ČJA 4

53        sousedovi dat. sg. m. (75) mapa s. 107

psu (890)

1    M         sousedovi (701 súsedovjy, sumśad- 831–836, 84) — sousedoji 450, 801–805 — sousedoj — sousedov 446, 447, 603

sousedu

2                 Rozdíly morfologické (sousedu × sousedovi) doplňují diference od původu hláskoslovné. Ty představují
obměny koncovky -ovi, vzniklé v důsledku vývoje bilabiálního w: patří sem jednak varianty -oji, -oj, jednak po-
doba -ov, utvořená analogií podle variant -ovi/-oji (tj. -oj → -ov); na Znojemsku jde o redukci -i. K pravidelné ob-
měně -uvi srov. PRO F3.

3                 Tvar sousedovi je běžný ve všech nářečích a je příznačný pro mluvu měst jak vnitrozemských, tak pohra-
ničních. Z hláskových obměn koncovky -ovi zabírá nejrozsáhlejší území podoba -oj; ta je charakteristická pro
svč. nářečí, odkud přesahuje též do sev. úseku čm. nářečí. Vyskytuje se rovněž v malé oblasti na szč. okraji
(v Poohří), pouze mikroareály tvoří na záp. Plzeňsku, záp. Českobudějovicku a na záp. okraji středoopavských
nářečí. Varianta -oji byla zapsána jen sporadicky, a to na jz. Českobudějovicku a na záp. okraji středoopavských

nářečí. Také podobu -ov (sousedov) zachytil výzkum jen ojediněle, a to na Prachaticku a jedenkrát na jz.
Moravě.

Forma -u vystupuje vždy v dubletě. Pokrývá souvislou oblast v záp. Čechách a zasahuje i jz. část jč. náře-
čí. Doložena je též z Jindřichohradecka a ojediněle ze střč. nářečí.

4    sousedoji  hluž. -ej

sousedovi  Db, Tk, MČ, sloven, súsedovi, pol. sąsiadowi

sousedu  Db, Tk, MČ

5    sousedovi Ju 2, 3, 5, Ru 1–4 — sósedovi Ju 6 — súsedovi Ju 7, Ru 5 — sousedoj Po 1, Ju 1, 2, 4 — sousedu Ju 1, Ru 2

6    MAGP 247, 248, AJŚ 1366, SSA 11.33

7                 Zpracována byla i položka psu. Celkový rozsah nelze v úplnosti zachytit, protože v Čechách byl výzkum uskutečněn pouze na tzv.
opěrné síti bodů, je však srovnatelný se stavem zachyceným na mapě sousedovi. I v tomto případě je většinový tvar psovi. Vyskytuje se jako
nedubletní na Moravě a ve Slezsku a téměř v celých Čechách (obměny koncovky -ovi, totiž -oji, -oj a -ov, mají shodný územní rozsah, jak je
zakresleno na mapě sousedovi, s tím rozdílem, že v již. Čechách nebyla zachycena obměna psov). Forma psu byla zaznamenána na již. okra-
jích jč. nářečí, soustředěněji pak v záp. Čechách.

Atlasy: MAGP 247, 248, ASJ II 27:19, PLPJ 154

Kl

54        pekaři dat. sg. m. (51) mapa s. 107

koni (808)

kanci (884)

1    M         pekařovi (701 pekařovjy, p’ekořovi 818, 831–836) — pekařoji 801–805 — pekařoj — pekařov 603

pekaři (-u 632, 674, 832)

2                 Byly zachyceny vesměs tytéž jevy jako u položky sousedovi: Rozdíl tvaroslovný (-ovi × -i) je rozhojněn di-
ferencemi hláskoslovnými (-ovi × -oji × -oj × -ov, srov. ČJA 4-53 sousedovi dat. sg. m., k pravidelné obměně -uvi srov. PRO F3), koncovka -i je výsledkem vývoje ’u > i. Původní zakončení -u jsme na mapu nezakreslovali. Jeho starý před-
pokládaný rozsah ostatně nemůže být zaznamenán, protože tvar pekařu byl v příslušných nářečích plně nahra-
zen formou pekařovi a byl zapsán jen ve třech lokalitách (k územnímu rozsahu změny ’u > i srov. ČJA 4-56 noži dat. sg. m.).

3                 Uzemní rozložení koncovky -ovi (a jejích variant) se v mnohém shoduje se stavem zachyceným na mapě
ČJA 4-53 sousedovi dat. sg. m.: Forma pekařovi se vyskytuje jako jediná na Moravě a ve Slezsku, v Čechách však nebyla zachycena v tak výrazném rozsahu. Na záp. okraji středoopavských nářečí se vyskytují varianty -oji a -oj. Obměna pekařov je pak doložena pouze jednou z jz. Moravy. Dominantním tvarem v Čechách je pekaři: Objevuje se jako jediný takřka v celých střč. a jzč. nářečích, ojediněle též na Kladsku. Na okrajích se vyskytuje souběžně s variantou pekařovi (výrazná je tato dubletnost zejména v zč. nářečích). Také pro stav zachycený v městech je příznačná koexistence obou tvarů. V mor. a slez. městech jde v případě tvaru na -i o koncovku vnesenou sem ze spis. jazyka.

4    pekaři  stč. pekařu, Db, Tk, MČ

pekařoji  hluž. pjekarjej

pekařovi  Db, Tk, MČ, sloven, pekárovi, pol. piekarzowi

5    pekařovi Ju 2, 3, 6, 7, Ru 4, 5 — pekařoj Po 1, Ju 1, 2, 4 — pekaři Ju 5, Ru 2, 3

6    ASJ II 28:20, MAGP 247, 248, AJK 539, SSA 11.45

7                 Byl zkoumán také tvar dativu sg. koni a kanci. Územní hranice mezi koncovkami -i a -ovi (-oji, -oj, -ov) se zde v podstatě kryjí
s hranicí pekaři × pekařovi, a to především u výrazu kanci. Dubletnost je zde jevem řídkým. Podoba koni má menší územní rozsah: Nebyla
zaznamenána v již. Čechách a jen ojediněle a většinou v dubletě se jí užívá ve vých. polovině střč. nářečí a v svč. nářečích. Příčinou může být
rozdílná frekvence uvedených výrazů (kůň × kanec), srov. též psu × psovi (ČJA 4-53 sousedovi dat. sg. m.).

Atlasy: MAGP 247, 248, AJŚ 1366, AJK 538, SSA 11.33

Kl