

hezká  stč., Jg, SSJČ — Podle Mch je základ v psl. *god-jь, společný s hodný. Z psl. *god-jь je však stěží hláskově vyložitelné. Holub-Kopečný uvažují o možné souvislosti s herský, viz hrská.

hodná  v sled. významu jen nář. — Přeneseně. Viz hezká.

hrská  jen nář.; Jg herský sic., SSJ herský zast., pol. dial. herski, harski — Pův. význam ,po pansku si vedoucí‘. Přejato ze sthn. (herisk ,panský‘).

lícná  jen nář.; stč. líčný ,lepý‘, Jg ,pěkný na pohled‘ (SSJ líčny ,mající kulaté tváře, dobře živený‘) — Souvisí s psl. *likъ, čes. líce.

osobná  jen nář.; stč. ,sličný‘, Jg ,vzhledný, veliký‘ — K subst. osoba.

pěkná  stč., Jg, SSJČ, SSJ pekný, pol. piękny, dluž. pěkny — Psl. *pěkrъ s analog. -ný podle sličný, souvisí s lat. pulcher.

šikovná  v sled. významu jen nář.; SSJ expr. — Přejato z něm.

šumná  Jg mor. a slc., SSJČ expr. a nář., SSJ hovor. (pol. szumny a hluž. šumny ,hlučný, okázalý‘) — Patrně přejato z pol.

švárná  Jg, SSJČ zast., též švarný kniž. a obl., SSJ ,urostlý, pěkný‘, hluž. šwarny (stč. švárný ,čistotný‘) — Přejato patrně z něm.

5    heská Ju 1–7, Ru 2, 3 — pjekná Ru 4 — p’ekná Ju 7 — hodná Po 1, Ru 5

6    ASJ IV 362:34b, AJK 1:5, OLA 1931

Bh