2                 Při zkoumání nář. tvarů 3. os. pl. min. času slovesa být rodu mužského neživ. a ženského byly zachyceny četné rozdíly vycházející z nář. hláskoslovných diferencí: bili × były × beli × bele × bl. Na sousední slovenštinu navazuje podoba boli.

Z příčestí l-ového byl připojením plurálové koncovky -y vzniká tvar byly, shodný se spis. grafikou. Stejně jako na mapě ČJA 4-430 byli 3. os. pl. min. č. m. živ. zaznamenáváme ekvivalenty v jejich vyslovovaných podobách zasahujících fonémy y a l.

V některých oblastech se v důsledku vývoje odlišují nář. podoby 3. os. pl. min. č. rodu mužského neživ. a ženského od rodu mužského živ. (viz šrafa), jinde obě formy splynuly: v celých Čechách a na části Moravy došlo k splynutí obou i-ových vokálů, srov. bili. Ve střm. nář. se však uskutečnily další hláskové změny, jejichž výsledkem jsou podoby bl a bele (užívané pro všechny tři rody), jsou reflexem vývoje y > e,  (srov. PRO D2ab), ale rovněž odrazem splynutí koncového y s i > i (-ly > -li > -le/-l, srov. PRO F1, D2ab).

Diference byly zaznamenány na části Moravy a ve Slezsku. V areálech muž. živ. variant beli a bél (srov. mapa ČJA 4-430 byli 3. os. pl. min. č. m. živ.) je doložena neživ. hlásková podoba bele. V oblasti vymezené izoglosou PRO F2a (Valašsko a Slezsko), tj. na území, kde se rozlišuje dvojí i (i, y) a dvojí l (l, ł, příp.  – srov. PRO E4ab), byly zapsány formy byli (živ.) a były, byy (neživ.).

3                 Na mapě se vydělují střm. nář. hláskovými obměnami bele a v centrálním úseku bl.

Na Valašsku a ve Slezsku byla zapsána varianta były. V b. 755 byla zachycena ojedinělá forma boli. Na ostatním území je doložena podoba bili.

Situace ve městech zhruba odpovídá venkovskému okolí.

4    bele  hluž. su byłe

boli  sloven.

byly  stč., Db, Tk, MČ

były  pol. były

5    bili Po 1, Ju 1–3, 6, Ru 1–5 — były Ju 7

6    OLA 2555

Ir