ČJA 2

124 hraniční kámen v polích (1195) —

1    M         mezňík

mezák 748–750

súmezňík 741, 753

soumezňák 628, 732

námezňik 104, 112

patňík

kop’ec 834–836

cíl 301,302

d (hraňičňi sád 658)

sádňík

sádovec — sázovec 245, 255

hranečňík (-ňe- 831) — hraňičňík 462, 811, 816

hranečák (hranečňák 685, 825, 828) — hraňičák (hraňičňák 736, 737, hraňičář 704)

hraňičňi kameň (hraňičny kameň 801, 820, 832, hranečny k. 814, 822)

N          hranice 254, hraňica 82, hraňička 254, kámen 418, medza 755, súmez 757, hraňičňi kamen 42, hraňičňi kámen 63

2                 V nář. pojmenováních pro hraniční kámen v polích se projevily výrazné diference lexikální i slovotvorné (např. sádsádníksádovec).

Ve spisovném jazyce slouží k označení sledované reálie jednak pojmenování s významem obecnějším (hranečník, hraničník ‚hraniční kámen nebo vůbec předmět označující hranice, např. státní, obecní‘), jednak speciální termíny označující hraniční kámen mezi dvěma pozemky (mezník, zastaralý výraz sád). Po kolektivizaci zemědělství reálie téměř zanikla. Dubletně se vyskytující termíny jsou v nářečí významově specifikovány jen ojediněle: sádovec ‚kámen mezi poli‘, hraničák ‚kámen mezi katastry‘.

Pravidelné krácení -í- v příponě (např. hranečnik) má poněkud větší rozsah, než jak je uvedeno v PRO A1b. Uplatňuje se navíc především na Holešovsku a sev. od Břeclavi.

Výzkum nebyl prováděn v pohraničních městech.

3                 Základní lex. rozdíly představují názvy mezníksádhranečník a jejich slovotvorné varianty. Většinový výraz mezník zabírá téměř celé Čechy s malými přesahy na jz. Moravu. Vedle jiných pojmenování se základem -mez- (mezák, soumezník, soumezňák) byl zjištěn též na moravsko-slovenském pomezí. Termín sád tvoří jednak mikroareály na Klatovsku a Českobudějovicku, jednak rozsáhlý areál ve střední části střm. dialektů a v sev. úseku čes.-mor. nářečí; na jihu na něj plynule navazuje slovotvorná varianta sádovec, na Žďársku a vých. Brněnsku varianta sádník. Jen ojediněle byla zapsána podoba sázovec (Ledečsko). Pro většinu území Moravy a Slezska jsou však charakteristická pojmenování se základem hranič-/hraneč-. Výraz hranečník zahrnuje oblast vm. nářečí s přilehlým okrajem nář. střm. a ve Slezsku především širší Opavsko. Podoba hraničák je zase typická pro Zábřežsko, Litovelsko a převážnou část Slezska; její varianta hranečák se vyskytuje nejčastěji na jz. části Valašska. Ve Slezsku se oblasti výskytu hranečníkhraničák většinou prostupují. Sousloví typu hraniční kámen bylo doloženo především z česko-polského pomezí. Výraz patník, vyskytující se vždy v dubletě s názvem mezník, byl zaznamenán zejména na Roudnicku, Mělnicku a jvč. okraji. Na zkoumaném území byly sporadicky zjištěny ještě názvy cíl (Chodsko) a kopec (Jablunkovsko). Ve městech je situace v podstatě shodná s venkovským okolím.

4    cíl  v sled. významu jen nář.; Jg, SSJ ciel oblast. (stč. ‚hranice‘) — Přejato (střhn. zil).

hranečák  jen nář. — Univerbizací z hranečný kámen.

hranečník  Kt, SSJČ — Odvozeno od adjektiva hranečný.

hraničák  v sled. významu jen nář.; SSJČ nář. — Univerbizací z hraniční kámen.

hraničník  Jg, SSJČ, SSJ (pol. granicznik ‚znak vymezující hranice‘) — Odvozeno od adjektiva hraniční.

hraniční kámen  Kt hraničný kámen, SSJČ též zast. hraničný kámen, SSJ hraničný kameň — Sousloví.

kopec  v sled. významu jen nář.; Jg ‚mezní kopec‘, pol. kopiec, hluž. kopc ‚hraniční hromada nebo kopec‘ (stč. ‚hranice‘) — Patrně elipsou ze spojení hraniční, mezní kopec. Přírodní i uměle navršené kopce mívaly při označení hranic stejnou funkci jako hraniční kameny. Někdy byly do nich ještě vsazovány i kameny.

mezák  jen nář. — Univerbizací z mezní kámen.


mezník  stč., Jg, SSJČ, SSJ medzník — Odvozeno od adj. mezní.

námezník  v sled. významu jen nář. — Odvozeno od adj. námezní, to z předložkového výrazu na mezi.

patník  v sled. významu jen nář. (Jg ‚kámen zakulacený u vrat nebo kdekoli na rohu v základu‘, SSJČ ‚ochranný kámen, obyčejně postavený u silnice, na rozích budovy, u vrat‘ apod.) — Odvozeno od adj. patní.

sád  Jg, SSJČ zast. — Od saditi, psl. *saditi ‚sázet, osazovat‘.

sádník  jen nář. — Odvozeno od adj. sádný.

sádovec  jen nář. — Odvozeno od adj. sádový.

sázovec  jen nář.; Jg. mor. — Viz sádovec; -d-/-z- patrně vlivem iterativa sázet, psl. *sadjati.

soumezňák  jen nář. — Univerbizací ze soumezný kámen (SSJČ soumezný ‚mající společné meze, hranice‘).

soumezník  jen nář. (Jg soumezník ‚polní soused‘) — Odvozeno od adj. soumezný.

5    mezňik Ju 2–4 — mezňík Ju 5 — hraňičňik Po 1, Ju 6 — súmezňí kameň Ru 5 — flok Ru 2–4 — grenšejn, kámen Po 1

6    —

Pl