ČJA 4

55        soudci dat. sg. m. (2009) mapa s. 109

1    M         souci (-u 641, 672)

soucovi (súcovjy 701, syn- 818, 831, 833, 834, 836, sun- 832, 833, 835, 836, 84) — sucoji 802, 804,
805 — soucoj

soucímu (-imu 717)

soucemu

2                 Morfologické rozdíly spočívají v přiřazení k různým deklinacím (srov. ČJA 4-3 soudce nom. sg. m.): jmenné (soudci – od původu ja-kmen, soudcovi), zájmenné (soudcemu) a složené (soudcímu, k případným hláskovým obměnám
-imu, -imo atd. srov. PRO Alb, PRO D2abc).

Hláskoslovné rozdíly se soustřeďují na obměny koncovky -ovi (srov. ČJA 4-53 sousedovi dat. sg. m.). Zakončení -i je spíše výsledkem vývoje ’u > i, nikoliv uchováním starého pův. stavu, kdy se tento typ maskulin skloňoval podle ja-kmenů (vzor růže). Zakončení bez provedené přehlásky (-u) by bylo možné očekávat na Moravě  (k územnímu rozsahu změny ’u > i v morfologickém postavení srov. mapu ČJA 4-56 noži dat. sg. m.), výzkum je však zachytil pouze ve dvou lokalitách na Kroměřížsku. Celkový rozsah nemohl být zjištěn, protože se na tomto území uplatňuje forma -ovi, popř. -ímu.

Hlásková skupina -dc- (soudci) ve výslovnosti splývá v -c- (souci). Výslovnost s uchovanou skupinou
(např. soutci) je nesoustavná, nevyskytuje se na souvislém území, a nebyla proto na mapě zachycena.

Nemapovány zůstaly formy vycházející z útvarů od původu adjektivních (např. tvar dat. sg. soudnému,
nom. sg. soudný, nebo dat. sg. soudném, svědčící o vyrovnání dativ-lokál): byly zaznamenány zejména v sev. po-
lovině vm. nářečí.

3                 Tvaroslovná trichotomie soudci × soudcovi × soudcímu je ostře územně vymezena:

Tvaru soudci se užívá v Čechách s výjimkou vých. části svč. nářečí, dále na přilehlém zm. okraji a na
Novoměstsku a záp. Boskovicku. Koncovka -ovi je příznačná pro vých. polovinu Moravy a pro slez. nářečí, jako
dubletní je doložena z mikroareálu na Mladoboleslavsku, na jzm. okraji, na Brněnsku a v již. části vm. nářečí
(k rozsahu jejích obměn srov. ČJA 4-53 sousedovi dat. sg. m.). Tvarem soudcímu se vyčleňují nářečí na Slovácku a zejména střm. nářečí: nebyl zaznamenán pouze na jejich sev. okraji (Zábřežsko s Litovelskem) a především v jejich sv.
úseku: zde se objevuje jen sporadicky. Zakončení -ímu zachytil výzkum ojediněle i na sev. okraji vm. nářečí
a odděleně pak v již. Čechách.

Tvaroslovným regionalismem je forma soudcemu, zapsaná na Kladsku a na Hlučínsku a navazující na sou-
sední polštinu.

Stav ve městech je zpravidla shodný se stavem v nář. okolí, pod vlivem spis. jazyka proniká forma soudci,
a to zejména do mluvy sm. pohraničních měst.

4    soudci  stč., Db, Tk, MČ, pol. sędzi

soudcemu  pol. sędziemu

soudcovi  Db říd., Tk, MČ, sloven. súdcovi

5    soucovi Ru 3 — sócovi Ju 6 — súcovi Ju 7, Ru 5 — súcoj Ju 1, sutci Ju 2, 3 — soucímu Ru 2, 4

6    —

Kl

56        noži dat. sg. m. (335) — mapa s. 111

ohni (217)

1    M         noži (nožy 706)

nožu — núžu

2                 Vedle morfologického rozdílu vycházejícího z uplatnění změny ’u > i byla zachycena i diference hláskoslov-
nožu × nůžu, spočívající ve vyrovnání podoby základu s podobou v nominativu, viz též ČJA 4-33 nože gen. sg. m. K hláskovým obměnám koncovky -u (-o, -
) srov. PRO D2abc. Forma noži doložená z vm. nářečí má koncovku od původu lokálovou; pronikla sem na pozadí vztahu dativ-lokál, a nejde tedy o formu paralelní s nář. tvarem v Čechách.

3                 Dichotomie noži (záp.) × nožu (vých.) je ostře územně vymezena. Hranice mezi oběma formami se shoduje
s bývalou zemskou hranicí s výjimkou jejího již. úseku: zde (od Jihlavy směrem k jihu) pokračuje předěl po záp. hra-
nici čm. nářečí. Hlásková obměna nůžu pokrývá záp. polovinu Moravy. Tvar noži se objevuje souvisle i v malém
areálu ve stř. úseku vm. nářečí. Pod vlivem spis. jazyka proniká také do mluvy mor. měst, zejména pohraničních.

4    noži  Db, Tk, MČ

nožu  stč., sloven.

5    noži Ju 1–3, 5, Ru 2–4 — nožu Po 1, Ju 6, 7, Ru 5 — nožoj Po 1