80/221.9 uzel (583)

1    M         (h)uzel (též 508 nedubl., 615 nedubl., 616 nedubl., 619 nedubl., 631 nedubl., 654 nedubl., 660 nedubl., 661 nedubl., 61, 64, 73, -él 519, 520, 644, též 62, 626 nedubl., 627 nedubl., 633 nedubl., 651, vynzeu̯ 831–836, 84)

suk (též 59, 91, 92, 94)

X          huzel 301–321, 323, 324, 328, 330–332

N          na zadrmo 106–108, 124, 140, 219, 233, 503, 511, 514, 611, na zádrmo 411, 452, na knop 604, na vazmu 103

2                 Nář. pojmenování pro uzel („to, co vznikne svázáním, provléknutím niti, provazu, utažením smyčky apod.“) jsou diferencována lexikálně a hláskoslovně. Hláskové jevy (protet. h- v záp. Čechách aj.) budou v úplnosti zachyceny v oddíle věnovaném hláskosloví.

Ty lexémy, jejichž výskyt je omezen jen na přesný kontext „uvázat na…“ s významem ,uvázat na pevný uzel‘, např. na zadrmo, nebyly mapovány.

3                 Mapa zobrazuje lexikální dichotomii uzel – suk. Kromě oblasti střm. nářečí a Slovácka s již. Valašskem, kde se užívá pojmenování suk, byl na celém zkoumaném území zachycen název uzel (v oblasti přechodového pásu čes.-pol. s rozloženou nosovkou a archaickým náslovným v- v podobě vynzel).

Situace ve městech je v podstatě shodná s příslušným venkovským okolím.