2                 Nářeční pojmenování pro výmět koně se diferencují především lexikálně, v menší míře též slovotvorně (např. kobylinec × kobylenec × kobylanec × kobylec × kobylák) a hláskoslovně (např. kobylinec × kobelinec, homolka × homulka).

Naprostou většinu nář. pojmenování lze z hlediska jejich původu rozdělit do dvou skupin: Jednu tvoří pojmenování vzniklá derivací od substantiva kobyla a kůň (např. kobylec, kobylák, kobylinec, kobylina, koninec), druhou pak pojmenování vzniklá přenesením na základě tvarové podobnosti sledované reálie, zejména s různými druhy pečiva (kobližka, knedlík, bulka, buchtička, peciválek; homolka). Lze se domnívat, že zprostředkujícím článkem pro užívání názvů z oblasti pečiva je hláskově podobný název kobliha, původně zřejmě žertovná obměna slova kobylina. Obě skupiny pojmenování jsou poměrně výrazně odděleny i zeměpisně.

U výrazů vzniklých přenesením informátoři porůznu specifikovali daná označení adjektivními přívlastky, např. koňský/koncký, kobylčí/kobylí kobliha (homolka, …). Většinou však byla pojmenování zapsána bez specifikujících přívlastků, jichž se v běžné komunikaci navíc zpravidla neužívá, a proto jsme je z mapování vyloučili. Přívlastek mapujeme pouze ve spojení koncké hovno.

Výrazy byly nezřídka zapisovány v množném čísle; v zájmu jednotného řešení mapy jsme je převedli do čísla jednotného; k tomu jsme namnoze využili zápisů z KLA.

3                 Proti relativně jednoduché situaci na Moravě a v přilehlé části Čech, kde se vyskytují výrazy odvozené od substantiv kobyla a kůň, vystupuje poměrně pestrá situace na zbývajícím území Čech, kde jsou soustředěny především výrazy vzniklé na základě přenesení.

Z nář. ekvivalentů se základem kobyl- dosahuje největšího rozšíření výraz kobylinec; vyskytuje se v již. Čechách (Prachaticko, Českobudějovicko, Doudlebsko) a odděleně na většině Moravy s přilehlými vých. oblastmi Čech podél čes.-mor. zemské hranice. Slovotvorná varianta kobylenec byla zapsána jednak na záp. Moravě, jednak podél hranice mezi nář. střm. a vm., forma kobylanec se nachází sev. od Vysokého Mýta, mezi Novým Městem na Mor. a Boskovicemi a dále na Holešovsku, již. od Příbora a na Hlučínsku. V záp. skupině slez. nář. byla zapsána hlásková varianta kobelinec. Již. Královéhradecko a Vysokomýtsko charakterizuje podoba kobylák, pojmenování kobylec se vyskytuje roztroušeně v Čechách. Na již. Ledečsku, Táborsku s výběžky na Strakonicko a přes Třeboňsko do doudlebského úseku byl zachycen nář. ekvivalent kobylina; ten byl zapsán též na Plzeňsku. Výraz kobylčina byl zaznamenán na Táborsku, varianta kobylinco na Těšínsku.

Jablunkovsko a Vsetínsko s výběžkem táhnoucím se podél česko-slovenské státní hranice až ke kopaničářským nářečím dokládají výraz koninec.

Pojmenování vzniklá přenesením se soustřeďují v Čechách. Severní Čechy se vyznačují výrazem homolka (v širším Podkrkonoší, odděleně též na jz. Strakonicku) a hláskovou variantou homulka (náchodský úsek s Kladskem). Jižně od tohoto areálu je rozšířen výraz peciválek. Širší lounský úsek charakterizuje výraz bulka, sz. polovinu střč. dialektů, západní okraj Čech a již. polovinu zč. nář. pojmenování kobližka. Na sev. Ledečsku je rozšířen výraz kobliha; ten byl porůznu zapsán též v areálu formy kobližka i jinde v Čechách. Pojmenování koblih bylo zachyceno na vých. Doudlebsku, jv. Vysokomýtsku a již. Ledečsku. Z členitého areálu ve stř. Čechách zabírajícího Kolínsko, Benešovsko, Rakovnicko, Plzeňsko s výběžky až na Strakonicko je doložen výraz knedlík, na sever od Českých Budějovic bylo zapsáno označení buchtička.

Dvojslovné pojmenování koncké hovno pochází zejména z již. Čech, z Chodska a sev. Plzeňska, a to v naprosté většině v dubletě s jinými pojmenováními.

Situace ve městech je shodná s nářečním okolím, česká pohraniční města dokládají pouze výraz kobliha (ojed. kobližka).

4                 U nář. ekvivalentů derivovaných od substantiv kobyla a kůň je zpravidla možná alternativní motivace adjektivem kobylí a koní.

buchtička  v sled. významu jen nář. — Přenesením dem. k buchta.

bulka  v sled. významu jen nář. — Přenesením (Jg dem. k bula, boule ‚kulatá houska‘, SSJČ ‚levné pečivo podobné žemli‘).

burátko  jen nář. — K adj. burý, psl. *burъ ‚hnědý, šedý‘, srov. pol. nář. burak ‚kůň šedé barvy‘.

homolka  v sled. významu jen nář. — Přenesením (SSJČ ‚tvaroh nebo sýr uhnětený do tvaru malé homole nebo bochníčku‘, ‚tvarůžek‘).

homulka  jen nář. — Hlásková obměna výrazu homolka, viz tam.

klidí n.  jen nář. — Ke slovesu klidit ‚čistit‘, stč. též ‚vykonávat potřebu‘.

knedlík  v sled. významu jen nář. — Přenesením.

kobelinec  jen nář. — Hlásková obměna výrazu kobylinec, viz tam.

koblih  jen nář.; Kt — Přenesením.

kobliha  v sled. významu jen nář. — Přenesením, pův. zřejmě žertovná obměna slova kobylina.

kobližka  SSJČ ob. kobližky pl., Kl kobyliška — Dem. ke kobliha, viz tam.

kobylák  jen nář. — Ke kobyla.

kobylanec  jen nář.; Kt na Mor., SSJČ nář. — Ke kobyla.

kobylčina  jen nář. — Ke kobyla.

kobylec  jen nář. — Ke kobyla.

kobylenec  jen nář.; Kt na Mor., SSJČ nář. — Ke kobyla.

kobylina  SSJČ říd. — Ke kobyla.

kobylinco  jen nář. — Viz kobylinec, příklonem k střednímu rodu vlivem výrazu hovno.

kobylinec  Jg, SSJČ, Bš, SSJ — Ke kobyla.

kobylka  v sled. významu jen nář. — Ke kobyla.

koňák  v sled. významu jen nář. — Ke kůň.

koninec  Jg, SSJČ, Bš — Ke kůň.

koncké hovno  jen nář. — Popisné pojmenování tvořené nář. adj. kon- cký a substantivem hovno.

kotkoda  jen nář. — Nejasné, patrně v návaznosti na něm.

peciválek  v sled. významu jen nář.; Kt u Hradce Králové — Přenesením (Jg peciválka „prázdná buchtička, která se při

chlebu peče“, SSJČ též peciválka nář. ‚druh pečiva podobného vdolkům‘, Bš ‚bramborový koláček‘ Žďársko).

trpalky  pl. v sled. významu jen nář. — Přenesením (Kt trpalka obyč. v mn. č., SSJČ pomn. nář., Bš záp. Morava, u všech ‚škubánky‘).

5    kobilinec Ru 5 — kobilenec Ju 6 — kobilanec Ju 4 — koňinec Ju 7 — knedlik Ju 1, 2, 3, — knedlík Ju 5, Ru 2, 4 — konski hono Po 1 — koňskí hovno Ru 1 — buchta Po 1 — koňskí bopki Ru 1

6    —

Ši