ČJA 2

227 vánočka (2104) — mapa s. 473

1    M         vánočka (vja- 755)

houska

husce f. 118, 119

šťedrovňice (šťedrák 113)

šťedrovka

calta (celta 43)

pletenka 678, 752 (-énka 503)

pleteňice

pletenec 504, 679, 727, 49

žemle 136, 502, 615

vandrovňice 214, 215

štrycle, štricle (štrice 137, 461) — štrucla (štruzla 826, strucla 802) — trucle 137, 644

N          křóťinka 613

2                 Zjišťovala se nář. pojmenování pro pečivo podélného tvaru pletené z pramenů kynutého těsta a pečené
o Vánocích. Nář. materiál se diferencuje hlavně lexikálně, méně slovotvorně (např. štědrovnice × štědrovka; ple-
tenice
× pletenec × pletenka) a málo hláskoslovně (např. štricle × štrucle).

Kromě několika výrazů přejatých jsou nář. označení motivována buď dobou, kdy se uvedené pečivo při-
pravovalo (Vánoce = vánočka, Štědrý den = štědrovka), nebo způsobem zhotovení a tvarem (pletenka, houska),
popř. určením (pro vandrovníky = vandrovnice).

V oblasti vm. nářečí jde o reálii poměrně novou; tam se peklo jiné pečivo (např. makovec). Bš dokládá od-
tud slovo skłádanka, ale to nebylo naším výzkumem zachyceno.

Na Mladoboleslavsku (např. v b. 214) má plurálová forma vánočky též význam ‚pracovní volno chasy
o vánočním týdnu‘, SSJČ ‚prázdno při střídání služby (v hospodářství) kolem Nového roku‘, srov. také sloveso
vánočkovat ‚mít pracovní volno‘.

3                 V podstatě na celém zkoumaném území je dnes už běžný výraz vánočka. Ten se na větší části Moravy
vyskytuje nedubletně. V Čechách je situace složitější; vedle slova vánočka se zde totiž pravidelně užívá ještě
označení houska (na Kladsku husce). Ve větších celcích na okrajích Čech se výraz vánočka (spíš výjimečně
výraz houska) střídá s dalšími tradičními pojmenováními, a to v již. Čechách a na Domažlicku s výrazem cal-
ta
, v záp. polovině svč. nářečí se slovem štědrovnice (na již. okraji uvedené oblasti se slovotvornou variantou
štědrovka). Výraz štědrovnice vytváří dále enklávu na Třebíčsku. Na Litomyšlsku je ještě malé kompaktní
území výrazu pletenice. Další slovotvorné varianty od téhož základu se vyskytují sporadicky zvláště na
Moravě.

Ve Slezsku a na Moravě byl vedle označení vánočka u starší generace zapsán přejatý výraz štrucle (sev.
část Slezska), štrycle (zejména sev. okraj vm. nářečí a širší Boskovicko) a trucle (Zábřežsko).

Ve všech městech se užívá slova vánočka, případné jiné nář. ekvivalenty mají návaznost na své venkovské
okolí.

4    Výrazy calta, houska, štrycle, žemle, pleténka mají v nářečích také význam ‚podlouhlý chléb‘ a ‚houska‘ (srov. I-133 podlouhlý
chléb, I-137 houska).

calta  jen nář.; Kt (stč. ‚houska‘, Jg též calda ‚veliký pletenec‘, SSJČ
nář. ‚druh koláčů, placka‘, hluž. calta ‚houska‘) — Přejato ze
střhn. (něm. dial. Zaltl).

houska  Jg též houska vánoční, SSJČ obl. (stč. húska ‚houska‘) —
Podle Mch přenesením významu (houska dem. od husa); vá-
nočka velikostí a tvarem připomíná upečenou husu.

husce  f. jen nář. (stč. húscě ‚houska‘, Jg ‚podlouhlý chléb, houska‘)
— Přenesením významu formálního dem. k husa, viz houska.

pletenec  v sled. významu jen nář.; Jg (též ‚koláč, pečivo šestineděl-
kám do kouta‘), SSJ (SSJČ ‚pletené a do kruhu stočené peči-
vo‘) — Od adj. pletený, to od zákl. plet- (‚plésti‘).

pletenice  v sled. významu jen nář.; Jg, SSJ pletenica (stč. ‚splétané
pečivo‘, SSJČ ‚velká pletená houska‘) — Viz pletenec.

pletenka  v sled. významu jen nář.; Jg, SSJ (SSJČ též pleténka, ple-
týnka
, pletynka poněk. zast. a nář. ‚velká pletená houska‘) —
Viz pletenec.

štědrovka  Jg, SSJČ poněk. zast. ob., též štědrůvka nář. — Viz štěd-
rovnice.


štědrovnice  Jg, Kt též štědrovnička, SSJČ poněk. zast. ob. (SSJ
štědrák ‚druh koláče, který se jí na Štědrý večer‘) — Od adj.
štědrý; štědrovnice se pekly a jedly o Štědrém dni.

štrucle  jen nář.; pol. strucla (Kt štrucla i štruca ‚podlouhlý chléb‘
Ostravsko) — Přejato z něm.

štrycle  jen nář. (SSJČ ‚podlouhlý chléb, podlouhlé pečivo‘) —
Přejato z něm.

trucle  jen nář. — Přejato z něm.

vandrovnice  v sled. významu jen nář. — Od adj. vandrovní, to od
vandr (SSJČ ‚cestování‘; srov. nář. slez. vandrovat ‚střídat
o vánocích službu u sedláka‘).

vánočka  Jg též vánočnice a houska vánoční, SSJČ, SSJ vianočka
hovor. — Univerbizací z vánoční houska, vánoční buchta.

žemle  v sled. významu jen nář.; Kt Policko (Jg i SSJČ ‚houska‘) —
Přejato z něm.

5    vánočka Ju 3, 4 — vanočka Ru 4 — houska Ju 2, 4, 5, Ru 1–4 — šťedroka Ju 1

6    —

Bh