ČJA 2
81 piliny (1332)
1 M piliny (-ly- 738)
drťiny
trťini 462, 518 (trec’iny 819)
řeziny (též 514, 736, řa- 831, 832)
řez m. (řoz 833–836) — řyz (řez 801)
2 Zkoumalo se nář. označení pro nejdrobnější odpadky vznikající při řezání dřeva pilou. Tam, kde se vyskytuje jen slovo piliny, znamená jak dřevěný odpad při řezání pilou, tak piliny ze železa. Pouze v oblastech jiných lexémů (řeziny, drtiny) mají tyto výrazy pouze význam ‚piliny dřevěné‘.
Nář. materiál se diferencuje především lexikálně, méně slovotvorně (řeziny × řez) a hláskoslovně (řez × řiz).
3 Na mapě vystupuje lexikální trichotomie většinového pojmenování piliny a názvů drtiny a řeziny.
Na celé záp. polovině Moravy vytváří velkou oblast lexém drtiny. Druhým výrazným areálem je ve slez. a ve vm. dialektech bez již. úseku a ve vých. části střm. nářečí oblast lexému řeziny. Jeho slovotvorná varianta řez je na Hlučínsku a Jablunkovsku, hlásková obměna řiz je ojediněle doložena zejména z okrajů západoopavského nář. typu.
Na celém zbývajícím území Čech a Moravy se vyskytuje označení piliny, které proniká i do oblastí výskytu slov řeziny a drtiny.
Situace ve městech v podstatě odpovídá venkovskému okolí, pojmenování piliny je však progresivní.
4 drtiny Jg, SSJČ — Od drtit (to od psl. *dьr-tь ‚něco rozdrceného‘).
piliny Jg, SSJČ, SSJ, hluž. — Od pilovat.
řez v sled. významu jen nář. ; Jg slc., Bš řezí, hluž. rěz — Od řezat, viz řeziny.
řeziny Jg, SSJČ říd., SSJ rezina hromadné, Bš řezivy, hluž. rězyna sg. — Derivací od psl. *rěžǫ, rězati.
řiz jen nář. — Od řezat, viz řeziny, dále úžením sekundárně zdlouženého řez, viz tam.
trtiny jen nář.; stč., Jg, pol. trociny — K třít (staré deverbální adj. trtý).
5 piliny Po 1, Ju 1–6, Ru 2–5
6 AJŚ 328, AJK 203, SSA 4.52
Mj
