94 šťavel (1349)

1    M         zaječí zelí — zajičí zelí (zajíčí z. 507, zajčí z. 673, 703, 748) — zajačí z.

ptačí zelí 464 (ptači z. 512)

zajynčo kapusta (zajunčo k. 831, 833)

zaječi salát 604, 624, 625, 652 — zajičí salát (z. sałát 745, zajíčí s. 511)

žabí salát 617

zaječi chlib 647 — zajičí chléb 632, 822 (zajiči chlyb 830, zajičí chlebíček 636)

zaječí pisk 608, 613 — zajiči pysk 672, 811

zajiči ščudłek

ščudłeček 803, 806

zaječí jetelinka (též zaječy ďeťelinka 721) — zajičí jetelinka (zaječi jetelenka 652)

zajičí jetelina 616, 656 (z. ďiťelyna 701)

zaječí jetel 723, 653 — zajičí j. 602, 611, 631

kyselá jetelinka 648, 666 (k. jetelina 713, 714)

jetelenka 650, 667 (jatilek 516)

ptačí víno

zajiči ščavlik 657 (žabi ščavlik 628, zajičí ščív 680, zajiči ščab 815, zajiči ščap 817, vraňí ščáb 747)

ščavel 605, 669, 670

S          zajičiňec 824 nedubl., zajičok 827, zajiči bochta 638 nedubl., zajičí kiselka 746 nedubl., zajunčkove liśći 831,
zverčija kapusta 755 nedubl., zajíčí melí 634 nedubl., lesňí melí 634 nedubl., ďivoká jatelenka 668 nedubl., ďi-
voké zelé 703, jarozelí 616

N          valdmajstr 618, zajiči řepka 824, královo zelí 715

2                 Zjišťovalo se nář. pojmenování pro šťavel kyselý (bot. rod Oxalis), drobnou bylinu nakyslé chuti s trojčetnými listy podobnými listům jetelovým, rostoucí pouze ve stinných jehličnatých lesích. Její nář. název nemohl být tedy zapsán tam, kde lesy nejsou. Pronikání odborného názvu do nářečí je minimální patrně proto, že rostlina nepatří mezi druhy, se kterými se žáci seznamují na základní škole.

Mapuje se nářeční stav na Moravě. V Čechách se výzkum prováděl pouze ve vybraných obcích podle opěrné sítě bodů a přinesl jen malé rozdíly v pojmenování (zaječí jetel × lesní jetel × jetýlek).

Naprostou většinu nář. pojmenování vytvářejí sousloví (adj. + subst.). Substantivní část je motivována buď některými druhy potravin (zelí/kapusta, salát, víno, chléb, buchta) nebo podobností šťavelových listů s jetelem (jetelinka/ščudlek). Jako přívlastek se uplatňuje adjektivum zaječí, méně často pak ptačí, žabí, vraní, kyselý, lesní a divoký. Malá skupina sporadických pojmenování je tvořena z nář. označení šťovíku (kyselost je společnou vlastností šťavele i šťovíku) specifikovaných adj. odvozeným od názvu zvířat (zaječí kyselka, z. šťavlík, žabí štávlík, vraní šťáb). Adj. zaječí, ptačí, žabí apod. mají ve vztahu k substantivu depreciační charakter. V některých případech není jisté, zda jde o skutečné pojmenování rostliny nebo zda je to jen aktuální popisné spojení (lesní jetýlek, divoká jetelinka aj).

Kromě rozdílů lexikálních sledujeme na mapě také rozdíly hláskové u adj. zaječí (zaječí × zajičí × zajačí). Lexikální ekvivalenty slova jetel jsou probírány ve III. díle ČJA (viz III-108) a hláskové podoby slova zelí v oddíle věnovaném hláskosloví (viz V-44a).

3                 Zaječí zelí je nejběžnějším nář. pojmenováním šťavele na Moravě. Soustředěně se vyskytuje na dvou územních celcích. Větší západní zabírá střed Moravy a sahá až na Novoměstsko, menší východní zahrnuje sev.