ČJA 4

51        Příbrami gen. sg. f. (2583) mapa s. 103

1    M         Příbrami

Příbrae

Příbrame 607, 624

N          Příbrama m., Příbramu m., Příbram plt. 306, 307

2                 U vlastních jmen typu Příbram f. (Kuřim, Chrudim, Ohrozim apod.) byl mapován tvar genitivu sg. Ve staré češtině byla tato vlastní jména mužského rodu (šlo o jmenný tvar adjektiva přivlastňovacího) a skloňovala se jako jména typu oráč. Později přešla v důsledku přehlásky ’a > e (vyrovnání koncovky gen. sg. jo- a ja-kmenů – oráčě jako duše) k ženskému rodu i sklonění. Forma Příbrami má zakončení podle i-kmenů (typ kost), Příbramě podle ja-kmenů (typ píseň). Podoba gen. sg. f. Příbramy (v nář. realizaci Příbrame) má zakončení a-kmenové (typ žena).

Tvary maskulin uvádí ještě Dobrovský (vedle tvarů ženského rodu). Slovník Jungmannův je ve svých
údajích nejednotný, vlastní jmena na -im/-am a -slav (-clav) sice řadí k femininům, ale zakončení uvádí různě
u jednotlivých slov: Příbrami, „Kouřimi (lépe než Kouřimě)“, „Chrudimi (lidově i )“. J. Gebauer doporučuje
zakončení ja-kmenové, F. Trávníček se naopak klonil k zavedení dubletních koncovek, koncový formant uvádí pouze jako řidší. Ve spisovném jazyce jsou dnes možné tvary oba (Příbrami i Příbramě).

Tato vlastní jména si především ve východní polovině území českého národního jazyka uchovala původ-
ní mužský rod, a to patrně v důsledku neprovedení přehlásky ’a > e, která by umožnila vyrovnání koncovky gen.
sg. jo- a ja-kmenů. (K tomu srov. izoglosu PRO E6.) Tvar gen. sg. maskulina Příbram nemapujeme, srov. ČJA 4-22
Příbram nom. sg.

V některých lokalitách na vých. Moravě a ve Slezsku nebyl daný typ pojmenování obcí zachycen vůbec
nebo je znám jen ze spisovného jazyka.

Pozoruhodné je zachování ja-kmenového zakončení ve středu Čech na území s vyšší koncentrací tohoto
typu pojmenování (Příbram, Kouřim, Vlašim, Velim, Putim apod.); to patrně souvisí s lexikalizací dané formy.

3                 V Čechách, na záp. a sz. Moravy je tvar Příbrami. V svč. nář. a na přilehlých okrajích střč. nář., dále na
Příbramsku a rozptýleně i jinde se vyskytuje tvar Příbramě. V několika lokalitách na sever od Moravského
Krumlova byla zapsána forma gen. sg. Příbramy. Na Moravě, ve Slezsku (bez záp. úseku) a místy také v Čechách jsou podstatná jména tohoto typu rodu mužského.

                   Stav ve městech nebyl zkoumán.

4    Příbramě  Gb, Tk, SSJČ

Příbrami  Jg, Tk, SSJČ

5    —

6    —

Bt